Orlíček obecný

Jak číst taxoboxOrlíček obecný
alternativní popis obrázku chybí
Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďpryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rodorlíček (Aquilegia)
Binomické jméno
Aquilegia vulgaris
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) v lokalitě Milská stráň (přírodní památka) – status ohrožení v ČR: C3 (ohrožený)

Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae). V roce 1985 se stal německou Rostlinou roku.

Popis

Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 30–60 cm s krátkým silným oddenkem.[1][2] Lodyha je přímá, větvená, téměř lysá, v horní části řídce trochu chlupatá, někdy nahoře řídce žláznatá. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, složené, 2x trojčetné, lístky v obrysu okrouhlé až eliptické, na okraji vroubkované až laločnaté.[2] Lodyžní listy jsou s kratšími řapíky, nejvyšší pak přisedlé, nejvyšší až jednoduché.[2] Čepele jsou svrchu zelené, naspodu nasivělé, chlupaté až olysalé. Květy jsou na dlouhých stopkách v řídkém vrcholičnatém květenství, jsou většinou modré až modrofialové barvy, ale často se objevují i různé barevné odchylky a pak mohou být růžové až bílé, u pěstovaných i vícebarevné. Kališních lístků je 5, jsou petaloidní (napodobující korunu), zbarvené standardně modře, řidčeji růžově až bíle, jsou vejčitého tvaru, nejčastěji 18–30 mm dlouhé a asi 10–12 mm široké.[2] Korunních lístků je taky 5, stejné barva jako kališní, jsou kornoutovitého tvaru na bázi s asi 13–22 cm dlouhou na konci zakřivenou ostruhou, kde jsou nektária. Kvete v květnu až v červenci.[1] Tyčinek je mnoho, jsou nahloučené ve svazečku, vnitřní jsou sterilní, tyčinky nepřesahují korunní lístky, nebo jen o málo (do 2, zřídka až o 4 mm). Gyneceum je apokarpní, pestíků je nejčastěji 5. Plodem je měchýřek, vyvnikle žilnatý, nejčastěji 15–20 cm dlouhý. Měchýřky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozomů je 2n=14.[2]

Rozšíření

Orlíček obecný roste téměř po celé Evropě, chybí na jihu Balkánu, na úplném severu Evropy a na Islandu, na východ je rozšířen po evropské Rusko. Člověkem byl zavlečen do Severní Ameriky.[3][4] V České republice je celkem běžný druh rozšířený od nížin do hor, roste na loukách i ve světlých listnatých lesích.[2] Je také často pěstován jako okrasná rostlina. Je jedovatý, obsahuje isochinolinové alkaloidy a kyannogenní glykosidy.

Variabilita

Variabilní druh, je uznáváno více poddruhů, v ČR ale roste jen subsp. vulgaris. Na Slovensku je někdy rozlišován příbuzný druh orlíček slovenský (Aquliegia longisepala Zimmeter), taxonomická hodnota je ale sporná.

Použití

Trvalka do volných výsadeb, záhonů, větších skalek a k řezu. Vhodná jako solitéra v sadovnické výsadbě nebo dominanta ve výsadbě v záhonu. Jsou pěstovány především evropské a americké barevné kultivary tohoto druhu označované orlíček zkřížený Aquilegia × cultorum.[5]

Rostlina působí v experimentu poruchy dechu, srdeční činnosti a křeče. Po požití šťávy z čerstvé rostliny se u člověka mohou dostavit bolesti hlavy, slabost, po větších dávkách i průjem. Otravy u zvířat nebyly pozorovány, poněvadž dobytek se rostlinám na pastvě i v píci vyhýbá.[6]

Orlíček byl však dříve užíván i v medicíně, jak o tom svědčí dílo renesančního lékaře Pietra Mattioliho, který ve svém herbáři popisuje jeho vnitřní i zevní použití.[7] Později byl využíván už jen v lidovém léčitelství. Za léčivé byly považovány všechny části rostliny (kořen, nať, květ i semeno),[8] ale nejčastěji se používalo semen a květů (odvaru, nálevu, prášku), a to zejména při žloutence, jaterních chorobách, jako kloktadlo při zánětech v krku a zevně při různých kožních vyrážkách.[9][10]

V literatuře jsou také zmínky o upotřebení květů jako jedné z náhražek pravého čaje.[6]

Pěstování

Preferuje humózní a výživné, přiměřeně vlhké půdy, podle některých zdrojů ale spíše vlhké a s vyšším obsahem vápníku.[11] Vhodné je osluněné stanoviště, snese polostín.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy) 
  2. ↑ a b c d e f CHRTKOVÁ, Anna. Aquilegia L.. In: HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha: Academia, 1988. S. 385–388. (česky)
  3. ↑ Flora Europaea [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Mapa rozšíření [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Andrew McIndoe, Kevin Hobbs: Perennials. David & Charles, 2005 ISBN 1-55870-764-6, ISBN 978-1-55870-764-1. Google books Archivováno 28. 12. 2014 na Wayback Machine.
  6. ↑ a b JIRÁSEK, Václav; ZADINA, Rudolf; BLAŽEK, Zdeněk. Naše jedovaté rostliny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 384 s. Kapitola Orlíček, s. 80–82. 
  7. ↑ MATHIOLI, Petr Ondřej. Herbář, neboli, Bylinář: dílo veškeré lékařské přírodní vědy. Svazek II. Olomouc: Dobra & Fontána, 1999. 431-832 s. ISBN 80-86179-26-5. Kapitola Orlíček, s. 468–470. 
  8. ↑ ŠÍR, Vladislav. Herbář: seznam všech léčivých bylin v Čechách a na Moravě ... s udáním, proti kterým nemocím a jakým spůsobem se jich užívá, jak u lidí, tak i u dobytka ... a seznam rostlin jedovatých, kterých jest se chrániti. V Praze: M. Knapp, 1889. 216 s. Kapitola Orlíček, s. 125. 
  9. ↑ Dr. V. K. Český herbář: popsání všech známých bylin léčebních a rostlin užitečných pro obchod a průmysl, zároveň s navedením, jak se pěstují, sbírají a jak se z nich připravují léky: s vyobrazením rostlin jedovatých. 2, opr. a rozmnož. vyd. V Praze: Hynek, [189-?]. 343 s. Kapitola Orlíček, s. 190–191, citováno ze s. 191. 
  10. ↑ STACH, Zdeněk. Důležité naše i cizí jedovaté a léčivé rostliny se zřetelem k jejich významu, pěstování a sběru. Praha: Ministerstvo zemědělství, 1938. 300 s. Kapitola Orlíček, s. 95. 
  11. ↑ hobby.idnes.cz
  12. ↑ abecedazahrady.dama.cz

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Aquilegia vulgaris 002.JPG
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Aquilegia vulgaris, Ranunculaceae, European Columbine, Common Columbine, Granny's Nightcap, flower. Stutensee, Germany.
Kveten pp milska stran 31.jpg
Autor: Atriplexmedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Milská stráň (přírodní památka) - Aquilegia vulgaris L., orlíček obecný - status ohrožení v ČR: C3 (ohrožený)