Opodeldok

Opodeldok (Linimentum saponato-camphoratum, Československý lékopis 3, v Českém lékopise 2005 není uveden) je balzám dříve používaný jako derivans, tedy lokálně dráždivá látka, zejména při bolestech kloubů.

Původ názvu

Jméno opodeldoc pochází od Paracelsa, údajně jde o zkratku středověkých latinských názvů použitých aromatických rostlin. Paracelsem publikovaný recept se stal základem pro mnoho variant.

Opodeldok v literatuře

Dnes je opodeldok známý především díky tomu, že si jím mazal revmatické klouby Josef Švejk v románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.^[1]

Přípravek zmiňují i další autoři přelomu 19. a 20. století, Ignát Herrmann (U snědeného krámu)^[2] či Mór Jókai (Ubozí boháči).^[3]

Objevuje se i ve filmu Adéla ještě nevečeřela (Oldřich Lipský, 1977). Květuška (Naďa Konvalinková) jím má namazat záda pana profesora Bočka (Ladislav Pešek).

Složení

Pro přípravu 1 kg opodeldoku předepisoval Československý lékopis 3 následující složení:

• medicinální (sodné) mýdlo (sapo medicinalis), 50 g
• ethylalkohol 95%, 800 g
• voda, 70 g
• kafr, 20 g
• čpavek
• levandulová silice
• rozmarýnová silice

Odkazy

Reference

Související články

• Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Literatura

• WENKE, Max; MRÁZ, Miroslav; HYNIE, Sixtus. Farmakologie pro lékaře, II. díl. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1984. 612 s. 

Externí odkazy

• Slovníkové heslo opodeldok ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Opodeldok v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích