Opavské knížectví

Opavské knížectví
Ducatus Oppaviensis
Herzogtum Troppau
Księstwo Opawskie
 Moravské markrabství
 Opavská provincie
12691918První Československá republika 
Země Slezská 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Slezsko v letech 12491273, Opavské knížectví na mapě v tyrkysové barvě
obyvatelstvo
národnostní složení:
zemské národy Slezanů a Moravanů, Češi, Němci, Poláci
státní útvar
feudální dědičná monarchie
vznik:
1269 – udělením titulu opavského knížete Mikuláši I. Opavskému
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Moravské markrabstvíMoravské markrabství
Opavská provincieOpavská provincie
následující:
První Československá republikaPrvní Československá republika
Země SlezskáZemě Slezská

Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.

Historie

Raný středověk

V 6. století se na území pozdějšího Opavska usadil západoslovanský slezský kmen Holasiců. V 7. až 9. století Holasici vytvořili kmenový svaz založený na rozvoji rodových vztahů a kopaničářském zemědělství, spjatém s lovem a rybolovem. V 9. století se o podrobení Holasic snažila Velkomoravská říše. Za vlády moravského knížete Svatopluka I. moravská vojska ničila zdejší holasická hradiště a snažila se o podrobení oblasti, což se jim v omezené míře povedlo. Po pádu Velkomoravské říše se Holasice dostaly pod nadvládu Českého knížectví. Na počátku 11. století přemyslovský stát ztratil většinu Slezska, nicméně Holasicko si udržel. Samotné Holasicko bylo spravováno jakožto Holasická provincie (později nazývaná Opavská provincie) v rámci Olomouckého údělu. V roce 1182 se údělná knížectví sjednotila do Markrabství moravského, z něhož se později vyčlenily Olomoucké biskupství a Opavské knížectví jakožto samostatné země Koruny české.

Přemyslovci

Kolem roku 1269 udělil Přemysl Otakar II. svému nemanželskému synovi Mikulášovi (1255–1318) Opavsko nebo část příjmů z něj. V listinách se pak o Mikulášovi mluví jako o „pánovi Opavy“; není však podloženo, že by byl již prvním opavským knížetem.[zdroj?]

Přechodně zde (na hradě v Hradci nad Moravicí) po bitvě na Moravském poli sídlila královna vdova Kunhuta a po Mikulášově návratu z uherského zajetí potomci vedlejší větve Přemyslovců. Roku 1318 bylo Opavsko předáno Mikulášovu synovi Mikuláši II. (1288–1365), který se tak stal prvním doloženým knížetem, a bylo potvrzeno jako léno Českého království, později České koruny. Opavsko tak bylo vyčleněno z Moravy jako samostatná země. V letech 1336 až 1365 bylo personálně spojeno s Ratibořským knížectvím. Po smrti Mikuláše II. bylo Opavsko rozděleno mezi jeho čtyři syny. Dokonce i samotné město Opava bylo rozčtvrceno, vznikly čtyři na sobě nezávislé městské rady spravující čtyři části rozděleného města. Tento systém se však ukázal neefektivním a bylo od něj záhy upuštěno.

14.–16. století

Znak Opavského knížectví v lexikonu Wernigerode Armorial z 15. století

Roku 1377 bylo Opavsko rozděleno na opavskou a krnovskou část, od kterých se později oddělila samostatná stavovská panství Albrechtice (Olbersdorf)Bruntál. Opavsko samo bylo děleno mezi řadu členů Mikulášových potomků, až se někdy před rokem 1465 dostalo do rukou českého krále Jiřího z Poděbrad (1420–1471). Ten ustanovil novým knížetem svého syna Viktorína. Poděbradovci se však na Opavsku neuchytili stejně dobře jako v Minsterberku, neboť na nátlak uherského a českého krále Matyáše Korvína mu museli roku 1485 své knížectví postoupit. Matyáš pak postupoval stejně jako Jiří z Poděbrad a Opavsko dal svému synovi Jánošovi. Dějiny mají tendenci se opakovat a nejinak tomu bylo i zde. Po smrti Matyáše se vlády nad Slezskem chopil dle olomouckých úmluv Vladislav II. Jagellonský. Jánoš bez podpory svého otce neustál jagellonský tlak a knížectví tak opět měnilo majitele. Tentokrát však zůstalo v rukách českých králů. Roku 1526 přešlo po smrti Ludvíka Jagellonského a zvolení českým králem Ferdinanda I. Habsburského pod vrchnost rakouských Habsburků.

