Orel volavý

Jak číst taxoboxOrel volavý
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý orel volavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodorel (Clanga)
Binomické jméno
Clanga clanga
Pallas, 1811
Mapa rozšíření orla volavého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Mapa rozšíření orla volavého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel volavý (Clanga clanga, do roku 2014 Aquila clanga) je středně velký orel z čeledi jestřábovitých, který je rozšířený především v Asii a východní Evropě. Živí se menšími savci, plazy, žábami a ptáky. IUCN ho vede jako zranitelný druh[2]

Popis

Nedospělý jedinec

Je to středně velký, kompaktní druh orla. Jeho základní barva je tmavohnědá, dospělí jedinci jsou velmi tmaví, z dálky se jeví téměř černí. Mladí jedinci mají bílé konce letek. Velmi se podobá orlu křiklavému, se kterým bývá často zaměňován, ale je poněkud větší, tmavší a má mohutnější zobák. Může být zaměněn i s orlem stepním, který je však celkově mohutnější, má oválné nozdry a delší žlutý pruh zobáku (orel volavý má kulaté nozdry). Orel volavý má na orla relativně malou hlavu. Rozpětí jeho křídel je mezi 153 a 185 cm. Samice váží od 2150 do 3200 g a samec 1600 až 2000 g. Výška těla se pohybuje od 59 do 75 cm.[3][4][5]

Výskyt, populace

Orel volavý žije v nížinatých lesnatých oblastech, často blízko vodních zdrojů.[2] Oblast hnízdění orla volavého se táhne v pásu od východní a severovýchodní Evropy až po východní Asii. Přeletové zóny a zimoviště mohou být v jižní, jihovýchodní a západní Asii, v severní a východní Africe a výjimečně i ve střední Evropě.[2]

Celková populace je odhadována na 5000–13 200 jedinců. Z toho žije 25–49 % v Evropě. Jedná se o velmi přibližná čísla, která je nutno dále zpřesnit.[2]

V ČR se orel volavý vyskytuje extrémně vzácně, jedná se o náhodné nepravidelné zálety jedinců.[4]

Rozmnožování

Clanga clanga

Hnízdí na různých druzích stromů, výjimečně i na skalách nebo na zemi. Celkově je o jeho životě známo poměrně málo. Samice snáší v polovině května 1–3 vejce, na nichž sedí 42–44 dní. Mláďata se líhnou koncem června, oba rodiče se pak o ně na hnízdě starají až do konce srpna. O vzletná mláďata rodiče dále pečují 20–30 dní.[5][6] Orel volavý se může křížit s orlem křiklavým, smíšené páry jsou poměrně běžné, počet hybridních jedinců může na některých místech dosáhnout více než 50 % (např. Bělorusko) celkové populace orlů volavých. Kříženci jsou dále plodní.[2][7][8]

Potrava

Nedospělý jedinec orla volavého v letu

Kořist je velmi různorodá. Jedná se většinou o drobné savce, především hryzce, dále žáby, plazy, ptáky. Rád loví v koloniích hnízdních ptáků. Občas se přiživuje na mršinách. Krade kořist i jiným dravcům, především luňákovi hnědému.[5][6]

Ohrožení, ochrana

Nedospělý jedinec orla volavého se pozná podle bílých konců letkového peří

Hlavní hrozbou pro čistotu druhu je křížení s orlem křiklavým, které místy dosahuje značného podílu na populaci. Zároveň to ale pomáhá celkovému růstu populace, neboť populace orla křiklavého je větší. Neví se přesně jak dlouho a v jakém rozsahu tato hybridizace funguje. Dalšími problémy jsou ničení životního prostředí, vyrušování, pytláctví, travičství a úmrtí v důsledku kontaktu s elektrickým vedením. Ptáci nesnesou dlouhodobý těsnější kontakt s lidmi a jejich hlučnými aktivitami.[2][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ a b c d e f IUCN. Clanga clanga: BirdLife International. IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online [cit. 2016-03-13]. DOI 10.2305/iucn.uk.2013-2.rlts.t22696027a40759511.en. 
  3. ↑ POŘÍZ, Jindřich. Aquila clanga (orel volavý) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-11-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b SVENSSON. Ptáci Evropy, s. 96-97
  5. ↑ a b c THIEDE. Poznáváme dravce a sovy, s. 50-51.
  6. ↑ a b ARKIVE: Greater spotted eagle (Aquila clanga). www.arkive.org [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-15. 
  7. ↑ Sovds: Kříženci orla volavého a křiklavého
  8. ↑ a b Greater Spotted Eagle Clanga clanga [online]. www.birdlife.org [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05. 

Literatura

  • SVENSSON, Lars; MULLARNEY, Killian; ZETTERSTRÖM, Dan. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Nakladatelství Ševčík, 2012.
  • THIEDE, Walter. Poznáváme dravce a sovy. Nakladatelství Víkend, 2007.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 VU cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Clanga clanga MHNT.ZOO.2010.11.91.12.jpg
Autor:
Roger Culos
, Licence: CC BY-SA 4.0
Eggs of greater spotted eagle Two specimens of the same spawn ; collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Steinadler Aquila chrysaetos closeup2 Richard Bartz.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak , Licence: CC BY-SA 2.5
The Golden Eagle Aquila chrysaetos is one of the best known birds of prey in the Northern Hemisphere. Like all eagles, it belongs to the family Accipitridae.
Aquila clanga from Tal Chapar Wildlife Sanctuary.jpg
Autor: Koshy Koshy, Licence: CC BY 2.0
Greater Spotted Eagle, Aquila clanga from Tal Chapar Wildlife Sanctuary
ClangaClangaIUCNver2018 2.png
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
mapa druhu orol hrubozobý (Clanga clanga) podľa IUCN verzia 2018.2 ,
legenda: Hniezdiaci, výskyt v letnom období (#00FF00), Migrujúci (#00FFFF), Nehniezdiaci (#007FFF)
Greater spotted eagle.jpg
Autor: Вых Пыхманн, Licence: CC BY-SA 3.0
Greater spotted eagle (Aquila clanga) wintering at Israel