Opodeldok

Dobová reklama na Opodeldok, 1876

Opodeldok (Linimentum saponato-camphoratum, Československý lékopis 3, v Českém lékopise 2005 není uveden) je balzám dříve používaný jako derivans, tedy lokálně dráždivá látka, zejména při bolestech kloubů.

Původ názvu

Jméno opodeldoc pochází od Paracelsa, údajně jde o zkratku středověkých latinských názvů použitých aromatických rostlin. Paracelsem publikovaný recept se stal základem pro mnoho variant.

Opodeldok v literatuře

Dnes je opodeldok známý především díky tomu, že si jím mazal revmatické klouby Josef Švejk v románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.[1]

Přípravek zmiňují i další autoři přelomu 19. a 20. století, Ignát Herrmann (U snědeného krámu)[2] či Mór Jókai (Ubozí boháči).[3]

Objevuje se i ve filmu Adéla ještě nevečeřela (Oldřich Lipský, 1977). Květuška (Naďa Konvalinková) jím má namazat záda pana profesora Bočka (Ladislav Pešek).

Složení

Pro přípravu 1 kg opodeldoku předepisoval Československý lékopis 3 následující složení:

Odkazy

Reference

  1. Osudy dobrého vojáka Švejka..., s. 5 a 30 [online]. A. Sauer, J. Čermák [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  2. HERRMANN, Ignát. U snědeného krámu, s. 144 [online]. Praha: SNKL, 1955 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  3. JÓKAI, Mór. Ubozí boháči, s. 11 [online]. František Borový, 1923 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • WENKE, Max; MRÁZ, Miroslav; HYNIE, Sixtus. Farmakologie pro lékaře, II. díl. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1984. 612 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ruský opodeldok - inzerát.png
Dobová reklama na Opodeldok