Lichtenštejnové

Opavské knížectví na mapě z roku 1645

Král Matyáš udělil Opavsko roku 1613 lénem svému důvěrníkovi Karlovi I. z Lichtenštejna (1569–1627) a formálně je stvrdil jako součást Slezska.

Po první slezské válce bylo v roce 1742 území Vratislavským mírem opět rozděleno. Část ležící východně od města Opavy a severně od řeky Opavy (HlubčicePrudník) připadla k Prusku a jižní část s Krnovem, Bruntálem, Bílovcem a Opavou k Rakousku. Rakouská část se po první světové válce v roce 1918 stala společně s jižní částí pruského Ratibořska součástí Československa. Pruská část připadla po druhé světové válce Polsku.

I přes ztrátu vlády nad Opavským a Krnovským knížectvím používají dosud vládnoucí monarchové lichtenštejnského rodu tituly vévody opavského a vévody krnovského, které mají zaručené ústavou Lichtenštejnského knížectví.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herzogtum Troppau na německé Wikipedii.

  1. Hausgesetz. web.archive.org [online]. 2015-09-19 [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • BAKALA, Jaroslav. Holasická provincie a formování opavského vévodství. Časopis Slezského muzea - B. 1969, roč. 18, s. 9–23. 
  • BAKALA, Jaroslav. Holasické pomezí v proměnách 13. věku. Časopis Slezského muzea - B. 1964, roč. 13, s. 105–117. 
  • FUKALA, Radek. Státoprávní spor o Opavsko v letech 1529–1606. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis : facultas philosophica : Historica. 2000, roč. 29, s. 69–82. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-07. ISSN 0472-8947.  Archivováno 7. 1. 2006 na Wayback Machine
  • GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 
  • KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2. 
  • MÜLLER, Karel; ŽÁČEK, Rudolf, a kol. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X. 
  • ZUKAL, Josef. Paměti opavské : Črty kulturní a místopisné. Opava: Matice opavská, 1912. 414 s. 
  • ZUKAL, Josef. Slezské konfiskace : 1620-1630 : Pokutování provinilé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 168 s. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. ISBN 80-7277-245-7. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Znak opavského knížectví.svg
Autor: Richard Zoban, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak opavského knížectví
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (colorful).svg
Autor: Samhanin & Havsjö (change the color of the 'Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg'), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
Dux Oppavie Wernigeroder Wappenbuch.jpg
Znak Opavského knížectví
Silesia 1249-1273.jpg
Autor: Zuber, Licence: CC-BY-SA-3.0
Political map of Silesia 1249–1273/4
Banner of the Margraviate of Moravia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Margraviate of Moravia
Banner of Přemyslid family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.
Ducatus Troppaviensis (Blaeu 1645 - Silesia Ducatus).jpg
cropped map "Silesia Ducatus" (Duchy of Silesia) from "Theatrum Orbis Terrarum, sive Atlas Novus in quo Tabulæ et Descriptiones Omnium Regionum, Editæ a Guiljel et Ioanne Blaeu" (Theater of the World, or a New Atlas of Maps and Representations of All Regions, Edited by Willem and Joan Blaeu), 1645, to include only the Ducatus Troppaviensis (Duchy of Troppau)
Flag of the Austrian Silesia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Austrian Silesia
Banner of the Duchy of Silesia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Duchy of Silesia (16th century - 17th century)