Oploty

Oploty
vesnice od jihu
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Podbořany
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°16′53″ s. š., 13°26′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	20 (2021)[1]
Katastrální území	Kněžice u Podbořan (12,03 km²)
PSČ	438 01 441 01
Počet domů	14 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Oploty
Další údaje
Kód části obce	66966
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oploty (německy Oblat) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 6,5 kilometru severně od Podbořan. Oploty leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km².^[3] Vesnicí protéká Dolánecký potok.

Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova pro plot či ohradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Oplot (1287, 1390), in Woplotech (1393), de Oploth (1393), na Oploty (1428), et Oplotech (1475), na Voplotech (1615), Woblathy (1626) a Oblat nebo Oploty (1787 a 1846). Existuje také lidový tvar Oblot.^[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1287 a nachází se v přídomku Vlka z Oplot.^[5] Roku 1392 (podle Rudolfa Anděla roku 1292) patřila část vesnice Matěji z Kněžic, který zemřel okolo roku 1396. Dalším majitelem byl Hrzek z Kněžic, po jehož smrti v roce 1437 připadl jeho majetek jako odúmrť královské komoře. Tuto část později koupil Brikcí ze Štampachu, který roku 1535 získal větší část vsi od Doroty Bohuchvalové ze Skuhrova a roku 1550 také dvůr od Mandalény z Fictumu. Brikcí zemřel v roce 1564 a Oploty po něm zdědil nejstarší syn Adam, který si ve vsi nechal postavit tvrz, na níž sídlil ještě okolo roku 1603. Když zemřel, připadly Oploty jeho bratrovi Brikcímu, který sídlil v Kněžicích.^[6]

Brykcího syn Adam Gothart ze Štampachu se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1623 zabaven majetek. Oplotská tvrz při tom byla označena jako pustá.^[6] O rok později Oploty od královské komory koupil Augustin Schmiedt ze Schmiedtbachu. Během třicetileté války došlo roku 1631 k vojenskému vpádu Sasů do Čech. S nimi se do Oplot na krátký čas vrátil Adam Gothart ze Štampachu, ale po saském ústupu opustil zemi definitivně. Poté už nebyla tvrz nikdy obnovena a zcela zanikla.^[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 219 obyvatel (z toho 102 mužů), z nichž bylo 67 Čechoslováků, 143 Němců, dva Židé a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a devíti židů se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: 49 Čechoslováků a 144 Němců. Většina zůstávala u římskokatolické církve, ale žil zde také jeden člen církve československé, pět židů a tři lidé bez vyznání.^[8]

Uprostřed vesnice stojí barokní kaple svatého Jana a Pavla z první poloviny osmnáctého století. Naproti ní je u silnice socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1722 na podstavci s reliéfy svatých.^[11] Kaple i socha jsou chráněny jako kulturní památky.^[12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oploty na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Kněžice u Podbořan na webu ČÚZK