Operace Benjamin

Operace BENJAMIN byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.

Složení

Podrobnější informace naleznete v článku Otmar Riedl.

Výsadek měl jediného člena, rotného Otmara Riedla. Riedl krátce pracoval v jugoslávské pobočce Bati v Borovu, kde vstoupil do československé zahraniční armády. Odtud směřoval do Francie a poté do Velké Británie.

Úkol

Cílem operace bylo doručit odbojářům v protektorátu krystaly pro vysílačky a poselství prezidenta Beneše, gen. Sergěje Ingra a plk. Františka Moravce. Dalším úkolem bylo prověření nových možností spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. V případě možnosti se měl Riedl vrátit zpět do Anglie přes Balkánský poloostrov.

Příprava

Operace byla připravovaná velmi pečlivě jak že strany MNO, tak ze strany domácího odboje, který měl kromě jiného za úkol zajistit vhodnou dopadovou plochu a světelně ji označit.

Operace byla několikrát odložena kvůli sporům mezi SIS a SOE. Původně plánovaný let dne 17. února 1941 byl odložen o den, protože letoun si vyžádala SIS. Situace se opakovala a další termín letu byl stanoven na 3. března, ten pak odkládán na 5., 11. a 12. března. Dne 12. března obdržela stanice SPARTA konečně potvrzení o letu, ale přijímací skupina čekala na doskokové ploše u obce Křečhoř marně. Letoun sice odstartoval, ale kvůli špatnému počasí nad Německem ztratil orientaci a musel se vrátit na základnu.

Činnost

Nakonec byl další pokus naplánován na 16. dubna 1941. Letoun Whitley vzlétl s Riedlem a škpt. gšt. Jaroslavem Šustrem na palubě v 19.50 hod. Posádka letounu ale byla dvakrát napadena protiletadlovým dělostřelectvem, takže musela několikrát změnit směr, proto zabloudila a vysadila ho nevědomky na rakousko-italských hranicích v Alpách u Landecku, 460 km daleko od plánovaného místa.[1] Přijímací skupina čekala u Křečhoře opět marně. Riedl se po seskoku vymotal z padáku uvízlého na stromě a vydal se do údolí, kde z orientační tabule vyčetl, že se nachází v Alpách. Pohotově zareagoval. Zbavil se svítilny, snědl kapsli s poselstvím, zahrabal náhradní krystaly pro vysílačku a vydal se na cestu do Čech. Němečtí celníci, kteří ho vyčerpaného po 24 hodinách zadrželi, ho předali policejní eskortě, která ho odvezla do města Landeck a zde uvěznila. Při výslechu uvedl své pravé jméno, že se vrací z Jugoslávie, kde pracoval u firmy Baťa (což byla pravda) a že o kufr s doklady, penězi a veškerými věcmi ho okradl neznámý muž ve vlaku. Po výslechu byl v Landecku vězněn 14 dnů a poté eskortován do Innsbrucku, kde při výslechu trval na své výpovědi a čekal na soud. Rakouští policisté si informace ověřili u firmy Baťa ve Zlíně, vedoucí personálního oddělení jim je potvrdil a neprozradil Riedlův odchod k čs. armádě. Policie tedy uvěřila a po odpykání dvouměsíčního trestu ve vězení v Innsbrucku za nepovolené překročení hranic byl Riedl propuštěn. Odjel domů ke své rodině do Kroměříže a pravdu o svém osudu tajil. Přijal místo u Bati v Táboře.

Po třech měsících po se pokusil na smluveném místě (ve Vinohradské spořitelně v Praze) navázat kontakt s odbojem (koupil si časopis Světozor a v hale předstíral jeho čtení). Pokus ale nevyšel. Válku Riedl přežil jako vedoucí Baťovy prodejny na různých místech v jižních Čechách. V Trhových Svinech se v závěru války účastnil bojů proti ustupující německé armádě jako zástupce velitele povstalecké jednotky.

Výsledek

Kvůli chybnému vysazení se cíl operace nepodařilo naplnit a s odbojem se spojení nepodařilo navázat. Gestapo se o Riedlově poslání nikdy nedozvědělo, protože nebyl nikdo, kdo by ho mohl prozradit (svěřil se pouze své manželce). Riedl byl totiž první, který byl z Londýna vysazen, byl připravován a cvičen v naprosté izolaci a sám. Svou misi Riedl ukončil 10. května 1945 když na MNO podal hlášení mjr. Karlu Palečkovi. Zde se dozvěděl, že byl považován za nezvěstného a pravděpodobně mrtvého.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Před 80 lety do Československa zamířil první parašutista. Chybou navigace seskočil až u Itálie. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5. 
  • PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9. 
  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
  • ŠOLC, JIŘÍ. Podpalte Československo. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0762-5