Open Sud de France 2024 – mužská čtyřhra
Open Sud de France 2024 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítězové | Sadio Doumbia Fabien Reboul | |||
Finalisté | Albano Olivetti Sam Weissborn | |||
Výsledek | 6–7(5–7), 6–4, [10–6] | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Mužská čtyřhra Open Sud de France 2024 probíhala na přelomu ledna a února 2024. Do deblové soutěže montpellierského tenisového turnaje, hraného na tvrdém povrchu v hale, nastoupilo šestnáct dvojic. Nizozemští obhájci titulu, Robin Haase s Matwém Middelkoopem,[1] nestartovali společně. Middelkoop do turnaje nezasáhl. Spoluhráčem Haaseho se stal Petr Nouza, s nímž v semifinále nestačil na Olivettiho a Weissborna.
Vítězi se stali nejvýše nasazení Francouzi Sadio Doumbia s Fabienem Reboulem, kteří ve finále zdolali francouzsko-rakouské turnajové čtyřky Albana Olivettiho se Samem Weissbornem. Po dvousetovém průběhu 6–7 a 6–4 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–4]. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 250 bodů. Po triumfu na Chengdu Open 2023 získali druhou společnou trofej i druhé individuální tituly na okruhu ATP Tour. Jejich celková zápasová bilance, od navázání spolupráce na French Open 2021, po skončení činila 48–43. Oba se posunuli na nová žebříčková maxima, Doumbia na 32. a Reboul 34. místo deblové klasifikace.[2][3]
Nasazení párů
- Sadio Doumbia / Fabien Reboul (vítězové)
- Julian Cash / Robert Galloway (1. kolo)
- Lloyd Glasspool / Henry Patten (semifinále)
- Albano Olivetti / Sam Weissborn (finále)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
První kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | ||||||||||||||||||||||
1 | S Doumbia F Reboul | 77 | 6 | ||||||||||||||||||||||
C Frantzen H Jebens | 65 | 2 | 1 | S Doumbia F Reboul | 7 | 2 | [13] | ||||||||||||||||||
WC | G Barrère L Pouille | 77 | 6 | WC | G Barrère L Pouille | 5 | 6 | [11] | |||||||||||||||||
A Mies J-P Smith | 64 | 4 | 1 | S Doumbia F Reboul | 7 | 77 | |||||||||||||||||||
3 | L Glasspool H Patten | 6 | 3 | [10] | 3 | L Glasspool H Patten | 5 | 62 | |||||||||||||||||
A Čandrasekar VS Prašant | 2 | 6 | [7] | 3 | L Glasspool H Patten | w/o | |||||||||||||||||||
A Bublik A Ševčenko | 6 | 6 | A Bublik A Ševčenko | ||||||||||||||||||||||
E King R Stalder | 4 | 3 | 1 | S Doumbia F Reboul | 65 | 6 | [10] | ||||||||||||||||||
J Munar B Zapata Miralles | 3 | 2 | 4 | A Olivetti S Weissborn | 77 | 4 | [6] | ||||||||||||||||||
P Martínez A Müller | 6 | 6 | P Martínez A Müller | 77 | 4 | [5] | |||||||||||||||||||
WC | H Gaston H Mayot | 65 | 4 | 4 | A Olivetti S Weissborn | 63 | 6 | [10] | |||||||||||||||||
4 | A Olivetti S Weissborn | 77 | 6 | 4 | A Olivetti S Weissborn | 78 | 77 | ||||||||||||||||||
T Arribagé L Sanchez | 68 | 64 | R Haase P Nouza | 66 | 64 | ||||||||||||||||||||
J Eysseric D Molčanov | 710 | 77 | J Eysseric D Molčanov | 77 | 1 | [7] | |||||||||||||||||||
R Haase P Nouza | 3 | 6 | [10] | R Haase P Nouza | 63 | 6 | [10] | ||||||||||||||||||
2 | J Cash R Galloway | 6 | 2 | [7] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Open Sud de France – Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ Robin Haase & Matwe Middelkoop Triumph In Montpellier. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-12 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sadio Doumbia/Fabien Reboul seal home title in Montpellier. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GENTE, Sébastien. ATP Montpellier 2024 : Sadio Doumbia et Fabien Reboul sacrés en double. Dicodusport [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
- Open Sud de France 2024 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“