Ordinárium

Ordinárium (latinsky ordinarium missae) je souhrnné označení pro neproměnné části hudební mše, jimiž jsou:

V Česku používaná ordinária

  • ordinárium Karla Břízy (v jednotném kancionálu označeno číslem 503) – nejpoužívanější, vychází z tradice českého lidového zpěvu, zkomponováno koncem 60. let 20. století
  • Česká mše z Andělské Hory Josefa Olejníka (502) – inspirováno chorálem, zkomponováno v roce 1966
  • České mešní ordinarium Petra Ebena (504) – kompromis mezi pojetím Břízovým a Olejníkovým, reprezentuje pohled k historii českých duchovních zpěvů, zkomponováno v roce 1965
  • ordinárium Zdeňka Pololáníka (505) – v duchu současných duchovních zpěvů
  • v dodatku jednotného kancionálu pro královéhradeckou diecézi je navíc ordinárium Karla Židka
  • ordinárium VIII – De angelis (507)
  • ordinárium XI – Orbis factor (508)
  • ordinárium Missa mundi (509)
  • ordinárium Miroslava Přikryla (také ordinárium Hrozen) – „kytarové“ ordinárium, používané zejména mládeží (např. CSM 2012 a CSA 2014)

V publikaci Mešní zpěvy (vydáno 1989, str. 471-545) jsou tato ordinária se současnými texty:

Publikace Septem ordinaria (Salve Regina, Brno 2003) obsahuje:

Josef Olejník dále napsal ještě dvě česká ordinária a jedno staroslověnské. Dalšími autory ordinária jsou například Zdeněk Angelik Mička (napsal České ordinárium a Ordinárium jednohlasé), Miroslav Příhoda (České ordinárium všední), František Macek (Studentské ordinárium, Velehradské ordinárium a Poutní mše), Ing. Jiří Bříza (1931-2004, České mešní ordinárium), František Gregor Emmert (Ordinárium I. a Ordinárium II.), Bohuslav Korejs, Karol Frydrych (Ordinarium) a Mgr. Josef Sedoník (2. mešní ordinárium a 5. mešní ordinárium).

Texty

Texty jsou většinou v češtině, ale jiný rozdíl mezi nimi a přeloženými texty z latinské mše nejsou.

Související články

Externí odkazy

Notový materiál

Zvukové nahrávky