Ornithomimosauria

Jak číst taxoboxOrnithomimosauria
Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída, asi před 130 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Zástupce skupiny rodu Beishanlong
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádOrnithomimosauria
Barsbold, 1976
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ornithomimosauria („Ještěři napodobující ptáky“) jsou skupinou kurzoriálních (běhavých) teropodních dinosaurů, podobných dnešnímu pštrosovi. Byli to rychlí běžci, kteří žili v období křídy na území někdejšího superkontinentu Laurasie (dnešní Severní Amerika, Evropa a Asie).[1] Celou skupinu popsal a pojmenoval mongolský paleontolog Rinchen Barsbold v roce 1976.

Popis

Mezi jejich typické znaky patří malá hlava, dlouhý štíhlý krk, celkově štíhlé tělo a pevné silné nohy, které z těchto živočichů dělaly rychlé běžce. Předpokládá se, že ornitomimosauři byli schopni běhat rychlostí přes 60 km/h a byli tak zřejmě nejrychlejšími známými neptačími dinosaury.[2] Největší a nejmohutnější zástupci skupiny, jako byl mongolský druh Deinocheirus mirificus, dosahovali obřích rozměrů (délka kolem 11 metrů, hmotnost přes 6 tun).[3]

V oblasti Appalačie se vyskytovaly velké až obří formy ornitomimosaurů v období pozdní křídy.[4] Přesné vývojové vazby jednotlivých skupin ornitomimosaurů zůstávají dosud nejisté a stupeň jejich příbuznosti nebyl zatím uspokojivě stanoven.[5]

Výzkum tvarových a velikostních variací stehenních kostí u 61 jedinců ornitomimosaurů objevených v jemnozrnných sedimentech lokality Angeac-Charente Lagerstatte ve Francii dokládá, že pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost) byl u těchto teropodních dinosaurů poměrně výrazný a může značně zkreslovat poznatky o gregaricky žijících dinosaurech i o jejich morfologické a taxonomické variabilitě.[6]

Klasifikace

Fylogeneze

Ornithomimiformes (=Arctometatarsalia)

|-?Alvarezsauridae
`--Ornithomimosauria
   |-?Timimus
   |--Pelecanimimus
   `--+--Shenzhousaurus
      `--+--Harpymimus
         `--Ornithomimoidea
            |-?Deinocheirus
            |--Garudimimus
            `--Ornithomimidae
               |--Archaeornithomimus
               `--+--Sinornithomimus
                  `--Ornithomiminae
                     |--+--Gallimimus
                     |  `--Anserimimus
                     `--Ornithomimini
                        |--Struthiomimus
                        `--+--Dromiceiomimus
                           `--Ornithomimus

Podle Barsbold & Osmólska (1990), Kobayashi & Lü (2003), a Ji et al. (2003).

Odkazy

Reference

  1. Lida Xing, W. Scott Persons IV, Stephan Lautenschlager, Donghao Wang & Kecheng Niu (2020). The first record of an ornithomimosaur from the Cretaceous Tugulu Group of the Junggar Basin, Xinjiang, China. Cretaceous Research. 104740. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104740
  2. SOCHA, Vladimír. Jak rychle běhali pštrosí dinosauři. OSEL.cz [online]. 8. prosince 2022. Dostupné online.  (česky)
  3. Lee, Y. N.; et al. (2014). Resolving the long-standing enigmas of a giant ornithomimosaur Deinocheirus mirificus. Nature. 515 (7526): 257–260. doi: 10.1038/nature13874
  4. Chinzorig Tsogtbaatar, Thomas Cullen, George Phillips, Richard Rolke & Lindsay E. Zanno (2022). Large-bodied ornithomimosaurs inhabited Appalachia during the Late Cretaceous of North America. bioRxiv. 2022.03.25.485782. doi: https://doi.org/10.1101/2022.03.25.485782
  5. Yao Xi, Corwin Sullivan, Qingwei Tan & Xing Xu (2022). New ornithomimosaurian (Dinosauria: Theropoda) pelvis from the Upper Cretaceous Erlian Formation of Nei Mongol, north China. Cretaceous Research. 105234. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105234
  6. Romain Pintore, Raphaël Cornette, Alexandra Houssaye & Ronan Allain (2022). Femora from an exceptionally large population of coeval ornithomimosaurs yield evidence of sexual dimorphism in extinct theropod dinosaurs. bioRxiv. 2022.09.20.508522 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2022.09.20.508522

Literatura

  • Nicholls, E. L., and Russell, A. P. (1985). "Structure and function of the pectoral girdle and forelimb of Struthiomimus altus (Theropoda: Ornithomimidae)." Palaeontology, 28: 643-677.
  • Norell, M. A., Makovicky, P., and Currie, P. J. (2001). "The beaks of ostrich dinosaurs." Nature. 412: 873-874.
  • Barrett, P. M. (2005). "The diet of ostrich dinosaurs (Theropoda: Ornithomimosauria)." Palaeontology. 48: 347-358.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Beishanlong grandis.jpg
Autor: Nobu Tamura (http://spinops.blogspot.com), Licence: CC BY 3.0
Beishanlong grandis, Early Cretaceous of China. Digital.