Orlíček

Orlíček
Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď	pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod	orlíček (Aquilegia) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlíček (Aquilegia) je rod rostlin z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae). Orlíčky jsou vytrvalé, zřídka dvouleté byliny. Orlíčky rostou po celém severním mírném pásmu, kde bylo nalezeno na sedmdesát druhů. Rostliny tvoří vzpřímené větvené lodyhy. Listy s 2–3krát trojčetnými čepelemi. Květy mají nálevkovitou korunu s dlouhými ostruhami. Kališní lístky jsou velké, ploché a u některých kultivarů odlišně zbarvené bíle, nebo v odstínech žluté, růžové, oranžové a modré až fialové.^{[L 1]} Květy orlíčků mají nezaměnitelnou stavbu, jsou pravidelné, pětičetné, většinou převislé. Tvoří je pět okvětních lístků a pět lístků nektariových s ostruhami. Plod jsou měchýřky.^[1]

Použití

Některé druhy tohoto rodu lze použít jako okrasné rostliny. V ČR se pěstují především kultivary orlíčků, vyznačující se dlouhými rovnými ostruhami a velkými květy výrazných barev. Na vzniku těchto hybridů se podílely hlavně severoamerické druhy, jako je Aquilegia chrysantba, Aquilegia skinneri, Aquilegia canadensis, hlavně však Aquilegia coeruka.^{[L 1]} Rostlina je vhodná pro výsadby v parcích, nejlépe nepravidelných kompozic přírodního charakteru.

Orlíček byl květinou často zobrazovanou malíři, pro krásný tvar květu. Byl oblíbenou květinou (motivem) na italských výšivkách.^[2]

Zástupci

• orlíček alpský (Aquilegia alpina)
• orlíček černavý (Aquilegia nigricans)
• orlíček černofialový (Aquilegia atrata)
• orlíček kanadský (Aquilegia canadensis)
• orlíček modrý (Aquilegia coerulea)
• orlíček obecný (Aquilegia vulgaris)
• orlíček olympský (Aquilegia olympica)
• orlíček pyrenejský (Aquilegia pyrenaica)
• orlíček sibiřský (Aquilegia sibirica)
• orlíček slovenský (Aquilegia longisepala)
• orlíček vějířnatý (Aquilegia flabellata)
• orlíček zelenokvětý (Aquilegia viridiflora)
• orlíček zkřížený (Aquilegia × hybrida)
• orlíček zlatý (Aquilegia aurea)^[3][4][5]

Pěstování

Nároky

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) se daří na slunci i v polostínu. Vhodná je propustná, humózní až hlinitá půda, vlhká, nebo dobře zásobená vodou a živinami. Orlíček má použití hlavně jako atraktivní trvalka ve smíšených letničkových a trvalkových záhonech. Hodí se též k řezu. Sází se do sponu 50–60 cm.^{[L 1]}

Rozmnožování

Na jaře v dubnu a květnu výsevem semen na záhon. Mladé rostliny se přepichují do nádob, v nichž jsou rostliny dopěstovány.

Druhy ve střední Evropě

V České republice roste přirozeně jen orlíček obecný (Aquilegia vulgaris). V Alpách rostou některé další druhy, například orlíček alpský (Aquilegia alpina), orlíček černofialový (Aqulegia atrata), orlíček černavý (Aquilegia nigricans) nebo druh Aquilegia einseleana.

Hybridy a kříženci

Ve střední Evropě se orlíčky hojně pěstují jako okrasné rostliny, kromě orlíčku obecného a různých jeho kultivarů se pěstují i jiné druhy a jejich kříženci, např.:

• Aquilegia × cultorum,
• Aquilegia × hybrida.

Kultivary

Kultivary jsou: 'Crimson Star' – červenobílý, 'Edelweiss' – bílý aj.

Choroby a škůdci

Housenice pilatek způsobují holožír. Virová zelenokvětost je infekční virová choroba rostlin. Napadené rostliny je třeba odstranit.

Odkazy

Literatura

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu orlíček na Wikimedia Commons
• Taxon Aquilegia ve Wikidruzích
• Slovníkové heslo orlíček ve Wikislovníku
• (česky)taxonomie
• (česky)popis, pěstování