Open 13

Open 13
Open 13 Provence
Palác sportů otevřený v roce 1988

Založeno1993
OdehránoOpen 13 2024
MístoMarseille, FrancieFrancie Francie
DějištěPalais des Sports de Marseille
Souřadnice
Povrchtvrdý – Slamcourt / hala
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace801 335 EUR
Prize money724 015 EUR
Obdobíúnor
ŘeditelJean-François Caujolle
ATP Tour
1993–1997ATP World Series
1998–2008ATP International Series
2009–ATP Tour 250

www.open13.fr/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Open 13, oficiálně Open 13 Provence, je tenisový turnaj mužů hraný v jihofrancouzském městě Marseille. Na profesionálním okruhu ATP Tour se řadí do kategorie ATP Tour 250. Založen byl v roce 1993. Probíhá během února v městském Paláci sportů na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Slamcourt.

Číslo „13“ v názvu turnaje vyjadřuje kód INSEE přidělený départementu Bouches-du-Rhône, jehož je Marseille hlavním městem. Založení inicioval francouzský tenista a marseillský rodák Jean-François Caujolle, který se stal ředitelem turnaje.[1] Open 13 2021 byl kvůli pandemii covidu-19 přeložen z února na březen, namísto zrušeného Indian Wells Masters.[2]

Nejvyšší počet tří singlových titulů vyhráli Švýcar Marc Rosset (1993, 1994, 2000), Švéd Thomas Enqvist (1997, 1998, 2002) a Francouz Jo-Wilfried Tsonga (2009, 2013, 20017). Do dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů.

Přehled finále

Dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
1993Švýcarsko Marc RossetNizozemsko Jan Siemerink6–2, 7–6(7–1)
1994Švýcarsko Marc Rosset (2)Francie Arnaud Boetsch7–6(8–6), 7–6(7–4)
1995Německo Boris BeckerČesko Daniel Vacek6–7(2–7), 6–4, 7–5
1996Francie Guy ForgetFrancie Cédric Pioline7–5, 6–4
1997Švédsko Thomas EnqvistChile Marcelo Ríos6–4, 1–0skreč
1998Švédsko Thomas Enqvist (2)Rusko Jevgenij Kafelnikov6–4, 6–1
1999Francie Fabrice SantoroFrancie Arnaud Clément6–3, 4–6, 6–4
2000Švýcarsko Marc Rosset (3)Švýcarsko Roger Federer2–6, 6–3, 7–6(7–5)
2001Rusko Jevgenij KafelnikovFrancie Sébastien Grosjean7–6(7–5), 6–2
2002Švédsko Thomas Enqvist (3)Francie Nicolas Escudé6–7(4–7), 6–3, 6–1
2003Švýcarsko Roger FedererŠvédsko Jonas Björkman6–2, 7–6(8–6)
2004Slovensko Dominik HrbatýŠvédsko Robin Söderling4–6, 6–4, 6–4
2005Švédsko Joachim JohanssonChorvatsko Ivan Ljubičić7–5, 6–4
2006Francie Arnaud ClémentChorvatsko Mario Ančić6–4, 6–2
2007Francie Gilles SimonKypr Marcos Baghdatis6–4, 7–6(7–3)
2008Spojené království Andy MurrayChorvatsko Mario Ančić6–3, 6–4
2009Francie Jo-Wilfried TsongaFrancie Michaël Llodra7–5, 7–6(7–3)
2010Francie Michaël LlodraFrancie Julien Benneteau6–3, 6–4
2011Švédsko Robin SöderlingChorvatsko Marin Čilić6–7(8–10), 6–3, 6–3
2012Argentina Juan Martín del PotroFrancie Michaël Llodra6–4, 6–4
2013Francie Jo-Wilfried Tsonga (2)Česko Tomáš Berdych3–6, 7–6(8–6), 6–4
2014Lotyšsko Ernests GulbisFrancie Jo-Wilfried Tsonga7–6(7–5), 6–4
2015Francie Gilles Simon (2)Francie Gaël Monfils6–4, 1–6, 7–6(7–4)
2016Austrálie Nick KyrgiosChorvatsko Marin Čilić6–2, 7–6(7–3)
2017Francie Jo-Wilfried Tsonga (3)Francie Lucas Pouille6–4, 6–4
2018Rusko Karen ChačanovFrancie Lucas Pouille7–5, 3–6, 7–5
2019Řecko Stefanos TsitsipasKazachstán Michail Kukuškin7–5, 7–6(7–5)
2020Řecko Stefanos Tsitsipas (2)Kanada Félix Auger-Aliassime6–3, 6–4
2021Rusko Daniil MedveděvFrancie Pierre-Hugues Herbert6–4, 6–7(4–7), 6–4
2022Rusko Andrej RublevKanada Félix Auger-Aliassime7–5, 7–6(7–4)
2023Polsko Hubert HurkaczFrancie Benjamin Bonzi6–3, 7–6(7–4)
2024Francie Ugo HumbertBulharsko Grigor Dimitrov6–4, 6–3

Čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1993Francie Arnaud Boetsch
Francie Olivier Delaître
Česko Ivan Lendl
Jižní Afrika Christo van Rensburg
6–3, 7–6
1994Nizozemsko Jan Siemerink
Česko Daniel Vacek
Česko Martin Damm
Rusko Jevgenij Kafelnikov
6–7, 6–4, 6–1
1995Jižní Afrika David Adams
Rusko Andrej Olchovskij
Francie Jean-Philippe Fleurian
Francie Rodolphe Gilbert
6–1, 6–4
1996Francie Jean-Philippe Fleurian
Francie Guillaume Raoux
Jižní Afrika Marius Barnard
Švédsko Peter Nyborg
6–3 6–2
1997Švédsko Thomas Enqvist
Švédsko Magnus Larsson
Francie Olivier Delaître
Francie Fabrice Santoro
6–3, 6–4
1998USA Donald Johnson
USA Francisco Montana
USA Mark Keil
USA T. J. Middleton
6–4, 3–6, 6–3
1999Bělorusko Max Mirnyj
Rusko Andrej Olchovskij
Jižní Afrika David Adams
Česko Pavel Vízner
7–5, 7–6(9–7)
2000Švédsko Simon Aspelin
Švédsko Johan Landsberg
Španělsko Juan Ignacio Carrasco
Španělsko Jairo Velasco
7–6(7–2), 6–4
2001Francie Julien Boutter
Francie Fabrice Santoro
Austrálie Michael Hill
USA Jeff Tarango
7–6(9–7), 7–5
2002Francie Arnaud Clément
Francie Nicolas Escudé
Francie Julien Boutter
Bělorusko Max Mirnyj
6–4, 6–3
2003Francie Sébastien Grosjean
Francie Fabrice Santoro (2)
Česko Tomáš Cibulec
Česko Pavel Vízner
6–1, 6–4
2004Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
Česko Martin Damm
Česko Cyril Suk
7–5, 6–3
2005Česko Martin Damm
Česko Radek Štěpánek
Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
7–6(7–4), 7–6(7–5)
2006Česko Martin Damm (2)
Česko Radek Štěpánek (2)
Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
6–2, 6–7(4–7), [10–3]
2007Francie Arnaud Clément (2)
Francie Michaël Llodra
Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
7–5, 4–6, [10–8]
2008Česko Martin Damm (3)
Česko Pavel Vízner
Švýcarsko Yves Allegro
Jižní Afrika Jeff Coetzee
7–6(7–0), 7–5
2009Francie Arnaud Clément (3)
Francie Michaël Llodra (2)
Rakousko Julian Knowle
Izrael Andy Ram
3–6, 6–3, [10–8]
2010Francie Julien Benneteau
Francie Michaël Llodra (3)
Rakousko Julian Knowle
Švédsko Robert Lindstedt
6–4, 6–3
2011Nizozemsko Robin Haase
Spojené království Ken Skupski
Francie Julien Benneteau
Francie Jo-Wilfried Tsonga
6–4, 6–7(4–7), [13–11]
2012Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
Německo Dustin Brown
Francie Jo-Wilfried Tsonga
3–6, 6–4, [10–6]
2013Indie Rohan Bopanna
Spojené království Colin Fleming
Pákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–4, 7–6(7–3)
2014Francie Julien Benneteau (2)
Francie Édouard Roger-Vasselin (2)
Austrálie Paul Hanley
Spojené království Jonathan Marray
4–6, 7–6(8–6), [13–11]
2015Chorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
Spojené království Colin Fleming
Spojené království Jonathan Marray
6–4, 3–6, [10–8]
2016Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
Izrael Jonatan Erlich
Spojené království Colin Fleming
6–2, 6–3
2017Francie Julien Benneteau (3)
Francie Nicolas Mahut (2)
Nizozemsko Robin Haase
Spojené království Dominic Inglot
6–4, 6–7(9–11), [10–5]
2018Jižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus (2)
Nový Zéland Marcus Daniell
Spojené království Dominic Inglot
6–7(2–7), 6–3, [10–4]
2019Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
Japonsko Ben McLachlan
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–3, 6–7(4–7), [10–3]
2020Francie Nicolas Mahut (3)
Kanada Vasek Pospisil
Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–3, 6–4
2021Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
7–5, 7–6(7–4)
2022Ukrajina Denys Molčanov
Rusko Andrej Rublev
Jižní Afrika Raven Klaasen
JaponskoBen McLachlan
4–6, 7–5, [10–7]
2023Mexiko Santiago González
Francie Édouard Roger-Vasselin
Francie Nicolas Mahut
Francie Fabrice Martin
4–6, 7–6(7–4), [10–7]
2024Česko Tomáš Macháč
Čína Čang Č’-čen
Finsko Patrik Niklas-Salminen
Finsko Emil Ruusuvuori
6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Open 13 na anglické Wikipedii.

  1. Open 13 de Provence - Jean-François Caujolle, directeur du 2e tournoi disputé en France : 'l'objectif, c'était que l'événement ait lieu'. Francetvsport [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Marseille ATP event won't happen in February, will take March slot if Indian Wells is cancelled [online]. www.tennismajors.com, 2020-12-08 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Open 13 – oficiální stránky (francouzsky) (anglicky)
  • Open 13 na ATP Tour (anglicky)

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Palais-sports1-dromel.jpg
Autor: XDurang, Licence: CC BY-SA 4.0
Le palais des sports (Marseille) vu de l'Huveaune