Open 13 2020 – mužská čtyřhra

Open 13 2020
Vítězové:Francie Nicolas Mahut
Kanada Vasek Pospisil
Finalisté:Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
Výsledek:6–3, 6–4
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
2019 •• 2021 >

Mužská čtyřhra Open 13 2020 probíhala ve druhé polovině února 2020. Do deblové soutěže marseillského tenisového turnaje hraného na halovém tvrdém povrchu nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byli Francouzi Jérémy Chardy a Fabrice Martin,[1] kteří do turnaje nezasáhli. Martin se zúčastnil souběžně hraného Rio Open 2020 v Brazílii.

Vítězem se stal nenasazený, francouzsko-kanadský pár Nicolas Mahut a Vasek Pospisil, který ve finále zdolal nizozemsko-chorvatské turnajové dvojky Wesleyho Koolhofa s Nikolou Mektićem po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–4. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 280 bodů a, po triumfu na Rotterdam Open 2016, získali druhou společnou trofej ze třetího turnaje, kde startovali jako pár. Mahut vybojoval jubilejní třicátý deblový titul na okruhu ATP Tour a na Open 13 navázal na trofeje z let 2012 a 2017. Pro Pospisila to bylo sedmé deblové vítězství na túře ATP.[2]

Nasazení párů

  1. Německo Kevin Krawietz / Německo Andreas Mies (semifinále)
  2. Nizozemsko Wesley Koolhof / Chorvatsko Nikola Mektić (finále)
  3. Spojené království Jamie Murray / Spojené království Neal Skupski (1. kolo)
  4. Rakousko Jürgen Melzer / Francie Édouard Roger-Vasselin (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda
První kolo Čtvrtfinále Semifinále Finále
1 Německo K Krawietz
 Německo A Mies
665[10] 
WC Řecko P Tsitsipas
 Řecko S Tsitsipas
477[6]  1 Německo K Krawietz
 Německo A Mies
677 
 Francie B Paire
 Španělsko D Vega Hernández
46[10]   Francie B Paire
 Španělsko D Vega Hernández
265 
 Kazachstán A Bublik
 Austrálie A Popyrin
62[5]   1 Německo K Krawietz
 Německo A Mies
32 
4 Rakousko J Melzer
 Francie É Roger-Vasselin
776    Francie N Mahut
 Kanada V Pospisil
66 
 Polsko H Hurkacz
 Francie G Simon
654  4 Rakousko J Melzer
 Francie É Roger-Vasselin
34
WC Francie A Cazaux
 Francie H Mayot
51   Francie N Mahut
 Kanada V Pospisil
66 
 Francie N Mahut
 Kanada V Pospisil
76    Francie N Mahut
 Kanada V Pospisil
66
 Indie R Bopanna
 Kanada D Shapovalov
666[10]   2 Nizozemsko W Koolhof
 Chorvatsko N Mektić
34
 Itálie S Bolelli
 Itálie J Sinner
783[6]   Indie R Bopanna
 Kanada D Shapovalov
577[8] 
 Dánsko F Nielsen
 Německo T Pütz
36[10]   Dánsko F Nielsen
 Německo T Pütz
763[10] 
3 Spojené království J Murray
 Spojené království N Skupski
63[8]    Dánsko F Nielsen
 Německo T Pütz
42
 Izrael J Erlich
 Bělorusko A Vasilevskij
776   2 Nizozemsko W Koolhof
 Chorvatsko N Mektić
66 
 Čínská Tchaj-pej Č-p Sie
 Ukrajina D Molčanov
633   Izrael J Erlich
 Bělorusko A Vasilevskij
35
 Bosna a Hercegovina T Brkić
 Chorvatsko M Čilić
56[10]  2 Nizozemsko W Koolhof
 Chorvatsko N Mektić
67 
2 Nizozemsko W Koolhof
 Chorvatsko N Mektić
71[12] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Open 13 – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. French Success: Chardy/Martin Triumph In Marseille [online]. atptour.com, 24-02-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mahut/Pospisil Capture Marseille Trophy [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-23 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.