Ortel (hudební skupina)

Ortel
Tomáš Ortel se skupinou Ortel
Tomáš Ortel se skupinou Ortel
Základní informace
PůvodČesko Plzeň
Žánryrock, bigbít
Aktivní roky2002–současnost
Příbuzná témataConflict 88
OceněníČeský slavík Mattoni 2015 – 2. místo v kategorii skupin
Český slavík Mattoni 2016 – 2. místo v kategorii skupin
Žebřík 2015 – 1. místo v kategorii průser roku
Webwww.ortel.cz
Současní členové
Tomáš Ortel – zpěv, kytara
Ota – kytara
Jarda – baskytara
Míra – bicí
Dřívější členové
Lucie Běhounková – klávesy, zpěv
Adam - klávesy
Balů - kytara
Karlos - kytara
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ortel je rocková skupina[1][2] Tomáše Ortela, která je médii označována za kontroverzní[2][3][4] a xenofobní.[5][6][7] V letech 2015 a 2016 kapela v anketě Český slavík získala stříbrné slavíky v kategorii Skupina.

Skupina

Historie

Tomáš Ortel (rodným jménem Tomáš Hnídek) po opuštění neonacistické hudební skupiny Conflict 88 založil v roce 2002 vlastní skupinu Ortel.[8][9] Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po 17. listopadu a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči.[10] V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině,[11] považuje ji za vlasteneckou,[12] zároveň je proti stávajícímu systému, včetně starostů a pohlavárů ve městech.[3] Skupina popírá spojitost s neonacisty, dle Tomáše Ortela kapela jen vypovídá o skutečném stavu naší země a budí v lidech vlastenecké cítění. Nemyslí si, že by pichlavé texty určovaly kapelu jako nenávistnou.[13]

Delší dobu byla skupina okrajovou formací,[14] kterou téměř nikdo neznal.[15] První vzestup zaznamenala, když si skladbu Hadr vybrala Dělnická strana jako svoji hymnu: skupina místo pro 10–20 posluchačů hraje náhle v zaplněných klubech.[9] Na výsluní ji vynesla její reakce na uprchlickou vlnu[14] v podobě antiuprchlické rétoriky[16] a úspěch v anketě Český slavík,[15][17][18][19] dle D. Balšínka umístění v anketě skupinu fakticky etablovalo v české populární hudbě.[18] Hudební publicista Karel Veselý připisuje podíl na vzestupu médiím, která se pohoršovala nad popularitou skupiny, čímž skupinu zviditelnila mezi podobnými sestavami.[19]

Členové

Adam Karas za klávesami
  • Tomáš Ortel – zpěv, kytara
  • Ota – kytara
  • Míra – bicí
  • Jaroslav – baskytara
bývalí členové
  • Lucie Běhounková – klávesy, zpěv[20]
  • Karlos[21]– kytara
  • Adam – klávesy
  • Balů – kytara

Vizuální identita

Název skupiny je uváděn majuskulemi moderní interpretace anglického gotického písma dekorativního typu, čemuž odpovídají řezy písma „Old English“. Písmena jsou na spodní straně obohacená odkapávajícími kapkami, v některých případech je použit přímo řez písma „Blood Of Dracula“. Někdy je název doplněn podtitulem „říkají mi válka, taky nenávist a zlost“.[22]

Logo skupiny tvoří lidská lebka (umrlčí) na pozadí zkřížených dlouhých kostí. Lebka je zachycená zepředu, se spodní čelistí a na čele s heraldickým českým lvem, jehož konce ocasů jsou stočené od těla.[22] Podle Tomáše Ortela je odkazem našich předků bojujících za naši zem.[23] R. Banga logo označil za zjevnou propagaci nacismu, neboť umrlčí lebky s hnáty bez lvů byly symbolem jednotek SS.[24][25] dle novináře Jana Čápa logo odkazuje spíše na rebelství a vzdor pirátů, vysuzovat z loga sympatie k jednotkám SS je mylné.[26]

