Opisthocoelicaudiinae

Jak číst taxoboxOpisthocoelicaudiinae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 70 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostry druhů Alamosaurus sanjuanensis a Tyrannosaurus rex v muzejní expozici.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
NadčeleďTitanosauria
ČeleďSaltasauridae
PodčeleďOpisthocoelicaudiinae
McIntosh, 1990
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opisthocoelicaudiinae („duté ocasní obratle“) byla podčeleď (klad) býložravých dinosaurů ze skupiny titanosaurních sauropodů (čeledi Saltasauridae), žijících na konci křídového období na území Severní Ameriky a východní Asie.[1] V současnosti jsou do tohoto kladu s jistotou řazeny pouze dva rody, a to středně velký mongolský rod Opisthocoelicaudia a obří severoamerický rod Alamosaurus.[2]

Historie

Tento klad stanovil jako podčeleď americký odborník na sauropody John McIntosh v roce 1990.[3] Původně byl do této skupiny řazen také čínský rod Borealosaurus[4], vědecká studie publikovaná v roce 2018 jej ale coby zástupce kladu vyloučila[5]. Zástupci této podčeledi jsou sesterskou skupinou k podčeledi Saltasaurinae v rámci čeledi Saltasauridae.[6]

Fosilní zuby neznámého zástupce tohoto kladu byly objeveny také na území Kazachstánu (geologické souvrství Bostobe, věk santonkampán - asi před 86 až 72 miliony let).[7]

Popis

Opisthocoelicaudia - rekonstrukce dochovaných částí kostry.

Opisthocoelicaudia byl menší až středně velký sauropod, který dosahoval délky asi 11 až 13 metrů a hmotnosti kolem 8500 kg.[8][9][10] Nejvyšší odhady hmotnosti jsou však podstatně odvážnější a udávají pro dospělý exemplář hmotnost až přes 25 000 kilogramů.[11],

Alamosaurus byl podstatně větší sauropodní dinosaurus, který pravděpodobně dosahoval délky až přes 30 metrů[12] a hmotnosti asi 35[11] až 80 tun (podle některých obřích fosilních obratlů mohl dokonce spadat do velikostní kategorie argentinosaura).[13] Jednalo se tedy o jednoho z největších známých sauropodů vůbec a zároveň nejspíš o posledního žijícího sauropoda podobných rozměrů.

Opistocélikaudini patřili k vývojově nejvyspělejším sauropodům vůbec, čemuž odpovídají i jejich odvozené anatomické znaky. Například distální části jejich předních končetin byly extrémně redukovány, takže prakticky zcela chyběli články prstů a záprstní kůstky.[14]

Kostra těchto sauropodů byla obvykle výrazně pneumatizovaná, jejich obratle a další kosti byly duté a zabíhaly do nich početné vzdušné vaky, které byly přímou součástí respiračního systému.[15]

Odkazy

Reference

  1. González Riga, Bernardo J.; Previtera, Elena; Pirrone, Cecilia A. (2009). "Malarguesaurus florenciae gen. et sp. nov., a new titanosauriform (Dinosauria, Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Mendoza, Argentina". Cretaceous Research. 30 (1): 135–148. doi:10.1016/j.cretres.2008.06.006
  2. SOCHA, Vladimír. Opisthocoelicaudia skarzynskii. OSEL.cz [online]. 15. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  3. McIntosh, J. S. (1990). Sauropoda. The Dinosauria. University of California Press, Berkeley 345-401.
  4. Averianov, Alexander; Sues, Hans-Dieter (2017). "Review of Cretaceous sauropod dinosaurs from Central Asia". Cretaceous Research. 69: 184. doi:10.1016/j.cretres.2016.09.006
  5. Díez Díaz, V.; Garcia, G.; Pereda-Suberbiola, X.; Jentgen-Ceschino, B.; Stein, K.; Godefroit, P.; Valentin, X. (2018). "The titanosaurian dinosaur Atsinganosaurus velauciensis (Sauropoda) from the Upper Cretaceous of southern France: New material, phylogenetic affinities, and palaeobiogeographical implications". Cretaceous Research. 91: 429–456. doi:10.1016/j.cretres.2018.06.015
  6. http://www.dinochecker.com/dinosaurfaqs/what-is-opisthocoelicaudiinae
  7. A. O. Averianov & A. V. Lopatin (2022). New data on Late Cretaceous sauropods from the Bostobe Formation of northeastern Aral Sea Region (Kazakhstan). Doklady of the Russian Academy of Sciences. Earth Sciences 503 (1): 32-35. doi: https://doi.org/10.31857/S2686739722030045
  8. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 212 (anglicky)
  9. Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
  10. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  11. a b González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  12. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 36). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  13. https://svpow.com/2018/03/09/bibe-45854-the-giant-alamosaurus-cervical-series-from-big-bend-texas/
  14. Tidwell, Virginia; Carpenter, Kenneth (2005). Thunder-Lizards: The Sauropodomorph Dinosaurs. Bloomington, Indiana: Indiana University Press. p. 339. ISBN 0-253-34542-1.
  15. Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Bruno A. Navarro, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2021). Exquisite air sac histological traces in a hyperpneumatized nanoid sauropod dinosaur from South America. Scientific Reports. 11: 24207. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-03689-8

Literatura

  • Gilmore, C. W. (1922). A new sauropod dinosaur from the Ojo Alamo Formation of New Mexico. Smithsonian Miscellaneous Collections. 72(14): 1-9.
  • Lehman, T. M. & Coulson, A. B. (2002). A juvenile specimen of the sauropod Alamosaurus sanjuanensis from the Upper Cretaceous of Big Bend National Park, Texas. Journal of Palaeontology. 76(1): 156-172.
  • Suteethorn, S., Le Loeuff, J., Buffetaut, E., and Suteethorn, V. (2010). Description of topotypes of Phuwiangosaurus sirindhornae, a sauropod from the Sao Khua Formation (Early Cretaceous) of Thailand, and their phylogenetic implications. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie Abhandlungen, 256(1): 109-121.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Opisthocoelicaudia skeleton restoration.jpg
Autor: Jaime A. Headden, http://qilong.wordpress.com/, Licence: CC BY 3.0
Skeletal restoration of Opisthocoelicaudia
Perot Museum Alamosaurus and Tyrannosaurus.jpg
Autor: Rodney, Licence: CC BY 2.0
Reconstructed and restored skeletons of Tyrannosaurus rex harassing a Alamosaurus sanjuanensis.