Opolské vojvodství

Opolské vojvodství Województwo opolskie
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Opolí
Status	Vojvodství
Souřadnice	50°38′ s. š., 17°54′ v. d.
Rozloha	9 411,87 km²
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	980 771 (2020[1])
Hustota zalidnění	104,2 obyv./km²
Jazyk	polština němčina (v některých obcích)
Národnostní složení	Poláci: 81,64 % (polská a zároveň jiná národnost 92,3 %) Slezané: 10,49 % (z toho 3,8 % národnost pouze slezská, 6,5 % polsko-slezská) Němci: 7,73 %[2]
Správa regionu
Stát	Polsko Polsko
Nadřazený celek	Polsko
Podřízené celky	Okresy  • městské: 1  • venkovské: 11 Gminy  • městské: 3  • městsko-vesnické: 33  • vesnické:35
Vznik	1999
Vojvoda	Adrian Czubak (PiS)
Maršálek	Andrzej Buła (PO)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	PL-16
NUTS	PL52
Označení vozidel	O
Oficiální web	www.opolskie.pl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opolské vojvodství (polsky Województwo opolskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou. Hlavním městem je Opolí. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2. Téměř celé jeho území leží v historickém Slezsku.

Dějiny

Do konce druhé světové války leželo téměř celé území dnešního vojvodství v Pruském Slezsku (kromě pravého břehu Prosny). Bylo součástí vládního obvodu Opolí s výjimkou okresu Namslau (Namysłów) a Břeh, které spadaly pod vládní obvod Vratislav.

V roce 1945 došlo k připojení většiny Slezska k socialistickému Polsku a bývalý vládní obvod Opolí byl spojen s předválečným polským dílem Slezska a Dąbrowskou pánví (Zagłębie Dąbrowskie) v rámcí Slezského vojvodství se sídlem v Katovicích, kdežto bývalý vládní obvod Vratislav nově spolutvořil Vratislavské vojvodství.

První Opolské vojvodství vzniklo v roce 1950 vydělením ze Slezského dvanáctí západních okresů a dvou měst s postavením okresu (Opolí a Ratiboř), k nimž byly přičleněny dva vratislavské okresy Namysłów a Břeh. Druhé Opolské vojvodství existující mezi lety 1975 až 1998 bylo oproti prvnímu zmenšeno o Ratiboř s přilehlým okresem, která přešla do Katovického vojvodství, a okres Olesno, jenž byl připojen k Čenstochovskému vojvodství.

Správní reforma roku 1998 počítala původně s nahrazením dosavadních 49 „malých“ vojvodství dvanácti „velkými“. Opolsko mělo být spojeno v rámci jedné územní jednotky s východním Slezskem, Dąbrowskou pánví a oblastí Čenstochové.^[3] Vlna občanských protestů (mj. devadesátikilometrový „Řetěz naděje“ uspořádaný 7. června 1998 či petice Občanského výboru na obranu Opolska) a také lobbování společenských organizací, včetně politické reprezentace německé menšiny, nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze staré devětačtyřicítky v novém členění.^[4][5][6] Byl k němu navíc zpátky připojen okres Olesno rozšířený o oblast Dobrodzieně/Guttentagu dříve spadající pod okres Lubliniec a Praszky z okresu Wieluń.

Geografie

Opolské vojvodství má rozlohu 9 411,87 km². Je nejmenším polským vojvodstvím a s 980 771 obyvatel (červen 2020)^[1] také nejméně lidnatým. Míra urbanizace činí 64 %.^[7]

Nachází se na jihu Polska a sousedí:

• na jihu s Olomouckým a Moravskoslezským krajem v České republice, délka hranice je 192,4 km;
• na západě s Dolnoslezským vojvodstvím, délka hranice je 193,7 km;
• na severu s Velkopolským a Lodžským vojvodstvím, délka hranice 103,9 km;
• na východě se Slezským vojvodstvím, délka hranice je 230,9 km;

Z hlediska geomorfologického členění se většina území vojvodství rozkládá na Slezské nížině (Nizina Śląska). Na východě okrajově zasahují mezoregiony Slezské vrchoviny (Wyżyna Śląska) a Woźnicko-wieluńské vrchoviny (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska) a na jihozápadě mezoregiony Krkonošsko-jesenického podhůří (Przedgórze Sudeckie). Středem vojvodství a jeho hlavním městem protéká Odra. Jejími nejdůležitějšími přítoky jsou Kladská Nisa, Malá Pěna, Osoblaha a Stobrava. Nejvyšší bod představuje vrchol Biskupské kupy (889 m n. m.)

Téměř celé území vojvodství leží v historickém Slezsku, z toho většina se řadí k Hornímu Slezsku, zatímco okresy Namysłów a Břeh jsou považovány za dolnoslezské. Oblast Kluczborku, Grodkowa a Nisy byla původně součástí dolnoslezských knížectví, ale od roku 1815 patřila k pruskému vládnímu obvodu Opolí, od jehož hranic se odvíjí moderní pojetí Horního Slezska. Gminy Praszka a Rudniki se z historicko-kulturního hlediska nachází na Wieluńsku, které bylo součástí Velkopolské provincie v Republice obou národů a potom Kongresového Polska.

Okresy

Opolské vojvodství je rozděleno na 11 okresů a jedno město s postavením okresu (městský okres) – Opolí (128 035 obyvatel^[8]). Třetím stupněm administrativního členění je 71 gmin, z toho 3 městské, 33 městsko-vesnických a 35 vesnických.

Okres	Sídlo	Počet obyvatel (2019)
Okres Břeh (Powiat brzeski)	Břeh	89 804
Okres Hlubčice (Powiat głubczycki)	Hlubčice	45 552
Okres Kandřín-Kozlí (Powiat kędzierzyńsko-kozielski)	Kandřín-Kozlí	93 880
Okres Kluczbork (Powiat kluczborski)	Kluczbork	65 470
Okres Krapkowice (Powiat krapkowicki)	Krapkowice	63 747
Okres Namysłów (Powiat namysłowski)	Namysłów	42 634
Okres Nisa (Powiat nyski)	Nisa	135 948
Okres Olesno (Powiat oleski)	Olesno	64 239
Okres Opolí (Powiat opolski)	Opolí	123 726
Okres Prudník (Powiat prudnicki)	Prudník	55 237
Okres Strzelce (Powiat strzelecki)	Strzelce Opolskie	74 300

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Opolské vojvodství na Wikimedia Commons
• Oficiální webový portál