Skupina používá pro vizuální identifikaci i další symboly a to pěst se srdcem, tlapatý kříž a několik sloganů. Na prvním jmenovaném je na pozadí červeného puklého symbolu srdce zobrazena sevřená bílá pěst pravé ruky zachycená zepředu a svírající dva zkřížené ostnaté dráty. Tlapatý kříž je užíván ve variantě s dovnitř prohnutými rameny, která je svým tvarem podobná pruskému Železnému kříži. Kříž se používá v prosté obrysové lince, nebo vyplněný červenou barvou či s vepsaným, deformovaným názvem skupiny. Symboly někdy doprovází text „rock against injustice“.[22]

Z barev je užívána černá, bílá a červená, méně pak šedá.[22]

Podpora charitativních projektů

Skupina podpořila v roce 2014 nadaci Dobrý anděl, když vyzvala své fanoušky, aby se stali dobrými anděli. Nadace, která pomáhá prostřednictvím dárcům rodinám s dětmi nemocnými rakovinou, získala díky kapele desítky nových dárců. Z popudu Libora Šíby bylo logo nadace uvedeno i na propagačních materiálech Megakoncertu, ale po stížnostech veřejnosti a držitele licence byla tato spolupráce ze strany nadace ukončena.[27] Kapela v letech 2015 a 2016 vystoupila na charitativním festivalu „Rockové léto“, které se každoročně koná v Července u Litovle pro podporu pacientského edukačního onkologického programu.[28][29][30][31][32]

Kontroverze

Baskytarista Otakar Vrba

Ministerstvo vnitra ve své zprávě o extremismu v roce 2015 označuje skupinu jako pravicově extremistickou.[33] Podle politologa Miroslava Mareše, odborníka na extrémismus, však Ortel není takovou hudební skupinou, jakou bylo zvykem v minulosti označovat za extrémistickou.[7] Publikum Ortelu tvořili a nadále z části tvoří sympatizanti krajní pravice,[33] oblíbený je mezi neonacisty.[34] Skupina je spojována s krajní pravicí,[1][12][35] dokladem čehož je např. opakované vystupování lídra skupiny Tomáše Ortela na shromážděních nacionalistické strany Národní demokracie vedené Adamem B. Bartošem v roce 2015[33] či naopak výzva této strany svým příznivcům k poslání hlasů Ortelu v anketě Český slavík.[36][7] Píseň „Hadr“ z prvního alba Nevinnej (2007) si osvojila později rozpuštěná Dělnická strana (následně i DSSS) jako svou oficiální hymnu, s čímž skupina Ortel dodatečně souhlasila.[11][37][10][38] Milan Trachta (známý jako Banán) z Radia Wave v roce 2011 uvedl, že skupina hrála na srazech a koncertech Dělnické strany a při nejmenším sympatizuje s programem strany.[39] Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např. „Vrať se k nám“ nebo „Krásné časy“.[11] Skupina se v reakci na zvýšený zájem médií i policie v červnu 2010 na svých webových stránkách od neonacistů distancovala.[34]

Po ocenění Ortelu v anketě Český slavík 2016 upozornil dokumentarista Vít Klusák, že na březnovém koncertu skupiny ve Frýdku-Místku někteří návštěvníci v předsálí hajlovali, pokřikovali nacistické Sieg Heil, mluvili o bílé rase, zaznělo i „cikánům a všem, ať chcípnou, svině“.[40][41] Česká televize v pořadu 168 hodin odvysílala reportáž s ukázkami z Klusákova připravovaného dokumentu dokazující jeho slova.[42][41][43] V reakci na reportáž Tomáš Ortel prohlásil: „Hajlování nám vadí. Hajlujícího fanouška bych určitě napomenul.“ Vyjádřil i přesvědčení, že pokud by se na policejně sledovaných koncertech jednalo o pravidelné dění, jistě by již nehráli.[44]

Koncerty Ortelu zkoumalo ministerstvo vnitra v pravidelné zprávě o extremismu, podle níž je Ortel příkladem trendu, kdy texty písní sice inklinují k pravicovému extremismu, jsou však formulovány tak, aby interpretům nehrozil trestní postih.[36][45] Podle Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, specialisty na extremistickou hudební scénu, se v textech Tomáše Ortela neonacismus nenachází. Podle Charváta ortodoxní neonacistická scéna Ortelem absolutně pohrdá, považují jej za šaška bez hrdosti vystupujícího za peníze.[20] Zpráva Ministerstva vnitra též uvádí distancování tvrdého jádra neonacistů od Ortelu a to pro umírněnější produkci.[33]

