Oplakávání Krista z Plzně

Oplakávání Krista z Plzně
Základní údaje
Autor	Mistr Týnské Kalvárie
Rok vzniku	1415
Popis
Materiál	dřevo
Umístění
Stát	Česko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oplakávání Krista z Plzně (kolem 1415) je polychromovaná reliéfní dřevořezba připisovaná dílně Mistra Týnské Kalvárie.^[1][2] Jde o nejstarší dochované dílo s námětem mnohafigurového Oplakávání v českých zemích. Oplakávání pochází z bývalého kostela Všech svatých v Plzni a je vystaveno v Muzeu církevního umění Plzeňské diecéze.^[3]

Reliéf z lipového dřeva 87 × 80 cm, s částečně zachovanou původní polychromií, inv. č. 5087 (Krajské muzeum inv. č. 798). Restaurovali M. Holanová (1952), V. Stádník (1987) a A. Třeštíková (1989, Národní galerie).

Kompozičně a typologicky souvisí reliéf s italskými, porýnskými a frankovlámskými pracemi z počátku 15. století. Některé postavy reliéfu jsou příbuzné jiným dílům Mistra Týnské Kalvárie – sv. Jan Evangelista typem obličeje, tvář jedné z ženských postav připomíná Pannu Marii z Všeměřické piety. Gestem zdvižených rukou připomíná sv. Jan sochy Bolestných Kristů z radních síní.^[4] Do okruhu děl Mistra Týnské Kalvárie se reliéf řadí také charakterem polychromie a řezbářského provedení (podobné motivy drapérií), ale chybí virtuózní propracování detailů nebo plastické znázornění Kristovy krve a slz žen.

Deset figur je stísněno na malé obdélné ploše a převaha vertikálního členění brání rytmickému prokomponování plochy. Plošná kompozice vychází pravděpodobně z malby (Oplakávání z Vyšebrodského cyklu), kde je rovněž ideový střed s postavou Panny Marie posunut k levé straně.^[5] Uspořádání reliéfu, který patrně tvořil součást většího oltářního celku, je aditivní a neusiluje o prostorovou hloubku ani formu výpravného dějového obrazu, jaký je znám např. z Ukřižování Mistra Rajhradského oltáře nebo staršího Oplakávání v Maulbronnu (1394),^[3] které pochází z jihoněmecké dílny a podobně jako Mistr Týnské Kalvárie rovněž navazuje na dřevořezby z dílny Petra Parléře.^[6]

Samotný námět Oplakávání Krista nemá žádnou oporu v Bibli a je odvozen až z pozdější náboženské literatury (apokryfní Evangelium Nikodémovo,^[7] veršované pašijové hodinky) nebo souvisí se středověkým uváděním tzv. pašijových her. Základem kompozice plzeňského Oplakávání je Pieta italizujícího typu s protáhlou horizontálou Kristova těla^[5], kterou provázejí asistenční postavy: Maří Magdalena a další dvě Marie z příbuzenstva, Jan Evangelista, Nikodém, Josef Arimatejský. Zde další neidentifikovaná postava z Nikodémova evangelia a také setník.

Albert Kutal posoudil celkové provedení reliéfu jako poněkud povrchní a nepovažoval za pravděpodobné, že by ho vytvořil sám Mistr Týnské Kalvárie. Dílo označil za pozdní práci z okruhu dílny tohoto řezbáře a nevyloučil, že kolem roku 1420 působila dílna přímo v Plzni, kde na ni později navázal Mistr Ukřižování ze sv. Bartoloměje.^[4] Podobná Oplakávání jsou známa i ze Slezska, kde nějaký čas působil Mistr Týnské Kalvárie nebo dílna jeho následovníků. Tento reliéf byl východiskem pro mnohá mladší díla, z nichž některá se pravděpodobně jako importy dostala do polského Hnězdna a na území Pomořanska (Oplakávání v Góscieszynie, Oplakávání z Weinsdorfu – nyní v Kaliningradu).^[5] Historikové umění soudí, že mohla existovat předloha reliéfu vytvořená samotným mistrem, která byla v průběhu staletí ztracena nebo zničena.^[3]

• 1957 L ´art ancien en Tchécoslovaquie, Paris
• stálá expozice – Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze

• 
  Oplakávání Krista z Plzně, detail sv. Jana Evangelisty
• 
  Oplakávání Krista z Plzně, detail ženské postavy
• 
  Pieta z Všeměřic, detail hlavy Panny Marie
• 

  © José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 4.0
  Hlavní oltář s Oplakáváním (1394), klášter Maulbronn

• Oplakávání Krista z Národního muzea (před 1420), Národní muzeum v Praze^[8]
• Oplakávání Krista z Týnského chrámu (1420–1430), Muzeum hlavního města Prahy
• Oplakávání Krista ze Sobotky (po 1430), Muzeum hlavního města Prahy

• Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017on line
• Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990
• Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I, Academia, Praha 1984
• Vladimír Denkstein, Ohlas apokryfního Nikodémova evangelia ve třech českých gotických reliéfech, Umění XXX, 1980, s. 140–144
• Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972
• Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970
• Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU, Praha, 1962