Oranžérie (Královská zahrada)
| Oranžerie v Královské zahradě | |
|---|---|
 Oranžerie v Královské zahradě | |
| Základní informace | |
| Sloh | high-tech architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 1, Hradčany,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′33,72″ s. š., 14°24′7,92″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oranžérie, přesněji Nová oranžérie v Královské zahradě na Hradčanech je název moderního skleníku postaveného v letech 1999-2001[1] nad pozůstatky původní, renesanční oranžérie. Stojí v sousedství Míčovny při hraně Jeleního příkopu. Architektkou unikátní stavby ve stylu high-tech je česko-britská architektka Eva Jiřičná. Do stavby je začleněn zbytek původní renesanční zdi (na jihu jen v dlažbě), Plečnikova kašna a Rothmayerova fontánka.
Využíván je k pěstovávání pokojových květin určených pro výzdobu reprezentativních místností Pražského hradu.
Popis
Jedná se o půlváclovou 90 m dlouhou stavbu rozdělenou na tři části. Oranžérie je navržena tak, aby vnitřní prostor zůstal volný, což zajišťuje vnější konstrukce tvořená sítí trubek, která podporuje prosklený plášť. Provoz skleníku je řízen počítačem, který zajišťuje ovládání stínících žaluzií, větrání, zavlažování i osvětlení.[1]
Historie
Původní oranžerie byla postavena počátkem 60. let 16. století podle návrhu architekta Bonifáce Wolmuta. Kamenné obvodové zdi nesly rozebíratelnou konstrukci střechy. V letních měsících tu byly v přenosných nádobách umístěny teplomilné rostliny, např. citrusy, granátovníky a vavříny.[1]
Původní stavba byla zničena za třicetileté války, kdy byla Královská zahrada zpustošena saskými a švédskými vojsky.
V 50. letech 20. století byl na místě vybudován skleník, který byl za prezidenta Václava Havla již ve špatném stavu.[1] Stavbu nové moderní oranžerie iniciovala manželka prezidenta, paní Olga Havlová (započetí stavby se však již nedožila) a zčásti ji financovala kanadská mecenáška Jennifer Allen Simmons (The Simons Foundation).[2] "Zadáním bylo navrhnout nové zastřešení skleníku podobných rozměrů, které by respektovalo historickou funkci místa a které by do něj vstoupilo novým prvkem, přiměřeným architektonické řeči 20. století." Stavba tak v sobě propojuje důmyslné moderní technologie umožňující větrání, stínění, zavlažování apod., s odkazy na sousední katedrálu tvořené stroze ozdobnými ocelovými příhradami skleníku.[3]
Reference
- ↑ a b c d Informační tabule Správy Pražského hradu u oranžérie
- ↑ 36. díl – Oranžerie, Pražský hrad. Skryté poklady architektury [online]. TVarchitect.com [cit. 2020-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Oranžerie na Pražském hradě. Archiweb [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oranžérie na Wikimedia Commons - Oranžerie na Pražském hradě – článek, foto a nákresy na archiweb.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Královská zahrada, Oranžerie, Prague Castle