Skladba „Mešita“ z pozdějšího stejnojmenného alba vyvolala pobouření ze strany muslimské obce v Česku,[37][6] píseň je populární na neonacistických demonstracích a protiuprchlických shromážděních.[46]

Skupina je na základě výše uvedeného médii často označována jako kontroverzní[2][6][12][3][47][4][27][48][36] či přímo xenofobní,[5][6][7] rasistická,[49][50] náckovská,[51] populistická,[52] případně jako radikální[53] či problémová,[11] popř. jsou za xenofobní či rasistické označovány texty písní.[1][2][25] Kulturní publicistka Jana Machalická skupinu nepovažuje za bigbíťáky, ale rovnou za „maskované nácky“,[54] Vít Klusák je označil za „malé zakuklené fašounky“.[43]

Úvahy o možném zákazu skupiny

V souvislosti s texty písní skupiny se objevují úvahy, zda by měla být zakázána. Podle právníka Aleše Rozehnala se v případě Ortelu jedná o projev umělecké, popř. rádobyumělecké svobody projevu, neboť ta více než politická svoboda projevu obsahuje právo šokovat, znechutit, útočit či urážet. Ve svobodné společnosti má každý dle Rozehnalova názoru právo volby umění a zábavy, které chce konzumovat či vytvářet.[55] E. Tabery považuje za zřejmé, že skupina nemá být zakázána, neb nedělá nic protiprávního. Případný zákaz by posílil pocit vyloučení a výjimečnosti.[53]

Tvorba

Texty a hudba

Tomáš Ortel a Karel Vávra

Hudební kritici vnímají písně Ortelu jako hudebně a textově primitivní, konstatují též muzikantskou nedostatečnost členů.[47][52] Např. hudební publicista Petr Korál zhodnotil tvorbu skupiny jako myšlenkově rozbředlou a hudebně plytkou. Nejprimitivnější tancovačkový bigbít s povrchně vlasteneckými texty s latentním hraním na strunu rasové a náboženské nesnášenlivosti vnímá jako laciný a trapný.[56] Hana Langrová, hudební redaktorka Deníku.cz, charakterizuje tvorbu jako silná slova, čtyři akordy, patetické texty umocněné naléhavým hlasem a intonací zpěváka, což shrnuje jako politický folk v metalovém kabátě.[57]

Texty písní skupiny jsou mnohoznačné, kritizují např. náboženské a etnické menšiny[58][11][16] až se často nesou ve smyslu nenávisti vůči některým skupinám osob,[16][53] jsou považované za xenofobní[7][59][17][1][2] a silně ideologické.[16] Podle kritiků Ortel svými texty podporuje protiislámské nálady,[15] dle Ondřeje Štindla jsou primitivně šovinistické texty přímo proti islámu zaměřené,[60] též dle Milana Menčíka z Musicserver.cz jsou protiislamistické a protiuprchlické.[61] K. Novotná připomíná zbrojení proti homosexuálům.[62] Zaměřením textů na sociální tematiku se skupina snaží zaujmout nespokojené občany.[5] Viliam Buchert vidí texty naopak jako často jednoznačnější, někdy provokující, hrající si se symboly a metaforami, štípající do otázek řešených českou společností. V porovnání s mnoha rapery nepovažuje texty za nijak zvláštní a vyhraněné a při srovnání s extrémy v USA, Anglii či Německu dokonce za hodně umírněné.[38] Josef Martínek považuje texty písní za „pseudoposelství“,[17] podle Jana Vedrala jde o promyšlenou stylizaci a provokaci na hraně extremismu[11] a podle Josefa Boušky si frontman dává záležet, aby se texty vešly do zákonných mezí.[63] Podle Erika Taberyho spojuje Ortel s jeho fanoušky hněv a proto jim stačí spolu mluvit v náznacích.[53] Politolog Josef Mlejnek řadí Ortel pro jejich texty do žánru, který nazval antiimigrační či xenofobní politická píseň.[64] Podle hudebního publicisty Pavla Klusáka představují texty „líné uvažování, sázku na neznalost a spoléhání na to horší v lidech“, považuje je za snadné vyhovění instinktům masy ve formě ultraprimitivního hledání obětního beránka. Klusák si všímá i chatrné češtiny,[65] dle Ondřeje Bezra autor textů neumí za mák česky.[52]

