Opylovač

Včela medonosná je snad nejznámějším opylovačem vůbec.

Opylovač je živočich, který umožňuje opylení, tj. přenáší pyl z jedné rostliny na druhou, respektive z prašníků jedné rostliny na bliznu jiné rostliny. Opylovači se uplatňují zejména u krytosemenných rostlin.

Z ekologického hlediska se vztah mezi opylovačem a rostlinou jeví jako mutualismus, tedy oboustranně prospěšný symbiotický vztah. Rostliny totiž poskytnou živočichům pyl nebo nektar, a opylovači "na oplátku" rozšiřují jejich pyl na jiné rostlinné jedince téhož druhu, čímž umožňují oplodnění rostlin.

Z hlediska rostlin je způsob šíření pylu zván zoogamie.

V zahradnické terminologii (ovocnářství) je opylovač rostlina, která je svým pylem schopna opylit (často pomocí hmyzu, který pak může být nazýván opylovatelem[1]) rostlinu, která není schopna se opylit sama (je cizosprašná). U slivoní je příkladem Althanova renklóda, pro kterou je vhodný opylovač například Zelená renklóda, u hrušek bývá uváděno vhodné vzájemné opylení u odrůd Děkanka Robertova a Neliska zimní. V pomologických článcích bývají často uváděny konkrétní odrůdy vhodné k opylení dané odrůdy. Tyto seznamy mají význam zejména pro velkovýsadby a uvádějí v praxi ověřené opylovače, ale nevylučují možnost kvalitního opylení jinými odrůdami, které se v zahrádkářských výsadbách běžně vyskytují.

Kteří živočichové opylují

Possum medosavý, jeden z opylovačů - vačnatců

Spektrum opylovačů je velmi široké, ale ve skutečnosti mezi nejvýznamnější opylovatče patří hmyz (entomogamie). Známe však i další skupiny, jako jsou ptáci (ornitogamie), letouni (chiropterogamie), vzácně i jiní savci nebo dokonce měkkýši (malakogamie)[2].

Hmyz

Opylování hmyzem se nazývá entomogamie čili hmyzosnubnost. Mezi hmyzí opylovače řadíme hlavně řád blanokřídlí, k němuž patří např. včely včetně rodů Melipona a Trigona (tzv. bezžihadlové včely[3]) či čmeláci. Dalšími významnými hmyzími opylovači jsou motýli, dvoukřídlí (např. pestřenky) a brouci. Právě brouci jsou pravděpodobně vůbec nejstaršími opylovači[2]. Poslední skupinou opylujícího hmyzu jsou vzácně i třásněnky.

Ptáci

Druhou významnou skupinou opylovačů jsou ptáci, opylování jejich přičiněním se nazývá ornitogamie. Známe asi 1500 druhů opylujících ptáků[2]. Známá je zejména skupina kolibříků, dále však opylují i strdimilové, medosavkovití, květozobovití a šatovníkovití. Opylování ptáky je nejčastější v tropech, ale někteří kolibříci se dostávají až na Aljašku.

Savci

Ze savců opyluje zejména 30 rodů netopýrů a několik druhů kaloňů, kterýžto mechanismus se nazývá chiropterogamie. Opylují zejména v tropech a bývají vybaveni až osmicentimetrovým jazykem.

Z ostatních savců opylují někteří vačnatci (např. possum medosavý). I někteří hlodavci mohou opylovat. Vůbec největším opylovačem je však madagaskarský lemur vari, který má na výšku i přes 1 metr. Někdy však uměle opyluje rostliny i člověk.

Další skupiny

Někdy opylují i plazi, zejména na ostrovech. Známý je například pagekon (Hoplodactylus). Navštěvují květy kvůli pylu i nektaru. Tyto ještěrky opylují například rostlinu železnec (Metrosideros excelsa).

Vzácně opylují i někteří měkkýši, což se nazývá malakogamie. Z nich známe několik druhů slimáků, kteří požírají masitou bliznu a pyl jim ulpívá na těle.

Lákadla pro opylovače

Drakovec obecný Dracunculus vulgaris, rostlina, která "přítápí" svým opylovačům

Živočichové samozřejmě neopylují z dobrého rozmaru, ale proto, že jim z tohoto vztahu plynou jisté výhody. Nejčastěji je tou odměnou pyl nebo nektar rostlin. Pyl je energeticky bohatý, obsahuje zejména lipidy a cukry. Nektar je sladká šťáva s vysokým obsahem vody a v ní rozpuštěných cukrů. Tvoří se v nektariích, a to zejména uvnitř květu.

Rostliny se přizpůsobují na své opylovače, lákají je a různým způsobem zvyšují efektivitu symbiotického vztahu. Na každou skupinu opylovačů však platí něco jiného.

Květy opylované hmyzem

Každá skupina opylujícího hmyzu se soustředí na určitý typ květů. Brouci oceňují velké, mohutné a otevřené květy s velkým množstvím pylu. Včely mají rády květy s nasládlou vůní a s přistávacími plochami, nejčastěji zvonovitého nebo trubkovitého tvaru. Noční motýli se soustřeďují na barevně nevýrazné nebo jasně bílé květy, které voní a často vybíhají v ostruhu. Mouchy preferují temně červené květy s pachem hnijícího masa - v tomto případě se však nejedná o mutualismus, ale o podfuk na mouchy, které chtějí naklást svá vajíčka.

Květy opylované obratlovci

Květy, které opylují ptáci, jsou většinou velké s velkým množstvím nektaru, velmi barevné - většinou červené až oranžovočervené. Netopýří květy nejsou nápadně zbarvené, ale často zase voní zralým ovocem. Někdy opylují ptáci a netopýři tzv. kauliflorní květy, které vyrůstají přímo z kmene (jsou tedy přístupnější i větším živočichům). Květy opylované plazy mají často výraznou vůni, jsou robustní, ale nepříliš barevné[4].

Zvláštní lákadla

V chladných oblastech je lákadlem tepelně izolované prostředí uvnitř květu. Tím jsou známá např. květenství rostliny Saussurea, Crocus, ale zejména áronovitá rostlina Dracunculus vulgaris. Ta dokáže ohřát vnitřek květu až o 22 stupňů[2].

Někdy rostliny lákají i zvukem, jako například liána Mucuna holnotii. Ve skutečnosti pavéza této rostliny odráží echolokační signály netopýrů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoophily na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Přidal A. 2015. Opylovatel nebo opylovač? Moderní včelař 12(5):21–21.
  2. ↑ a b c d Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Přípravný text - biologická olympiáda 2007-2008, NIDM ČR, Praha
  3. ↑ [1] VALENTOVÁ, Iva. 4. Hmyz podílející se na transportu pylu kvetoucích rostlin.
  4. ↑ Whitaker, A.H. "The roles of lizards in New Zealand plant reproductive strategies." New Zealand Journal of Botany. Vol. 25. (1987) pp. 315-328.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce