Unikonta

Jak číst taxoboxUnikonta
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
(nezařazeno)Unikonta
Říše/Supergroups
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unikonta je dnes již překonaný obšírný taxon navržený Thomasem Cavalier-Smithem a zahrnující skupiny Opisthokonta (tedy včetně živočichů a hub) a Amoebozoa.

Důvodem vytvoření taxonu, jak vyplývá z názvu, byla hypotéza samostatné vývojové linie, možná sahající až ke společnému předku eukaryot, který měl pouze jeden bičík (na rozdíl od druhé linie se dvěma bičíky, nazvané Bikonta). Souvisejícím znakem je také jen jedna centriola. Významná je také fúze tří genů, patrná u všech unikont, ale u žádných jiných organismů. Tyto geny jsou zodpovědné za syntézu některých enzymů důležitých pro syntézu pyrimidinů.[1]

Pozdější analýzy však později odhalily, že posledním znakem se vyznačují i některá typická bikonta (apusomonády), navíc náznaky druhého bičíku či aspoň druhého bazálního tělíska se vyskytují u mnoha zástupců skupin Opisthokonta a Amoebozoa, proto se od taxonu Unikonta v posledních letech upustilo.

Dnešní obdobou taxonu Unikonta, lépe vystihující současné poznání, jsou dvě superskupiny, lišící se způsobem definice:

  • Podiata jsou klasicky výčtem popsanou superskupinou, vycházející ze společného znaku améboidní morfologie a tvorby panožek;[2]
  • Amorphea jsou definována kladisticky, jako nejmenší společný klad obsahující druhy Homo sapiens Linnaeus 1758, Neurospora crassa Shear & Dodge 1927 (obojí z Opisthokonta), a Dictyostelium discoideum Raper 1935 (z Amoebozoa).[3]

Tyto superskupiny obě zahrnují dva hlavní taxony/vývojové linie původních unikont – Amoebozoa a Opisthokonta, společně s nepočetnými, původně bikontními skupinami Breviatea a Apusomonada (podle současných představ sesterské skupiny Opisthokont, s nimi tvořící klad Obazoa). Podiata zahrnují ještě parafyletickou skupinu Varisulca zavedenou Thomasem Cavalier-Smithem, obsahující některé skupiny bývalého kmene Apusozoa a skupinu Collodictyonida, všechny původně bikontní. Vzhledem k nedostatečné podloženosti fylogenetického postavení Varisulca a jejich podskupin tak mohou Amorfea kvůli své definici některé tyto skupiny postrádat a lišit se tak od podiát, která naopak mohou být nepřirozeným taxonem.[2][4][5]


Velmi podobné, jen o něco širší vymezení má superskupina/klad Opimoda. Její zavedení vychází z předpokladu, že fylogenetický strom recentních eukaryot má kořen (posledního společného eukaryotického předka) ve skupině Excavata (u báze kladu Diphoda), ta je proto parafyletická. Opimoda jsou pak Podiata/Amorphea rozšířená o jim fylogeneticky blízké skupiny exkavát (např. malawimonády). Druhou větev eukaryot pak podle této fylogenetické hypotézy tvoří Diphoda.[6]

Z jiné hypotézy o kořeni vývojového stromu eukaryot (v tomto případě mezi krásnoočky (Euglenozoa) a ostatními exkaváty) vychází podobné rozšíření podiát na klad „scotokaryotes“, zahrnující navíc metamonády i malawimonády.[7] Sesterskou linií jsou pak Corticata (jakožto klad) a obě linie v této hypotéze vytvářejí společný klad „neokaryotes“.[8]

