Orlí hnízdo (přírodní památka, okres Znojmo)
![]() Orlí hnízdo | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. března 2014 |
Vyhlásil | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
Nadm. výška | 350–440 m n. m. |
Rozloha | 15,75 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Znojmo |
Umístění | Štítary |
Souřadnice | 48°55′51,35″ s. š., 15°48′0,78″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 5929 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orlí hnízdo je přírodní památka západně od Štítar v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Nachází se na pravém břehu vodní nádrže Vranov. Tvoří ji komplex ekosystémů křovin, lesů a skal s výskytem vzácných druhů hmyzu, ke kterým patří motýl jasoň dymnivkový, roháč obecný nebo tesařík obrovský.
Historie
Lesy na strmých svazích údolí Dyje plní čistě mimoprodukční funkci a hospodaření v nich je omezeno na zdravotní zásahy, které však mohou být v rozporu s ochranářským managementem.[3] Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 1. března 2014.[4]
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 15,76 hektarů leží v katastrálním území Štítary na Moravě. Nachází se v Jevišovické pahorkatině v nadmořské výšce 350–440 metrů a je součástí evropsky významné lokality Údolí Dyje.
Abiotické poměry
V geologickém podloží převažují krystalinické migmatity až pararuly s ojedinělými vložkami amfibolitů.[5] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Bítovská pahorkatina a okrsku Vranovská pahorkatina.[6]
Flóra
Na skalních výchozech s mělkým substrátem rostou acidofilní doubravy s dubem zimním (Quercus petraea). Kromě dubů v lesích rostou také habr obecný (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře doubrav a na mělkých substrátech se objevuje kručinka chlupatá (Genista pilosa), kostřava ovčí (Festuca ovina), metlička křivolaká (Avenella flexuosa)[5] a vzácně kavyl Ivanův (Stipa pennata).[7] V horních částech údolních svahů doubravy přechází do dubohabřin s konvalinkou vonnou (Convallaria majalis) v podrostu.[5]
V lipových suťových lesích se vyvinulo keřové patro s brslenem bradavičnatým (Euonymus verrucosus) a lískou obecnou (Corylus avellana).[5] Vzácně se v něm objevuje řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), huseník převislý (Arabis turrita) nebo měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)[5] a brambořík nachový (Cyclamen purpurascens).[7]
Skalní výchozy jsou stanovištěm xerofilních křovin se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus), čilimníkem černajícím (Cytisus nigricans), kostřavou sivou (Festuca pallens) a tařicí skalní Arduinovou (Aurinia saxatilis subsp. arduini).[5] V blízkosti skalních výchozů je častá chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) a oměj jedhoj (Aconitum anthora). V nižších partiích svahů vznikla suťová pole různě velkých úlomků hornin, na nichž roste šanta kočičí (Nepeta cataria).[8]
Fauna
Údolní svah je významný výskytem mnoha druhů živočichů. Během inventarizačních výzkumů v roce 2012 bylo zaznamenáno 202 druhů motýlů, 134 druhů brouků a čtyřicet druhů ptáků. Z motýlů se na lokalitě vyskytuje například kriticky ohrožený jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), dále okáč ovsový (Minois dryas) nebo přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria).[8] Ohrožené druhy brouků zastupují roháč obecný (Lucanus cervus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a hojně se vyskytuje střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri).[9]
Ze zvláště chráněných druhů ptáků na svazích chráněného území nebo v jejich blízkosti hnízdí holub doupňák (Columba oenas), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), lejsek šedý (Muscicapa striata), rorýs obecný (Apus apus) a žluva hajní (Oriolus oriolus).[9]
Ochrana přírody
Předmětem ochrany jsou ekosystémy nízkých xerofilních křovin s porosty skalníků (5 % rozlohy), hercynské dubohabřiny (25 % rozlohy), suťové lesy (15 % rozlohy), štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (5 % rozlohy), pohyblivé sutě silikátových hornin (2 % rozlohy) a skalní vegetace s kostřavou sivou (3 % rozlohy). Z živočišných druhů jsou předmětem ochrany kriticky ohrožený jasoň dymnikový, roháč velký a tesařík obrovský.[10] Cílem ochrany je udržení a zlepšování podmínek pro jejich výskyt.[5]
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Sdružení Pro Natura 2000. Plán péče o přírodní památku Orlí hnízdo na období 2015–2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2015-02-12 [cit. 2024-10-25]. S. 10. Dále jen Plán péče (2015–2025). Dostupné online.
- ↑ Orlí hnízdo [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-10-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Plán péče (2015–2025), s. 5.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-10-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2015–2025), s. 8.
- ↑ a b Plán péče (2015–2025), s. 6.
- ↑ a b Plán péče (2015–2025), s. 9.
- ↑ Plán péče (2015–2025), s. 4.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině