Operace Market Garden

Operace Market Garden
konflikt: Západní fronta
Výsadek parašutistů v Nizozemsku během operace Market Garden
Trvání	17. - 25. září 1944
Místo	Koridor Eindhoven‑Nijmegen‑Arnhem, Nizozemsko
Souřadnice	51°26′8″ s. š., 5°28′50″ v. d.
Výsledek	Německé vítězství
Strany
Spojené království Spojené království USA Kanada Polsko Nizozemsko Nizozemsko [1] Německá říše Německá říše
Velitelé
Bernard Montgomery Vzdušné síly („Market“) Lewis H. Brereton Frederick Browning Roy Urquhart Stanisław Sosabowski James Gavin Maxwell Taylor Obrněné síly ("Garden") Miles Dempsey Brian Horrocks Gerd von Rundstedt Walter Model Kurt Student Wilhelm Bittrich Hans Reinhard Gustav von Zangen
Síla
1 obrněná divize 2 pěší divize 3 výsadkové divize 1 nezávislá výsadková brigáda, 41 628 vojáků [2] ~100 000
Ztráty
15 326–17 200 vojáků 88 tanků 377 letadel a kluzáků[3][4] 3 300–8 000 30 tanků 159 letadel[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Market Garden byla největší výsadková vojenská operace v dějinách, uskutečnila se v září 1944 ve druhé světové válce u nizozemských měst Arnhemu a Nijmegenu. Prvním cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích do týlu nepřítele (část Market). Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa (část Garden). Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944.

Přestože byla operace zahájena úspěšně obsazením mostů, výsadkáři se střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami – jednak se zálohami západní fronty, jednak s elitními bojovými formacemi, které si zde odbývaly reorganizaci a doplňování po dlouhém nasazení na východní frontě. Navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo.

Rýn tak zůstal překážkou až do března 1945. Porážka spojenců u Arnhemu je považována za poslední velké vítězství Němců během bojů na západní frontě.

Operace byla zahájena 17. září. Spadala pod britské vrchní velení, které stanovilo tři výsadkové zóny: Eindhoven, Nijmegen a Arnhem.

U Eindhovenu seskočila americká 101. výsadková divize Screaming Eagles.

Poblíž Nijmegenu byli vysazeni příslušníci americké 82. výsadkové divize All-American, kteří 20. září úspěšně obsadili most přes rameno Rýna – řeku Waal u Nijmegenu.

Britská 1. výsadková divize, které velel Roy Urquhart, byla vysazena nejseverněji (a tedy nejhlouběji v týlu nepřítele), západně od Arnhemu (poblíž sídel Ede, Wolfheze a Oosterbeek severně od řeky). Dne 21. září (v samotném závěru bojů) byla na levém (jižním) břehu u Oosterbeeku vysazena 1. polská parašutistická brigáda pod vedením Stanisława Sosabowského. Výsadek byl opožděn kvůli špatnému počasí.

Úkolem bylo obsadit tři mosty přes Nederrijn, severní rameno Rýna. Železniční most u Oosterbeeku (51°58′12″ s. š., 5°51′16″ v. d.) však byl Němci zničen a východnější pontonový most u Arnhemu se ukázal jako nepoužitelný, zbýval tedy silniční most v Arnhemu (51°58′29″ s. š., 5°54′42″ v. d.).

V oblasti nasazení britské 1. výsadkové divize však kromě pravidelných jednotek odpočívaly dvě elitní německé divize Waffen SS: 9. tanková divize SS „Hohenstaufen“ a 10. tanková divize SS „Frundsberg“. Výsadkáři se setkali s výrazným odporem německých jednotek a jen části z nich se pod vedením podplukovníka Johna Frosta podařilo obsadit severní konec silničního mostu v Arnhemu. V malém počtu a v obklíčení dokázali most udržet déle, než bylo plánováno, nakonec ale museli kapitulovat. Zbytky spojeneckých sil se poté shromáždily západně od Arnhemu poblíž vesnice Oosterbeeku a nakonec se 25. září evakuovaly přes řeku Nederrijn na jižní břeh, obsazený již spojenci.

(c) Postrach, CC BY-SA 3.0

Oběti bojů v Arnhemu a okolí, převážně britští a polští výsadkaři, byly pohřbeny spolu s oběťmi tamních bojů v roce 1945 na vojenském hřbitově v Oosterbeeku.

(c) Postrach at cs.wikipedia, CC BY-SA 3.0

Operaci Market Garden je věnováno muzeum v Oosterbeeku (Airborne Museum), které se nachází v budově hotelu Hartenstein. Ten byl za druhé světové války velitelstvím německého polního maršála Waltera Modela, během operace v něm sídlilo spojenecké velení Roye Urquharta a při bojích byl téměř zničen. Současná expozice seznamuje s přípravou a průběhem operace, zahrnuje výzbroj a výstroj vojáků, multimediální program a repliku bojiště.

Operace, zejména její část odehrávající se v Nijmegenu a okolí, je zachycena také v expozici Muzea osvobození (Nationaal Bevrijdingsmuseum), které se nachází na okraji Groesbeeku, jihovýchodně od Nijmegenu.

• Bitva v ústí Šeldy (v originále: De Slag om de Schelde) – výpravný nizozemský film z roku 2020^[6]
• Theirs is the Glory (česky: Jejich je sláva) – britský film z roku 1946^[7]
• Operaci popisuje kniha Cornelia Ryana Vzdálený most z roku 1974,^[8] která byla zfilmována roku 1977 jako Příliš vzdálený most (v originále jsou obě díla stejnojmenná – A Bridge Too Far).
• Tzv. Operace Arnheim je zmíněna také v 18. epizodě seriálu 30 případů majora Zemana s názvem Bílé linky (1976).^[9]
• Tímto tématem se zabývá počítačová hra Brothers in Arms: Hells Highway (Pekelná dálnice)^[10].
• Operace Market Garden je také součástí jedné z verzí počítačové strategie Company of Heroes. Zde se příběh odehrává z pozice německé armády.
• Touto bitvou byla inspirována také hra Arnhem z roku 1985. Určena byla pro počítač ZX Spectrum a patří mezi jednu z prvních strategií.^[11]
• Nasazení 101. výsadkové divize USA v Operaci Market Garden popisuje čtvrtá epizoda televizního seriálu Bratrstvo neohrožených s názvem Nováčkové.
• Hra Post Scriptum se zabývá bojem v roce 1944/45 k a bojem v Belgii a Nizozemí
• Operace Market Garden je součástí i hry Medal of Honor: Frontline (PlayStation 2, GameCube, Xbox)

V nizozemském Arnhemu se stala nedobrovolnou pozorovatelkou této operace Audrey Hepburnová, jež zde tehdy ve svých 15 letech pobývala se svojí matkou v rodinném sídle nizozemského šlechtického rodu van Heemstra.^[12] Z tohoto důvodu dostala také nabídku, aby si zahrála jednu z rolí ve filmu Příliš vzdálený most, Audrey ji ale kvůli nedobrým vzpomínkám na tuto událost nakonec odmítla.

• HRBEK, Jaroslav. Arnhem 1944. Praha: Mustang, 1992. 268 s. ISBN 80-206-0073-6. 
• MCKEE, Alexander. Boje o mosty na Rýnu. Praha: Deus, 2003. ISBN 80-86215-40-7. 
• PIEKALKIEWICZ, Janusz. Arnhem 1944. Plzeň: Mustang, 1995. 117 s. ISBN 80-85831-89-9. 
• SAUNDERS, Tim. Nijmegen. Brno: Jota, 2005. ISBN 80-7217-324-3. 
• STEER, Frank. Arnhemský most. Brno: Jota, 2005. ISBN 80-7217-367-7. 

• Galerie operace Market Garden na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu operace Market Garden na Wikimedia Commons
• Operace Market Garden - chronologie: den po dni, hodinu po hodině
• Operace Market Garden - organizace vojsk v rámci operace