Reference

  1. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas. Protist phylogeny and the high-level classification of Protozoa. European Journal of Protistology. 2003, roč. 39, čís. 4, s. 338–348. ISSN 0932-4739. DOI 10.1078/0932-4739-00002. 
  2. ↑ a b CAVALIER-SMITH, Thomas. Early evolution of eukaryote feeding modes, cell structural diversity, and classification of the protozoan phyla Loukozoa, Sulcozoa, and Choanozoa. S. 115–178. European Journal of Protistology [online]. 19. říjen 2012. Svazek 49, čís. 2, s. 115–178. Dostupné online. ISSN 0932-4739. DOI 10.1016/j.ejop.2012.06.001. (anglicky) 
  3. ↑ ADL, Sina M., et al. The Revised Classification of Eukaryotes. S. 429–514. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. 28. září 2012. Svazek 59, čís. 5, s. 429–514. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1550-7408. DOI 10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x. PMID 23020233. (anglicky) 
  4. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.; SNELL, Elizabeth A., Berney, Cédric; Fiore-Donno, Anna Maria; Lewis, Rhodri. Multigene eukaryote phylogeny reveals the likely protozoan ancestors of opisthokonts (animals, fungi, choanozoans) and Amoebozoa. Molecular Phylogenetics and Evolution. 21. srpen 2014, svazek 81, s. 71–85. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2014.08.012. PMID 25152275. (anglicky) 
  5. ↑ ZHAO, Sen; SHALCHIAN-TABRIZI, Kamran; KLAVENESS, Dag. Sulcozoa revealed as a paraphyletic group in mitochondrial phylogenomics. S. 462–468. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 23. srpen 2013. Svazek 69, čís. 3, s. 462–468. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2013.08.005. PMID 23973893. (anglicky) 
  6. ↑ DERELLE, Romain; TORRUELLA, Guifré; KLIMEŠ, Vladimír, BRINKMANN, Henner; KIM, Eunsoo; VLČEK, Čestmír; LANG, B. Franz; ELIÁŠ, Marek. Bacterial proteins pinpoint a single eukaryotic root. S. E693–E699. Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [online]. 2. únor 2015. Svazek 112, čís. 7, s. E693–E699. Dostupné online. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.1420657112. (anglicky) 
  7. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.; LEWIS, Rhodri. Multiple origins of Heliozoa from flagellate ancestors: New cryptist subphylum Corbihelia, superclass Corbistoma, and monophyly of Haptista, Cryptista, Hacrobia and Chromista. S. 331–362. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Academic Press, 2015-12 [cit. 2023-06-20]. Roč. 93, s. 331–362. ISSN 1095-9513. DOI 10.1016/j.ympev.2015.07.004. PMID 26234272. (anglicky) 
  8. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas. Euglenoid pellicle morphogenesis and evolution in light of comparative ultrastructure and trypanosomatid biology: Semi-conservative microtubule/strip duplication, strip shaping and transformation. S. 137–179. European Journal of Protistology [online]. Gustav Fischer Verlag, 2017-10 [cit. 2023-06-20]. Roč. 61, s. 137–179. ISSN 1618-0429. DOI 10.1016/j.ejop.2017.09.002. PMID 29073503. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu unikonta na Wikimedia Commons
  • CAVALIER-SMITH, Thomas. The phagotrophic origin of eukaryotes and phylogenetic classification of Protozoa. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. 2002, roč. 52, čís. 2, s. 297–354. Dostupné online [abstract, cit. 2007-06-08]. ISSN 1466-5026. PMID 11931142. 
  • STECHMANN, Alexandra, Cavalier-Smith, Thomas. The root of the eukaryote tree pinpointed. Current Biology. 2003, roč. 13, čís. 17, s. R665–R666. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/S0960-9822(03)00602-X. 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Elephant-ear-sponge.jpg
An orange Elephant Ear sponge (Agelas clathrodes) at the Florida Keys National Maritime Sanctuary. In the background is a deep water sea fan (Iciligorgia schrammi), and the giant slit-pore sea rod (Plexaurella nutans). These soft corals are actually slow moving animals but are often mistaken for plants. (elephant ear sponge at the Florida Keys National Maritime Sancturay)