Orlando Luz

Orlando Luz
Orlando Luz (2014)
Orlando Luz (2014)
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození8. února 1998 (27 let)[1]
Místo narozeníCarazinho, Brazílie[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek402 537 USD
Dvouhra
Tituly0 ATP, 9 ITF
Nejvyšší umístění272. místo (16. srpna 2018)
Čtyřhra
Tituly1 ATP, 17 challengerů, 24 ITF
Nejvyšší umístění60. místo (3. února 2025)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2025)
French Open1. kolo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250227a27. února 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlando Luz (* 8. února 1998 Carazinho, Rio Grande do Sul) je brazilský profesionální tenista. V roce 2015 byl juniorskou světovou jedničkou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a čtyřicet jedna ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2018 na 272. místě a ve čtyřhře v únoru 2025 na 60. místě. Trénuje ho Jose Luis López.[1]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 džunijskou 1. světovou skupinou proti Libanonu, v níž vyhrál úvodní dvouhru nad Benjaminem Hassanem. Brazilci zvítězili 5–0 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu vybojoval stříbrnou medaili ve dvouhře, když ve finále podlehl Poláku Kamilu Majchrzakovi. Po boku krajana Marcela Zormanna získal zlato ze čtyřhry po závěrečné výhře nad Rusy Karenem Chačanovem a Andrejem Rubljovem.[4] Na juniorském grandslamu si zahrál dvě deblová finále. Se Zormannem zvítězili ve Wimbledonu 2014, kde v souboji o titul zdolali americko-ruský pár Stefan Kozlov a Andrej Rubljov. Naopak ze závěrečného duelu French Open 2016 odešli s Jihokorejcem Čongem Jun-songem poraženi, když nestačili na Izraelce Jišaje Oli'ela hrajícího s Čechem Patrikem Riklem. V květnu 2015 se na juniorském kombinovaném žebříčku ITF stal světovou jedničkou, první brazilskou od Tiaga Fernandese v roce 2010.[4]

Jako 17letý se v dubnu 2015 stal nejmladším Brazilcem, který vyhrál zápas na challengeru poté, co v Santosu vyřadil dvoustého muže klasifikace Guida Andreozziho. Překonal tak věkový rekord krajana Gustava Kuertena. Následně postoupil do semifinále, v němž nestačil na Belgičana Germaina Gigounona.[4] Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval antukovým Brasil Open 2017 v Sau Paulu, do něhož jako člen šesté světové stovky obdržel divokou kartu. Dvousetovou porážku utržil od Portugalce Gastãa Eliase z konce elitní stovky žebříčku.[5] První čtvrtfinále si zahrál ve čtyřhře Rio Open 2020, v níž startoval s Rafaelem Matosem na divokou kartu. V úvodu vyřadili první světový pár tvořený Juanem Sebastiánem Cabalem a Robertem Farahem.[6] Ve druhém utkání je zastavili krajané Meligeni Alves s Monteirem.[7]

V deblové soutěži santiagského Chile Open 2024 poprvé postoupil do finále túry ATP. V páru s Chilanem Matíasem Sotem v něm podlehli chilské dvojici Tomás Barrios Vera a Alejandro Tabilo ve dvou setech.[8] Do grandslamu premiérově zasáhl ve čtyřhře French Open 2024 s Marcelem Zormannem. Do soutěže nastoupili až jako náhradníci. Do Paříže přicestoval po kariérním průlomu do elitní stovky deblového žebříčku ATP, když se 20. května 2024 posunul ze 102. na 99. místo. Po třísetovém průběhu však v areálu Rolanda Garrose nenašli recept na druhé nasazené Rohana Bopannu s Matthewem Ebdenem.[9][7] První titul pak vybojoval na červencovém Nordea Open 2024 v Båstadu, kde čtyřhru odehrál po boku Rafaela Matose. V závěrečném klání přehráli Francouze Manuela Guinarda a Grégoireho Jacqa ve dvou sadách.[10][11]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 2 (1–1)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–1)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.březen 2024Santiago, ChileATP 250antukaChile Matías SotoChile Tomás Barrios Vera
Chile Alejandro Tabilo
2–6, 4–6
Vítěz1.červenec 2024Båstad, ŠvédskoATP 250antukaBrazílie Rafael MatosFrancie Manuel Guinard
Francie Grégoire Jacq
7–5, 6–4

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0 D; 17 Č)
ITF (9 D; 24 Č)

Dvouhra (9 titulů)

Č.datumturnajokruhpovrchporažený finalistavýsledek
1.červenec 2016Pardubice, ČeskoFuturesantukaNěmecko Peter Torebko6–2, 6–2
2.prosinec 2016Punta del Este, UruguayFuturesantukaBrazílie João Pedro Sorgi4–6, 6–2, 6–2
3.květen 2018Vic, ŠpanělskoFuturesantukaŠpanělsko Oriol Roca Batalla7–6(8–6), 4–2skreč
4.červenec 2018Kassel, NěmeckoFuturesantukaBrazílie João Souza6–4, 4–6, 6–3
5.květen 2019Valldoreix, ŠpanělskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Rafael Matos6–3, 6–4
6.červenec 2019Troyes, FrancieWorld Tennis TourantukaFrancie Jules Okala6–0, 7–5
8.květen 2021Antalya, TureckoWorld Tennis TourantukaItálie Giacomo Dambrosi6–4, 3–6, 6–4
9.duben 2023Mogi das Cruzes, BrazílieWorld Tennis TourantukaUruguay Franco Roncadelli2–6, 6–0, 6–2

Čtyřhra (41 titulů)

Č.datumturnajokruhpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.listopad 2014São Paulo, BrazílieFuturesantukaBrazílie Fernando RomboliBrazílie Daniel Dutra da Silva
Brazílie Pedro Sakamoto
6–7(3–7), 6–2, [11–9]
2.řijen 2015Porto Alegre, BrazílieFuturesantukaBrazílie Marcelo ZormannBrazílie Carlos Eduardo Severino
Brazílie Ricardo Hocevar
3–6, 6–3, [10–6]
3.prosinec 2016Salto, UruguayFuturesantukaBrazílie Marcelo ZormannUruguay Marcel Felder
Argentina Gabriel Alejandro Hidalgo
7–6(7–2), 6–4
4.červen 2017Sassuolo, ItálieFuturesantukaBrazílie Marcelo ZormannItálie Marco Bortolotti
Itálie Walter Trusendi
6–3, 6–3
5.listopad 2017Santos, BrazílieFuturesantukaBrazílie Marcelo ZormannBrazílie Caio Silva
Brazílie Thales Turini
6–3, 6–3
6.květen 2018Káhira, EgyptFuturesantukaBrazílie Felipe Meligeni AlvesItálie Marco Bortolotti
Itálie Nicolo Turchetti
6–3, 6–4
7.květen 2018Káhira, EgyptFuturesantukaEgypt M. Abdel-AzizIndie T.A. Čilakalapudi
Indie Vigneš Peranamallúr
6–1, 6–4
8.květen 2018Valldoreix, ŠpanělskoFuturesantukaUSA Sebastian KordaNizozemsko Michiel de Krom
Brazílie Felipe Meligeni Alves
3–6, 6–2, [10–7]
9.červenec 2018Porto, PortugalskoFuturesantukaBrazílie Felipe Meligeni AlvesPortugalsko Frederico Gil
Rakousko David Pichler
7–5, 3–6, [10–6]
10.září 2018Oviedo, ŠpanělskoFuturesantukaBrazílie Felipe Meligeni AlvesBrazílie Diego Matos
Brazílie João Pedro Sorgi
5–7, 6–4, [11–9]
11.březen 2019Portimão, PortugalskoWorld Tennis TourtvrdýBrazílie Rafael MatosPortugalsko Frederico Gil
Kolumbie Eduardo Struvay
6–3, 6–4
12.březen 2019Quinta do Lago, PortugalskoWorld Tennis TourtvrdýBrazílie Rafael MatosKolumbie Alejandro Gómez
USA Michael Zhu
7–6(7–2), 6–3
13.duben 2019Reus, ŠpanělskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Rafael MatosPortugalsko Francisco Cabral
Portugalsko Luís Faria
6–3, 4–6, [10–6]
14.duben 2019Tabarka, TuniskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Rafael MatosItálie Erik Crepaldi
Srbsko Darko Jandrić
6–4, 7–5
15.květen 2019Tabarka, TuniskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Rafael MatosArgentina Franco Agamenone
Argentina Franco Emanuel Egea
6–4, 6–4
1.červen 2019Little Rock, Spojené státyChallengertvrdýArgentina Matías Franco DescotteFilipíny Treat Conrad Huey
USA Max Schnur
7–5, 1–6, [12–10]
16.srpen 2019Santander, ŠpanělskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Rafael MatosRusko Ivan Gachov
Španělsko Jaume Pla Malfeito
7–5, 6–4
17.září 2019Seville, ŠpanělskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Rafael MatosŠpanělsko Sergio Gutiérrez Ferrol
Španělsko Sergi Perez Conti