Karel Veselý upozorňuje na paradox, kdy fanouškové skupiny nepovažují texty za kontroverzní, ale za „pravdu, kterou nikdo nechce slyšet“, přestože se texty svou podstatou neliší od vyjádření prezidenta či ministra financí.[19] Dle Veselého se rocker Tomáš Ortel postavil do pozice lidového hrdiny pohádek, který přispěchá na pomoc porobenému lidu, kdykoliv je to potřeba.[19]

V hudbě Ortelu nachází V. Buchert inspiraci rockem, popem i folkem, výsledek však považuje za nesourodou a nevyrovnanou směs.[38] Dle D. Balšínka produkuje Ortel rytmické tříakordové zvuky,[18] dle K. Veselého jde o „dechno-rock“.[19] J. Martínek hodnotí průměrné bigbítové písně jako vhodné leda na vesnické zábavy a považuje proto za příčinu úspěchu skupiny texty.[66] O. Mrázek nepochybuje, že skupina se neproslavila zpěvem, natož hudbou, ale jen xenofobními a rasistickými texty.[67]

Diskografie

Známé skladby

Mešita

Titulní skladba ze stejnojmenného alba se stala nejznámější písní skupiny. Videoklip na serveru YouTube dosáhl na začátku listopadu 2014 téměř miliónu zhlédnutí,[11] na začátku prosince 2015 2,8 miliónu zhlédnutí[18] a po prvním prosincovém týdnu přes 3 milióny zhlédnutí.[68]

Hadr

Skladbu z prvního alba Nevinnej si přisvojila za svoji hymnu Dělnická strana, později Dělnická strana sociální spravedlnosti.

Koncerty

V září 2011 koncertoval Ortel v Českém Krumlově se skupinami Orlík Revival a Gabreta pod dozorem policie. Členové plzeňské Gabrety působili dříve v neonacistické skupině Imperium.[39]

Na jaře roku 2016 vystupovala skupina na koncertním turné nazvaném „Megakoncert Ortel“. Na jednotlivých koncertech, které trvaly téměř šest hodin, kromě Ortelu vystupovala vždy trojice hostů. Hostovali Aleš Brichta, Nová Růže s Vilémem Čokem, Alkehol, Big Dog, Unisono s Petrem Štěpánkem či Henych.[47][14][69] První koncert se konal 8. dubna v Domě kultury v Liberci,[70] následovalo dalších pět zastávek,[47] 16. dubna v Havlíčkově Brodu, 23. dubna v Kladně, 6. května v Mladé Boleslavi,[71] 13. května na výstavišti Flora v Olomouci a 25. června v Hradci Králové.[4][69] Plánované říjnové koncerty v Ústí nad Labem a Ostravě byly zrušeny.[72] Další Megakoncert je oznámen na 23. června 2017 v areálu U Letců v Hradci Králové.[72]

Ankety a ocenění

Anketa Český slavík

Tomáš Ortel

V Českém slavíku Mattoni 2012 skončil Ortel v kategorii skupin na 167. místě[73][74] a v následujícím ročníku se umístil v kategorii skupin na 105. místě,[74][73][75] zatímco Tomáš Ortel mezi zpěváky na 126. místě.[76][77]

O rok později se jméno kapely objevilo již v tiskové zprávě o průběžném stavu hlasování a to mezi deseti nejoblíbenějšími skupinami.[11] Nakonec se Ortel v Českém slavíku Mattoni 2014 umístil mezi skupinami na čtvrtém místě s počtem 11 838 bodů,[76][78][75] Tomáš Ortel mezi zpěváky na 39. místě s 949 body.[77] Zástupce pořadatele ankety vyjádřil přesvědčení, že hlasy skupině nejsou zmanipulované.[11] Podle Viliama Bucherta z Reflexu však nominace vyplynula z údajné kontroverznosti skupiny než z její pouze průměrné hudby,[38] Václav Hnátek umístění skupiny později připsal disciplinovanosti fanoušků.[73] Josef Martínek z iREPORTu podotýká, že před soutěží znalo kapelu spíše jen tvrdé jádro fanoušků, díky umístění v soutěži a rozruchu ji objevila širší veřejnost.[17] Jeho slova nepřímo potvrdil Tomáš Ortel, když o rok později uváděl nárůst návštěvnosti na koncertech.[79]

