Operace Panzerfaust

Operace Panzerfaust
konflikt: druhá světová válka
(c) Bundesarchiv, Bild 101I-680-8282A-11A / Faupel / CC-BY-SA 3.0 Vojáci SS z 22. dobrovolnické jízdní divize SS „Maria Theresia“ s ukořistěnými zbraněmi na nádvoří budínského hradu
Trvání	15. října 1944 – 16. října 1944
Místo	Budapešť, Maďarské království Maďarské království
Výsledek	abdikace Miklóse Horthyho ve prospěch Ference Szálasiho
Strany
Waffen-SS (Německá říše Německá říše) a Strana Šípových křížů Maďarské království
Velitelé
Otto Skorzeny Miklós Horthy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Panzerfaust (v Německu známá jako Unternehmen Panzerfaust) byla německá vojenská operace z října 1944, jejímž cílem bylo udržet Maďarské království ve druhé světové válce na straně nacistického Německa.

Operace byla reakcí na vyjednávání maďarského regenta Miklóse Horthyho se Sovětským svazem o příměří.

Adolf Hitler nejprve do Maďarska vyslal podplukovníka Waffen-SS Otto Skorzenyho, který 15. října 1944 unesl Horthyho syna.^[1] Německá armáda následně s pomocí maďarských fašistů ze strany Šípových křížů převzala kontrolu nad vládou a rozhlasem.

Němci obsadili Budínský hrad a regenta Horthyho zajali. Ten byl následně donucen podepsat prohlášení, kterým odvolal vyhlášené příměří a abdikovat ve prospěch Ference Szálasiho ze strany Šípových křížů.^[1] Szálasi se stal premiérem a vůdcem Maďarska a vytvořil proněmeckou loutkovou vládu národní jednoty.

Horthy byl následně odvezen na zámek Hirschberg v Bavorsku, kde byl držen v domácím vězení.

• Operace Margarethe

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Panzerfaust na Wikimedia Commons