Orel nejmenší

Orel nejmenší
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dravci (Accipitriformes)
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae)
Rod	orel (Hieraaetus)
Binomické jméno
Hieraaetus pennatus (Gmelin, 1788)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 rozšíření orla nejmenšího (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Synonyma
Hieraaetus dubius[2] Aquila pennata
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel nejmenší (Hieraaetus pennatus) je malý až středně velký dravec z čeledi jestřábovitých, dosahující přibližně velikosti káně lesní.

Na délku měří 42 až 51 cm, rozpětí křídel dosahuje 110 až 135 cm^[3]. Hmotnost samců se pohybuje mezi 0,5 až 0,8 kg, samice váží obvykle 0,8 až 1,2 kg.^[4] Dospělí ptáci se vyskytují ve dvou barevných variantách – tmavé a světlé. Ptáci světlé formy mají spodinu těla bílou, kontrastující s černými letkami. Svrchu jsou ptáci obou forem hnědí, se světle hnědými velkými krovkami, bělavým kostřecem, malou bílou skvrnou na předním okraji křídel u hlavy a několik světlých per na lopatkách. Ptáci tmavé formy se vyskytují méně často,^[5] přičemž mají tmavohnědou spodinu těla s rezavým nádechem a v letu světlejší vnitřní ruční letky. Tmavou formu lze zejména v letu snadno zaměnit za káni lesní či luňáka hnědého. Od káně se liší mimo jiné šesti (u káně pěti) prstovitými ručními letkami, které dodávají křídlu kompaktnější tvar. Od luňáka jej lze odlišit podle tvaru ocasu, ten bývá rovně zakončen, zatímco u luňáka je vidlicovitě rozdvojený. Dalším rozlišovacím znakem mohou být tzv. přistávací světla u přední báze křídel, ta však nejsou přítomná u všech jedinců.^[6]

Hnízdí v jižní, jihovýchodní a východní Evropě, severní a jižní Africe a centrální a západní Asii. Přezimuje v jižní Asii a subsaharské Africe.^[4] Přestože je orel nejmenší převážně stěhovavý druh, existují stálé populace v Indii a na Baleárských ostrovech.^[7] Tento druh lze velmi vzácně spatřit na území České republiky. Mezi lety 2007 a 2020 byl na našem území zaznamenán šestkrát.^[8]

Hnízdí v lesích s plochami otevřené krajiny.^[9] Živí se ptáky, plazy, menšími savci a hmyzem. Samice klade 1 až 3 (obvykle 2) vejce. Inkubace trvá 36 až 40 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo po cca 2,5 až 3 měsících, v jižní Africe zůstávají mladí s rodiči i déle.^[4]

V roce 2017 se jako první na světě podařilo liberecké zoologické zahradě úspěšně odchovati tohoto dravce v zajetí.^[10] Od října 2020 je můžeme spatřit i v Zoo Praha.^[11] Od dubna roku 2023 jsou k vidění i v Zoo Hodonín.

• 
  Mláďata
• 
  Kresba
• 
  Orel nejmenší – tmavá forma
• 
  Orel nejmenší – světlá forma
• 
  Dva jedinci v letu
• 
  Vejce
• Hlas

• Obrázky, zvuky či videa k tématu orel nejmenší na Wikimedia Commons
• Taxon Hieraaetus pennatus ve Wikidruzích
• Slovníkové heslo orel nejmenší ve Wikislovníku
• Orel v ZOO Liberec Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine.