Oranta

Oranta – je ikonografické zobrazení Matky Boží nebo jiného světce v modlitební póze se vztaženýma rukama do stran, s dlaněmi otevřenými ven, v tradičním gestu přímluvné modlitby směrem nebi (lat.orans znamená modlit se). V Novém zákoně je tento postoj zapsán u apoštola Pavla: "Chci tedy, aby se muži všude ve shromáždění modlili, pozvedajíce ruce v čistotě, bez hněvu a hádek." 1Tim 2, 8 (Kral, ČEP) Pozice oranta se objevuje v celém Starém zákoně – u proroka Izajáše a v žalmech.[1]
V raném křesťanství byla oranta běžně používána a často se s ní setkáváme v raně křesťanském umění. Doporučovali ji někteří ranní církevní otcové – Marcus Minucius Felix, Klement Římský, Klement Alexandrijský a Tertullianus, kteří v ní viděli pozici Krista na kříži.
Historie
Oranta pochází z umění starého Egypta a Mezopotámie a zobrazuje postavu člověka se zdviženýma rukama, symbolický obraz modlící se duše. Ve starověkém umění byly takové postavy v póze adoratio (lat. adorace, klanění) považovány za symbol věrnosti a zbožnosti, v pohřebním kultu za prosbu o odpuštění a seslání daru nebes.

Takové obrazy se nacházejí na reliéfech starořímských sarkofágů. Na malbách v římských katakombách je známo asi sto padesát vyobrazení mužských a ženských postav s rukama zdviženýma v modlitebním gestu. Od 4. století získává obraz typu oranta individualizovaný charakter a začíná být reprodukován jako obraz konkrétních světců. V západním křesťanství přinejmenším do 9. století tuto pozici používala církev při slavení eucharistie, ve 12. století však začalo spojování rukou nahrazovat orans jako preferovanou pozici pro modlitbu.
Pozice oranta se v některých částech liturgie římskokatolické a východní pravoslavné církve používá dodnes. V katolické církvi se při mši v latinském liturgickém obřadu modlí celebrující kněz v gestu oranta orace, kánon a modlitbu Páně; v maronitské církvi při svaté Qurbaně zvedá shromáždění spolu s knězem ruce v postoji oranta během různých částí liturgie, jako je anafora a modlitba Páně. Gesto orans přežilo reformaci a zachovalo se v liturgii luteránské a anglikánské církve.
Matka Boží Oranta

Nejstarší vyobrazení Matky Boží Oranta pocházejí ze VI. století (např. jako součást scény Nanebevstoupení v Rabbůlově evangeliu, Laurentinská knihovna, Florencie). V koptském umění V.-VI. století, v raně křesťanském a byzantském umění XII.-XIII. století došlo k postupné kontaminaci obrazu antického adoranta a modlící se Matky Boží - Diakonissy s vztaženýma rukama, symbolizující církev.
V dějinách křesťanského umění se postupně prosadil obraz Panny Marie jako služebnice jeruzalémského chrámu (Uvedení Přesvaté Bohorodice do chrámu) a souvztažnost tohoto obrazu s církví na zemi, která prosí Boha Otce o přímluvu za lidstvo (ikonografický typ Agiosoritissa). Zpočátku byla Matka Boží Oranta zobrazována s odkrytou hlavou, později s maforiem a svatozáří.
Ikonografie Oranta se v byzantském umění rozšířila v období po ikonoklasmu. Koncha apsidy se stává tradičním místem pro umístění mozaikového nebo freskového obrazu Matka Boží Oranta, která se od ostatních ikonografických typů zobrazení Panny Marie liší svou majestátností a monumentalitou. Její póza je statická, kompozice symetrická. Obraz Matky Boží Oranta v apsidách chrámů může být také spojen s tématem druhého příchodu Ježíše Krista.

Jedním z přívlastků, které jsou ikoně Oranta přisuzovány, je nazvání Nezničitelná stěna (rus.Нерушимая Стена – podle textu řeckého verše akatistu k Matce Boží: "Nezničitelná stěna Království..."). Dalším epitetonem ikony je Platytéra (řec. Πλατυτέρα - Obsáhlejší než nebesa).[2] A proto je Panna Marie obsáhlejší než nebesa, neboť v ní přebýval Kristus Bůh, skrze něhož vše je stvořeno (Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry):[3]
„ | Blahoslavenou tě nazývají všechna pokolení, Bohorodice Panno, vždyť v tobě přebýval Ten, kterého nemůže obsáhnout svět, Kristus Bůh náš ... | “ |
— Bohorodičen, půlnočnice každodenní |
Dochované monumentální obrazy

V apsidě chrámu svaté Sofie v Kyjevě (11. století) se nachází jeden z nejznámějších mozaikových obrazů Oranta (výška postavy je 5,45 m) – Nezničitelná stěna. Podobné obrazy se nacházejí v klášteře Nea Moni na ostrově Chios v Řecku, v katedrále Proměnění Páně v Cefalú na ostrově Sicílie (1148), v mozaice lunety chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice v Nikáji (1065-1067), v malbě chrámu Spasitele na Neredici v Novgorodu Velikém (1199, dochovaly se fragmenty).
Ikonografie
Ve 12.-13. století se v byzantském a staroruském umění vytvořil obraz Matky Boží Oranta Veliká Panagia (řec. Παναγία – Všesvatá). Byla zobrazována v pozici oranta se symbolem Znamení – obrazem Immanuela (hebr. עמננואל - "S námi Bůh", Iz 7, 14 (Kral, ČEP) v kruhovém medailonu.
Na ikonách Znamení může být Panna zobrazena v plné výšce, jako například na Jaroslavské Orantě Velké Panagie, nebo do pasu jako na ikoně Matka Boží Znamení Novgorodská a na ikoně Matka Boží Znamení Kursko-Korennaja. Do ikonografie typu oranta patří také ikona Matky Boží Mirožská, Matka Boží Životodárného pramene.
Zobrazení ikon Matky Boží Oranta bez Dítěte je vzácné. Takové ikony jsou součástí složitých kompozic – například v ikonografii svátků Nanebevstoupení Páně nebo Pokrov Přesvaté Bohorodice.
Ikonografie typu Znamení se vyvinula do kompozic ikon známých jako Nevyčerpatelný kalich (rus. Неупива́емая Ча́ша).
Ruský malíř z počátku 20. století Kuzma Petrov-Vodkin namaloval v letech 1914-1915 neobvyklý obraz Matka Boží Usmíření zlých srdcí, což je plexisklový obraz Panny Marie v jasně šarlatovém maforiu se zdviženýma rukama v pozici oranta.
Galerie
- Matka Boží Mirožská – oranta, chrám Proměnění Páně, Mirožský klášter. Muzeum Pskov. Po stranách pskovský kníže Dovmont a Marie Dmitrijevna.
- Matka Boží Znamení Novgorodská – oranta, chrám sv.Sofie, Novgorod
- Matka Boží Znamení Kursko-Korennaja – oranta, katedrála Matky Boží Znamení, New York
- Matka Boží Nevyčerpatelný kalich – oranta, 1878, Serpuchov
- Matka Boží Usmíření zlých srdcí – oranta, Petrov-Vodkin
- Matka Boží Životodárného pramene – oranta, Eratyra, 1763
- Matka Boží Životodárného pramene – oranta, Epirus
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Оранта na ruské Wikipedii a Orans na anglické Wikipedii.
- ↑ Ž 28,2; 63,5; 77,3; 119,48; 134,2; 141,2; 143,6
- ↑ Ikony - Bohorodička Znamení [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Polnočnice každodenní. acizek.nfo.sk [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
Související články
- Odigitria
- Panagia
- Matka Boží Znamení
- Abalakská ikona Matky Boží
- Životodárný pramen Matky Boží