6–1, 6–3
2.řijen 2019Campinas, BrazílieChallengerantukaBrazílie Rafael MatosMexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
Brazílie Fernando Romboli
6–7(2–7), 6–4, [10–8]
3.únor 2020Punta del Este, UruguayChallengerantukaBrazílie Rafael MatosArgentina Juan Manuel Cerúndolo
Argentina Thiago Agustín Tirante
6–4, 6-2
4.únor 2021Concepción, ChileChallengerantukaBrazílie Rafael MatosPeru Sergio Galdós
Ekvádor Diego Hidalgo
7-5, 6-4
5.duben 2021Tallahassee, Spojené státyChallengerantukaBrazílie Rafael MatosUSA Sekou Bangoura
USA Donald Young
7–6(7–2), 6–2
18.květen 2021Antalya, TureckoWorld Tennis TourantukaBrazílie Gabriel Roveri SidneyŠvýcarsko Sandro Ehrat
Rakousko Alexander Erler
6–2, 7–6(7–2)
19.květen 2021Antalya, TureckoWorld Tennis TourantukaBrazílie Gabriel Roveri SidneyItálie Daniele Capecchi
Itálie Davide Galopinni
6–7(0–7), 7–5, [10–4]
20.květen 2021Antalya, TureckoWorld Tennis TourantukaUruguay Ignacio CarouItálie Daniele Capecchi
Itálie Andrea Basso
7–5, 1–6, [10–7]
6.červen 2021Forlì, ItálieChallengerantukaPeru Sergio GaldósArgentina Pedro Cachín
Argentina Camilo Ugo Carabelli
7–5, 2–6, [10–8]
21.červenec 2021Vroclav, PolskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Oscar Jose GutierrezItálie Marco Bortolotti
Kolumbie Cristian Rodríguez
7–6(8–6), 2–6, [11–9]
7.červenec 2021Iași, RumunskoChallengerantukaBrazílie Felipe Meligeni AlvesArgentina Hernán Casanova
Španělsko Roberto Ortega Olmedo
6–3, 6–4
8.červenec 2021Trieste, ItálieChallengerantukaBrazílie Felipe Meligeni AlvesFrancie Antoine Hoang
Francie Albano Olivetti
7–5, 6–7(6–8), [10–5]
9.srpen 2021Cordenons, ItálieChallengerantukaBrazílie Rafael MatosPeru Sergio Galdós
Argentina Renzo Olivo
6–4, 7–6(7–5)
10.září 2021Kyjev, UkrajinaChallengerantukaKazachstán Oleksandr NedověsovUkrajina Denys Molčanov
Ukrajina Serhij Stachovskyj
6–4, 6-4
11.prosinec 2021Rio de Janeiro, BrazílieChallengertvrdýBrazílie Rafael MatosUSA James Cerretani
Brazílie Fernando Romboli
6–3, 7-6(7–2)
22.červenec 2022Den Haag, NizozemskoWorld Tennis TourantukaBrazílie Marcelo ZormannAustrálie James Frawley
Austrálie Akira Santillan
7–6(7–5), 2–6, [11–9]
23.řijen 2022Rio de Janeiro, BrazílieWorld Tennis TourantukaBrazílie Marcelo ZormannBrazílie Wilson Leite
Brazílie José Pereira
6–4, 6–2
24.listopad 2022Lajeado, BrazílieWorld Tennis TourantukaBrazílie Marcelo ZormannBrazílie João Victor Couto Loureiro
Brazílie Gustavo Heide
6–3, 6–2
12.leden 2023Piracicaba, BrazílieChallengerantukaBrazílie Marcelo ZormannArgentina Andrea Collarini
Argentina Renzo Olivo
bez boje
13.březen 2024São Leopoldo, BrazílieChallengerantukaBrazílie Marcelo DemolinerKanada Liam Draxl
Itálie Alexander Weis
7–5, 3–6, [10–8]
14.červen 2024Poznaň, PolskoChallengerantukaBrazílie Marcelo ZormannNěmecko Jakob Schnaitter
Německo Mark Wallner
5–7, 6–2, [10–6]
15.srpen 2024Bonn, NěmeckoChallengerantukaFrancie Théo ArribagéIndie Džívan Nedunčežijan
Indie Vidžaj Sundar Prašant
6–2, 6–4
16.řijen 2024Villa María, ArgentinaChallengerantukaBrazílie Marcelo ZormannBolívie Boris Arias
Bolívie Federico Zeballos
0–6, 6–3, [10–4]
17.řijen 2024Campinas, BrazílieChallengerantukaBrazílie Mateus AlvesChile Tomás Barrios Vera
Argentina Facundo Mena
6–3, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2014WimbledontrávaBrazílie Marcelo ZormannUSA Stefan Kozlov
Rusko Andrej Rubljov
6–4, 3–6, 8–6
Finalista2016French OpenantukaJižní Korea Čong Jun-songIzrael Jišaj Oli'el
Česko Patrik Rikl
3–6, 4–6

