Operace Iron

Operace Iron byl krycí název pro paradesantní výsadek, který měl být vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava.

Složení a úkol

Desant tvořili velitel rtn. Rudolf Turšner a rtn. Josef Modřanský. Jejich úkolem bylo doplnění Obrany národa a dále pak organizování sabotážních a teroristických akcí. V této souvislosti se spekuluje, že cílem měl být Emanuel Moravec.[1] Přesný cíl ale nebyl nikdy zveřejněn. V září 1944 byly úkoly desantu rozšířeny i o přepravu materiálu a následnou spolupráci s desantem Glucinium.[2]

Činnost

Desant byl zformován 24. ledna 1942. Během výcviku byl Turšner stižen zdravotními problémy (protržená kýla a následný operační zákrok). Později došlo z rozhodnutí velení ke změnám priorit programu a přednost dostávaly skupiny se zpravodajskými úkoly.

K dalšímu odsunu nasazení desantu v operaci Iron došlo v dubnu 1943; SOE přesouvala své startovací základny do Itálie. V září téhož roku bylo čs. exilové vládě v Londýně navrženo, aby přehodnotila vysílání sabotážních a diverzních skupin do Protektorátu v zájmu minimalizace rizika ohrožení domácího odboje. Ten měl být důležitým článkem ve zpravodajské síti dodávají informace z okupovaných území. Turšner a Modřanský se přesto ještě v září přesunuli do Itálie na základnu SOE v Lauretu, kde měli vyčkat na nasazení do akce.

Patrně vlivem stresu a napětí vyvolaném neustálým odkládáním zahájení operace a pravděpodobně i vlivem tzv. ponorkové nemoci začalo docházet mezi oběma příslušníky desantu, Turšnerem a Modřanským k vzájemnému verbálnímu a fyzickému napadání umocněnému navíc požíváním alkoholu.[3] Vzájemná nevraživost obou příslušníků desantu přerostla v averzi a proto vedení 2. oddělení HV nahradilo Modřanského št. rtn. Janem Švachulou. Po dalších konfliktech (včetně konfliktů s britskými vojáky) byli Turšner a Modřanský odveleni zpět do Londýna a převedeni do rezervy. Začátkem prosince 1944 byla operace Iron definitivně zrušena.

Reference

  1. ↑ ŠOLC, Jiří. Přijdeme za svítání. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0800-1. S. 215. 
  2. ↑ ŠOLC, Jiří. Přijdeme za svítání. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0800-1. S. 222. 
  3. ↑ ŠOLC, Jiří. Přijdeme za svítání. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0800-1. S. 234–242. 

Literatura

ŠOLC, Jiří. Přijdeme za svítání. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0800-1. S. 266.