- Něžná Bohorodička (Eleusa)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Оранта na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Its height is 6 m. Circa 2 mln of tesserae were used in a mosaic set. It is one biggest monumental examples of Old Rus art. “Orans” in Greek means “praying”. This image is one of the main iconographic types of the portrayal of the Virgin Mary that presents her image with her hands raised in prayer. The Virgin Orans is called “the Unbreakable Wall”. From ancient times it is believed that as long as the image of the Virgin Orans is in St. Sophia so long the city of Kyiv and all Rus stand.
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: monumentsofearly00lowr (find matches)
Title: Monuments of the early church
Year: 1901 (1900s)
Authors: Lowrie, Walter, 1868-1959
Subjects: Christian antiquities Christian art and symbolism Church architecture Church history -- Primitive and early church, ca. 30-600
Publisher: New York, The Macmillan Company London, MacMillan & Co.
Contributing Library: New York Public Library
Digitizing Sponsor: MSN
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
FiG. S4. — Virgin and Child, with a prophet, who pointsto a star, fresco in the catacomb of Priscilla. Middleof the second century. 246 PICTORIAL ABT gests one of Raphaels ^ladoiiiias, and prompts the curiousreflection that in the long interval between that unknownl)ainter Tind the Italian artists of the early Renascence there
Text Appearing After Image:
SCULPTURE—Introductory 247 was, perhaps, no one who could draw such a group. It will benoticed that the man, who is clad in the philosophers pallium,is pointing to a star. It is not perfectly clear what the picturerepresents, but the man is commonly taken to be a prophetforetelling the birth of Christ, and he is identified as Isaiah oras Balaam. Another highly interesting picture is illustrated in Fig. 85;it is from the same cemetery, but it belongs to the followingcentury. The woman standing in the middle in the posture ofthe orans represents, it is supposed, a consecrated virgin whowas buried in this tomb. It is supposed with good reason thatthe scene in the background, at the left, represents her conse-cration to the virginal life. The virgin holds the veil in herhand, while the bishop, who sits in his cathedra and is assistedby his deacon, admonishes her by pointing to the Blessed Vir-gin as the pattern of her life. B. SCULPTURE Christian sculpture hardly existed before the four
Note About Images
13th-century icon of the Great Panagia (Our Lady of the Sign) from the Saviour Minster in Yaroslavl.
Our lady of Mirozh with pskov prince S. Dovmont and his wife S.Maria. Pskov museum. Список с чудотворной иконы Мирожской божьей матери, хранящейся в Мирожском монастыре. Псковский музей. Богоматерь на этой святой иконе изображена во весь рост стоящею с воздетыми руками и с предстоящими Ей святыми князьями Довмонтом Псковским и его супругой Марией Дмитриевной, начертанными на иконе уже после ее явления; празднование в честь ее совершается 24 сентября.
БОГОМАТЕРЬ ВЕЛИКАЯ ПАНАГИЯ (МИРОЖСКАЯ ОРАНТА). 1583 (?) год. Псков. Дерево; темпера. 144 x 112 x 3. Поступила в 1926 (?) году из церкви св. Стефана Мирожского монастыря. Происходит из Спасо-Преображенского собора Мирожского монастыря во Пскове. Реставрирована в 1956 году в ГЭ Ф.А. Калинкиным; в 1957 и 1961 годах в ГЦХРМ И.М. Громовой, Е. Кристи, А. Лисицыной, С.В. Ямщиковым, В. Бажановым. ПГОМЗ. инв. 1727Ascension from the Rabbula Gospels, books and manuscripts ACT ID: 53846

Fresco of Virgin Orans in conch of apse in Church of the Theotokos Peribleptos in Ohrid, Macedonia
Икона Божией Матери «Курская Коренная»
Life-giving Spring in Saint Mary Church in Selitsa 1763
The ark of Noah and the cosmic covenant / L'arche de Noé et l'alliance cosmique / 04 CATACOMBES NOE ET LA COLOMBE SAINTS PIERRE