Orel východní
 Orel východní | |
|---|---|
 Orel východní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dravci (Accipitriformes) |
| Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
| Rod | orel (Haliaeetus) |
| Binomické jméno | |
| Haliaeetus pelagicus (Pallas, 1811) | |
 oranžová - hnízdiště zelená - celoroční výskyt modrá - zimoviště fialová - oblasti, do kterých vzácně zalétá Mapka s rozšířením: oranžová - hnízdiště zelená - celoroční výskyt modrá - zimoviště fialová - oblasti, do kterých vzácně zalétá | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orel východní (Haliaeetus pelagicus), známý též pod názvy orel kamčatský, bělokřídlý nebo Stellerův (podle svého objevitele, německého přírodovědce Georga Wilhelma Stellera[2]), je velký dravec z čeledi jestřábovitých.
Vyskytoval se ve dvou poddruzích: H. p. pelagicus a H. p. niger, který je v současné době již zřejmě vyhuben.[3]
Popis
Orel východní je největším zástupcem rodu Haliaeetus, nejtěžším dravcem světa a jedním z největších dravců vůbec.[2] Dorůstá 86,5–105 cm a v rozpětí křídel měří 203–241 cm. Samice dosahují hmotnosti obvykle v rozmezí od 6,8 do 9 kg, samci pak od 4,9 do 6 kg. Je převážně černý se žlutým zobákem a bílým zbarvením na končetinách, ocasu, spodních krovkách ocasních a křídlech.
Rozšíření
Hnízdí na Kamčatském poloostrově, v pobřežních oblastech Ochotského moře jižně až po řeku Amur a severně po Sachalin a Šantarovy ostrovy v Rusku. Je částečně tažný se zimovišti na jihu Kurilských ostrovů a na ostrově Hokkaidó v Japonsku.
Potrava
Orel východní se živí zejména rybami, převážně pak lososy, pstruhy a treskami. Mimo ně však požírá i vodní ptáky (kachny, racky, mladé labutě), savce, kraby, chobotnice a mršiny.[4]
Rozmnožování
Je monogamní. Objemné hnízdo z větví staví vysoko na stromě nebo na skále. Během dubna až května samice klade 1–3 zeleno-bílá vejce, na kterých sedí po dobu 39–45 dnů. Mláďata jsou po vylíhnutí popelavě šedá s bílou spodinou těla. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 4–5 let.
Ačkoli jsou jejich hnízda občas pleněna savci a krkavcovitými, dospělí ptáci již nemají žádného přirozeného predátora a jsou na vrcholu potravního řetězce.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steller's Sea Eagle na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008.
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Animals. National Geographic [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NELSON, Danielle. Haliaeetus pelagicus (Steller's sea eagle). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu orel východní na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo orel východní ve Wikislovníku- Galerie orel východní na Wikimedia Commons
Taxon Haliaeetus pelagicus ve Wikidruzích- Orel v ZOO Brno
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Ulrich Prokop Scops, Licence: CC BY-SA 2.5
*Haliaeetus pelagicus distribution map, in northeastern Asia. Main Source: Ferguson-Lees and David A. Christie: Raptors of the World. Houghton Mifflin Company Boston and New York 2001. p 112 and 406.
Legend
Autor: Quartl, Licence: CC BY-SA 3.0
Steller's Sea-eagle (Haliaeetus pelagicus) in the Walsrode Bird Park, Germany.