Operace Torch

Operace Torch
	konflikt: Druhá světová válka v Africe
	Vylodění během operace
Trvání	8. – 16. listopadu 1942
Místo	Maroko a Alžírsko
Souřadnice	35°5′6″ s. š., 2°1′44″ z. d.
Výsledek	vítězství Spojenců
Strany
USA; Spojené království Indie; Svobodná Francie; ; pouze námořní účast:; Kanada; Nizozemsko; Austrálie	Vichistická Francie Alžírsko; Maroko; ; pouze námořní účast:; Německá říše; Itálie
Velitelé
Dwight D. Eisenhower; Andrew Cunningham; George S. Patton ; Lloyd Fredendall; Kenneth Anderson; Henri d'Astier; José Aboulker	François Darlan; Charles Noguès; Frix Michelier; Ernst Kals
Síla
107 000 mužů 33 000 v Maroku; 39 000 u Alžíru; 35 000 u Oranu; 350 válečných lodí; 500 přepravných plavidel;	60 000 mužů 210 tanků; 500 letadel; pobřežní baterie a dělostřelectvo; 14 ponorek; (z toho 2 poblíž Casablanky); 14 ponorek
Ztráty
526 padlých; 574 padlých; dohromady 756 raněných; několik lodí ztraceno	1 346+ mrtvých; 1 997 raněných; některé baterie zničeny; celé dělostřelectvo zajato; 8 válečných lodí; 6 ponorek; 8 ponorek; 2 ponorky
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Torch (česky pochodeň, původně nazvaná operace Gymnast) bylo vylodění angloamerických jednotek ve francouzské Severní Africe, které proběhlo 8. listopadu 1942. Úkolem operace, jíž velel americký generál Dwight D. Eisenhower, bylo obsazení důležitých přístavů Oran, Casablanca a Alžír.

Operace byla součástí severoafrické kampaně a měla za úkol vytlačit Němce a vichistické jednotky ze severní Afriky (Maroko, Alžírsko), než tam stihnou vybudovat předmostí, a poté se spojit s britskými silami v Tunisku.

Příprava a složení

Pro potřeby operace bylo v režii Office of Strategic Services (předchůdce CIA) provedeno vloupání na velvyslanectví Vichistické Francie za účelem ofotografování námořních kódovacích knih^[1].

Operace byla rozdělena do tří hlavních operačních sektorů.

Západní operační svaz (Western Task Force):

Tento svaz byl celý americký a vyplul rovnou z USA. Vylodil se na třech místech na frontě dlouhé 320 km kolem Casablanky na pobřeží Maroka. Casablanca, Fedala, Port Lyautey a nejjižněji ležící Sáfí
Velitelem operace byl generál Patton, námořním operacím velel kontradmirál Henry K. Hewitt.
Bylo zde nasazeno 35 000 vojáků z americké 2. obrněné, 3. pěší a částečně z 9. pěší divize.
Lodě: bitevní lodě New York, Texas, Massachusetts, letadlová loď Ranger, eskortní letadlové lodě Sangamon, Chenango, Suwanee, Santee, křižníky Augusta (vlajková loď svazu), Wichita, Tuscaloosa, Savannah, Brooklyn, Philadelphia, Cleveland, 38 torpédoborců a dopravní, zásobovací lodě

Střední operační svaz (Central Task Force):

Přistání Středního operačního svazu se uskutečnilo nedaleko Oranu.
Svazu veleli generál Fredendall a komodor Thomas Hope Troubridge.
Bylo zde nasazeno 39 000 mužů z americké 1. pěší a 1. tankové divize.
Lodě: Vlajková loď Largs, eskortní letadlové lodě Bitter, Dasher, křižníky Jamaica, Aurora, protiletadlové lodě Alynbank, Delhi, 13 torpédoborců a dopravní, zásobovací lodě

Východní operační svaz (Eastern Task Force):

Tento operační svaz přistál u Alžíru a byl britsko-americký.
Vedli jej admirál Burrough a generál Ryder.
Síla byla 33 000 vojáků, z 34. pěší divize a části 9. pěší divize a 1. tankové divize. Účastnily se také oddíly Commandos
Lodě: velitelská loď Bulolo, letadlová loď Argus, eskortní letadlová loď Avenger, křižníky Sheffield, Scylla, Charybdis, protiletadlové lodě Palomares, Pozarica, Tynwald, 13 torpédoborců a dopravní, zásobovací lodě

Výsledek operace

Alžírský operační svaz byl úspěšný a bez větších problémů obsadil město. Oranský operační svaz nebyl tak úspěšný a obsadit přístav se povedlo teprve v noci, když bylo u Tafarainu vybudováno a zajištěno předmostí a dobyto letiště. Nejtěžší boje byly svedeny o Casablanku, jež byla obsazena až 11. listopadu.

Touto operací byl Rommelův osud definitivně zpečetěn. Dostal by se mezi dva „mlýnské kameny“, neboť jej ze západu „drtily“ Eisenhowerovy jednotky a z východu Montgomeryho osmá armáda. Bylo tedy pro něj životně důležité udržet opěrné body v Tunisku (Tunis, Bizerta).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operation Torch na anglické Wikipedii.

↑ Elizabeth P. McIntosh - Sesterstvo špionů/Ženy z OSS, str. 33-44 (Naše vojsko, s. r. o., Praha, 2007, ISBN 978-80-206-0003-5)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Torch na Wikimedia Commons
Operace Torch na www.valka.cz

[1] Elizabeth P. McIntosh - Sesterstvo špionů/Ženy z OSS, str. 33-44 (Naše vojsko, s. r. o., Praha, 2007, ISBN 978-80-206-0003-5)

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály