Orlickozáhorská brázda

Orlickozáhorská brázda
Orlickozáhorská brázda severní část
Orlickozáhorská brázda severní část

Nejvyšší bod790 m n. m. (vrstevnice)

Nadřazená jednotkaDeštenská hornatina
Sousední
jednotky
Deštenský hřbet, Kunštátský hřbet, Anenský hřbet, Bystřické hory
Podřazené
jednotky
Bedřichovecká část, Neratovská část

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
PovodíDivoká Orlice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlickozáhorská brázda je údolí a geomorfologický okrsek Orlických hor, který odděluje jejich hlavní hřbet od sousedních hor Bystřických.[1]

Poloha a geomorfologie

Orlickozáhorská brázda náleží do geomorfologického celku Orlické hory a podcelku Deštenská hornatina.[2] Dlouhá je asi 16 kilometrů a je orientována ve směru severozápad – jihovýchod. Počátek se nachází na Černém potoku severně od osady Bedřichovka, konec pak u vesnice Neratov. Dělí se na dvě samostatné části, které od sebe odděluje bezejmenný příčný potok na jižním okraji obce Orlické Záhoří. Severně od něj se nachází plošší Bedřichovecká část, jižně uzavřenější Neratovská část. Západně je brázda ohraničena hlavním hřebenem Orlických hor, konkrétně sousedními okrsky Deštenský hřbet, Kunštátský hřbet a Anenský hřbet. Východně je ohraničena Bystřickými horami. Osu brázdy tvoří tok Divoké Orlice, kterým je současně vedena i česko-polská státní hranice.

Vrcholy

Maximální nadmořská výška brázdy je uměle stanovena na vrstevnici 790 metrů. V brázdě se nachází několik menších bezejmenných vrcholů s nadmořskou výškou okolo 700 metrů.

Komunikace

Celou délkou brázdy jsou vedeny dvě souběžné silniční komunikace, každá po jednom břehu Divoké Orlice, jedna striktně po českém a jedna po polském území. Jediným místem, kde jsou propojeny, je most spojující Orlické Záhoří a Mostowice. Na českém území se jedná o silnici II/311 spojující Deštné v Orlických horách a Bartošovice v Orlických horách. Turistické značené trasy obvykle spojují obydlené lokality Orlickozáhorské brázdy s hlavním hřebenem Orlických hor. V severní části se nachází naučná stezka Bedřichovka[3]

Zástavba

V Orlickozáhorské brázdě se nachází zástavba několika obcí a osad. Plošší Bedřichoveckou část z větší části zaplňuje velká luční enkláva s obcí Orlické Záhoří a osadou Bedřichovka, na polské straně Mostowice a Lasówka. V uzavřenější Neratovské části jsou luční enklávy s osadami menší (Černá Voda, Nová Ves, Podlesí a Neratov, na polské straně Rudawa a Poniatów).

Vegetace

Bedřichoveckou část vyplňuje rozsáhlá luční enkláva, v Neratovské části se střídají luční enklávy menší velikosti s pásy zalesněnými převážně hospodářskými smrčinami. Status přírodních rezervací získaly podmáčené a rašelinné louky zejména v severním zakončení brázdy (Bedřichovka, Trčkovská louka, Hraniční louka a Velká louka, v jižním zakončení pak Neratovské louky). Česká část brázdy se nachází na území CHKO Orlické hory.

Reference

  1. Orlickozáhorská brázda na Mapách.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. .Naučná stezka Bedřichovka na stránkách region Orlické hory[nedostupný zdroj]

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Orlické Záhoří-Kunštát a Mostowice (v popředí) (2).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Orlické Záhoří-Kunštát z polské strany