Orebice horská

Orebice horská
Orebice horská
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	hrabaví (Galliformes)
Čeleď	bažantovití (Phasianidae)
Rod	orebice (Alectoris)
Binomické jméno
Alectoris graeca Meisner, 1804
Areál rozšíření
Synonyma
Perdix graeca
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orebice horská (Alectoris graeca) je hrabavý pták, pocházející z jihovýchodní části Evropy.

Je to zavalitý pták vzhledem připomínající koroptev, dosahující délky těla okolo 35 cm a rozpětí křídel okolo 50 cm, váží 500–800 gramů (kohouti jsou zpravidla o něco větší). Peří má zbarvené převážně břidlicově šedě, na křídlech jsou příčné černobílé pruhy, břicho a ocas jsou rezavě hnědé. Spodní část hlavy a krku má orebice horská čistě bílé, ohraničené silným černým pruhem. Zobák, nohy a lem oka jsou jasně červené.

Obývá prosluněné kamenité stráně, v Alpách bývá zastižena i v nadmořské výšce přes 3000 metrů, na zimu se stahuje do nižších poloh. Živí se travinami, zrním, bobulemi, hmyzem a kroužkovci. Žije v hejnech, na počátku jara se rozděluje do párů, které obsazují teritoria, jejichž hranice samci vymezují potyčkami i hlasitým voláním, vyluzovaným převážně v ranních hodinách. V dubnu až červnu klade slepice osm až patnáct vajec. Zvláštností je, že snůšku mnohdy rozděluje do dvou hnízd, na jednom sedí samička a na druhém sameček, každý pak samostatně vodí mláďata, která vyseděl.^[2] Inkubace vejce trvá tři až čtyři týdny, kuřata jsou schopna létat už týden po vylíhnutí.

Rozlišují se následující geografické poddruhy:

• A. g. graeca (Meisner, 1804) – východní část Balkánu, Malá Asie
• A. g. saxatilis (Bechstein, 1805) – západní část Balkánu, Alpy
• A. g. whitakeri (Schiebel, 1934) – Sicílie
• A. g. orlandoi (Priolo, 1984) – Apeninský poloostrov (status samostatného poddruhu je sporný)

Přesný rozsah rozšíření je těžké určit, protože orebice horská na hranicích areálu často vytváří mezidruhové hybridy s blízce příbuznou orebicí čukar a orebicí rudou.

Jako lovná zvěř bývá orebice horská introdukována mimo hranice přirozeného rozšíření. Již od poloviny 19. století se podnikaly pokusy s jejím uvedením na české území. Ve zdejších klimatických podmínkách se však nedokáže rozmnožovat, mláďata proto musejí být odchovávána ve voliérách.^[3]

• SVENSSON, Lars, MULLARNEY, Killian, ZETTERSTRÖM, Dan: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu. Nakladatelství Ševčík. Plzeň 2012. ISBN 978-80-7291-224-7

• Obrázky, zvuky či videa k tématu orebice horská na Wikimedia Commons
• Taxon Alectoris graeca ve Wikidruzích
• Avibirds^{[nedostupný zdroj]}