Zápasy o medaile na olympijských hrách mládeže

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Stříbro2014Nanking, ČínatvrdýPolsko Kamil Majchrzak4–6, 5–7

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Zlato2014Nanking, ČínatvrdýBrazílie Marcelo ZormannRusko Karen Chačanov
Rusko Andrej Rubljov
7–5, 3–6, [10–3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orlando Luz na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Orlando Luz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250227a27. února 2025
  2. Orlando Luz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250227a27. února 2025
  3. Orlando Luz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250227a27. února 2025
  4. a b c Orlando Luz: de número 1 no juvenil a esperança da nova geração do tênis. Ge [online]. 2016-12-30 [cit. 2025-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-02-27. (portugalsky) 
  5. Orlandinho e dupla Feijão/Neis caem na estreia do Aberto do Brasil. Gazeta Esportiva [online]. 2017-02-28 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (portugalsky) 
  6. Orlando Luz e Rafael Matos surpreendem e vencem líderes do ranking na estreia do Rio Open. Ge [online]. 2020-02-18 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (portugalsky) 
  7. a b Orlando Luz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Alejandro Tabilo y Tomás Barrios se quedaron con el título de dobles en el Chile Open. Deportes13 [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. French Open 2024: Rohan Bopanna- Matthew Ebden Rally Past Orlando Luz- Marcelo Zormann in Opener. News18 [online]. 2025-02-02 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Kevin Krawietz/Tim Peutz defend Hamburg crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Orlando Luz e Rafael Matos são campeões do ATP 250 de Bastad. Terra [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. (portugalsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Orlando-Luz-tenista-wiki.jpg
Autor: Micheli Santos, Licence: CC BY 2.5
Orlando Luz, tennis player
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“