O rok později na Českém slavíku Mattoni 2015 se ve stejné kategorii skupina Ortel umístila již na druhém místě s 27 062 body.[48][80][81][35][15] Lídr skupiny poděkoval fanouškům, kteří nedali na „štvavou kampaň, i když my sem asi ani nepatříme.“[48][82] V kategorii zpěváků získal Tomáš Ortel třetí místo s 16 472 body, přičemž scházelo necelých 500 bodů k předstihnutí druhého Tomáše Kluse[83][80][84][35][15] a naopak o necelých tisíc hlasů odsunul na čtvrté místo Daniela Landu.[85] Při přebírání prohlásil, že vůbec netuší, co má s oceněním dělat.[48] V rozhovoru T. Ortel prohlásil, že skupina fanoušky nenabádala na Internetu k hlasování.[23] Někteří hudební odborníci upozornili, že hlasování mohlo být ovlivněné strachem z imigrantů a islámu, resp. nenávistí[79][35][15][82] a nasměrovanou frustrací části obyvatelstva.[19] Spisovatelka Petra Hůlová chápe úspěch skupiny jako reakci fanoušků na slovní ponižování od „tábora tolerantních“.[68] K zaslání hlasů skupině i Tomášovi Ortelovi jako protestní volbě vyzvala nacionalistická strana Národní demokracie,[36][7] výzva následně zaplavila sociální sítě.[86] Podle politologa M. Mareše sledují neonacisté dobrým umístěním Ortelu v anketě oslovení nových voličů a dobytí veřejného prostoru pro tuto část politického spektra.[7] Pavel Klusák přičetl úspěch skupiny poklesu zájmu o Slavíka a invazi početné internetové komunity, která je schopná se na webu svolat, do prostředí tradičních hlasujících ze starší televizní generace,[65] obdobně K. Veselý píše o facebookové kampani jako spravedlivém vítězství vysmívaných a přehlížených.[19] D. Balšínek nepovažuje fenomén Ortelu za nový, jde jen o „hodně zmutovanou a směšnější obdobu“ skupiny Orlík Daniela Landy.[18]

V ročníku 2016 se skupina znovu umístila na druhém místě, když získala 20 245 bodů (o 2720 bodů méně než první skupina Kabát),[87][88][89] Tomáš Ortel se umístil na druhém místě mezi zpěváky s 16 432 body,[90][91][61] s relativně velkým odstupem za Karlem Gottem.[73] Podle V. Hnátka k úspěchu Ortelu přispělo nejen množství lidí chodících na koncerty, ale aureola opozice proti všem, frustrace z politického vývoje a snaha to zatuchlé soutěži a popovým zombie nandat.[73]

Hudební ceny Žebřík

Ve 24. ročníku hudební ankety Žebřík 2015, výroční ceny časopisu REPORT, jejíž výsledky byly vyhlášeny v Plzni, označili hlasující skupinu Ortel „průserem roku“. Získanými hlasy předstihla televizní hudební soutěž Superstar a anketu Český slavík.[92][92][93]

Odezva médií, hudební scény a veřejnosti

Český slavík

Úspěchů skupiny v anketě Český slavík si opakovaně všímala média, vyvolaly společenský rozruch i kritiku.[1][20][59]

2014

Pořadatel Musica Bohemica zvažoval vyloučení skupiny, nakonec ji v anketě ponechal.[94]

2015

Několik týdnů před vyhlášením výsledků ankety v roce 2015 vládla kvůli účasti Ortelu dusná atmosféra.[35] Spekulovalo se o vyřazení skupiny, neboť pravidla umožňují vyřadit soutěžící porušující dobré mravy.[58][15][86][95] Dle pořadatele Musica Bohemica se však v soutěži hodnotí obdržené hlasy, nikoliv pověst kapely či jaké má fanoušky,[58] přičemž při podezření z porušení zákona zváží zásah dle pravidel.[94] Pořadatel na základě právní analýzy a vyjádření experta na extremismus došel k závěru, že skupina neporušuje pravidla ankety, ani zákony ČR.[95][96][97] V počátku hlasování fanouškům skupiny přicházely po zaslání hlasu zpět zprávy s chybovou zprávou nebo jim nepřicházela žádná potvrzovací zpráva, což chápali jako zmanipulování hlasování.[94] Zástupce pořadatele následně potvrdil technickou chybu, která ale neměla vliv na hlasování, a připomněl upuštění od zasílání potvrzovacích zpráv.[94]

Následný úspěch Ortelu mnohé překvapil,[15][82] dobré umístění vzbudilo pohoršení.[60] Kritizoval jej Daniel Landa, když skupinu označil za moc radikální a usilující jen o snadné získání fanoušků.[96] Tomáš Klus, který se umístil v kategorii Zpěvák druhý před T. Ortelem, poděkoval na Facebooku za hlasy, které přispěly k tomu, aby Slavíka neovládla krajní pravice.[95] Naopak Josef Vojtek, frontman vítězné skupiny Kabát, se Ortelu zastal, protože by každému mělo být umožněno zpívat to, co cítí.[35][96][98] Ortelu se zastala i zpěvačka Hana Zagorová, která v textech skupiny nenašla nic pohoršujícího, naopak s některými věcmi musela souhlasit.[95] Při předávání ceny tleskal Ortelu plný sál Státní opery,[19][50][15] někteří hosté se následně omluvili s tím, že neznali kapelu ani její texty.[50][15] Přívětivou reakci hudebníků v sálu kritizoval František Táborský ze skupiny Chinaski na svém profilu na Facebooku.[50] Na potlesk i ocenění skupiny vášnivě reagovala veřejnost na sociálních sítích,[75][50] neboť podle mnoha lidí měla být skupina vyřazena.[50][35][60] Agentura Musica Bohemica, pořadatel soutěže, uvedla, že při posuzování regulérnosti hlasování nenašli důvod do hlasování zasáhnout a kapelu vyřadit,[50][35] též připomněla, že anketa nevytváří populární hudbu, je jen jejím odrazem stejně jako odráží nálady v naší společnosti.[85] Hudebník Michael Kocáb považuje úspěch skupiny za doklad nebezpečného posunu v české společnosti, kdy se radikalismus více prosazuje do mainstreamového politického smýšlení.[15] Umístění Ortelu se promítlo do zájmu o skupinu a lídra na České Wikipedii, když krátce mnohonásobně vzrostla návštěvnost tehdy společného článku.[99]

Na účast Ortelu v přímém televizním přenosu z předávání cen Český slavík 2015 si u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stěžoval nejen poslanec Jan Chvojka z ČSSD,[58][20][100] který problém spatřoval v poskytnutí prostoru skupině podporující xenofobii, antisemitismus a obecně nesnášenlivost.[101] Rada přijala celkem deset stížností,[15] nicméně neshledala účast kapely Ortel za nezákonnou.[102] Samotná televize Nova na účasti skupiny či zpěváka neviděla nic špatného.[100] V lednu 2016 zveřejnili hackeři z neonacistického webu White Media soukromé e-maily Jana Chvojky, přičemž čin označili jako odplatu za jeho stížnost na vystoupení nacionalistické skupiny Ortel.[103][104]

Viktora Stoilova, majitele nakladatelství TORST, rozčílilo, že na ocenění Ortelu nikdo nereagoval, a rozhodl se neúčastnit dalšího ročníku soutěže Magnesia Litera, pokud se společnost Karlovarské minerální vody, sponzor obou soutěží, od skupiny Ortel nedistancuje.[105][96] Na začátku prosince vyzvalo devět českých spisovatelů společnost Karlovarské minerální vody k distancování od Tomáše Ortela a skupiny Ortel, podle jejich názoru společnost svým mlčením Ortel legitimizuje.[96] Na Facebooku vznikla ve stejné době akce „Mattoni už není pro mě“ vyzývající z obdobných důvodů k bojkotu minerálek Mattoni během prosince 2015.[106] Generální ředitel KMV Alessandro Pasquale v reakci vyloučil, že by se firma ztotožňovala s rasistickými či xenofobními názory. Vysvětlil také, že partnerstvím s anketou vyjadřuje firma podporu pouze celé české hudební scéně, nikoliv konkrétnímu interpretovi, a že postavení generálního partnera ji nedává právo ovlivňovat výsledky či pravidla ankety.[76][35] Vysvětlení uspokojilo většinu spisovatelů a nakladatelů, jen nakladatelství TORST své knihy do soutěže nepřihlásilo.[49][107][108]

2016

Na galavečer Českého slavíka v roce 2016 v Hudebním divadle Karlín nepřišel cenu za nejstreamovanější skladbu roku osobně převzít Ben Cristovao právě kvůli Ortelu.[109][90][110] Předávání ocenění skupině Ortel doprovázel kromě všeobecného potlesku i pískot.[111] Při následném vyhlášení Tomáše Ortela, kdy většina publika tleskala, se zvedl Radek Banga spolu s manželkou, začali pískat a na protest proti Ortelu odešli ze sálu.[2][110][111][112][25] Ve svém vyjádření na facebookovém profilu uvedl,[112][113] že umrlčí lebky se zkříženými hnáty a českým lvem na čele, které měli na košilích členové Ortelu na pódiu, považuje za zjevnou propagaci nacismu, neboť umrlčí lebky (bez lvů) byly jedním z hlavních symbolů jednotek SS.[24][25] Tomáš Ortel v reakci pro deník Právo označil lebku na košilích za logo kapely, které značí jen odkaz našich předků bojujících za naši zem.[23] Později pro rádio Impuls upřesnil, že jde o výňatek z praporu československých legií.[44] Záměnu s nacistickými symboly označil za naprostý nesmysl a účelově vyvolanou propagandu.[23] Novinář Jan Čáp připomněl dřívější užívání symbolu piráty.[26] Bangův příspěvek podpořilo na Facebooku zhruba 20 tisíc lidi, z více než 7 tisíc komentářů tvořily podstatnou část rasistické reakce, urážky, výzvy k odchodu z ČR či výhrůžky včetně hrozby smrtí (pověšením, plynem nebo Cyklonem B), podle redakce TÝDEN pocházejí převážně od fanoušků skupiny. Obdobným útokům čelí i server Romea.cz, který zveřejnil Bangovy názory.[114][115][116][117][53][45] Jelikož autoři takových komentářů mohli spáchat až tři trestné činy, prověřuje situaci Policie ČR.[114][115][116]

Někteří další umělci při předávání ceny Ortelu netleskali,[118] náznakem později protestoval zpěvák Pekař, když při přebírání ceny prohlásil: „Slavík je super, ale mohlo by to být lepší, kdyby tu nebyli lidi, kteří tu podle mě být nemají.“[2][111][119][25] Herečka Iva Pazderková předávala bronzového Slavíka v kategorii skupin a dle svých slov pořadatele dopředu upozornila, že případnou cenu T. Ortelovi nepředá.[120] Při ocenění Tomáše Ortela ze sálu odešla,[2][111][121] protože nezvládla úspěch někoho, kdo podporuje segregaci, černobílý pohled a přes svá opačná tvrzení rozděluje společnost.[120] Dále odešli moderátor Jan Tuna, zmíněný zpěvák Pekař s manažerem či manažer Filip Šmíd.[24][25][122][123][110] Bývalá moderátorka televize Nova Emma Smetana kritizovala výběr záběrů pro vysílání přímého přenosu, neboť při projevech T. Ortela nebyly vůbec vidět výrazy hvězd v sále, což je podle jejího názoru a zkušenosti se stanicí záměrné vyhnutí se konfliktu.[110] Stejně tak si O. Konrád povšiml, že na záběrech nebyl vidět odchod protestujících,[124] dle M. Prosta televize hrdinsky snímala místo publika pódia, aby odpor v sále nenarušil pietu večera.[119] K anketě se vyjádřilo i Sdružení Československých Romů v Kanadě, které odmítlo xenofobní skupinu či jinou xenofobní tvorbu jako součást českého showbyznysu a společnosti.[125]

Pořadatel Musica Bohemica kritiku účasti Ortelu odmítl, protože by nechtěl být nařčen jako v případě rapera Řezníka z cenzurního zásahu, zároveň rozhodlo i stanovisko experta, který o rok dříve odmítl, že by texty Ortelu porušovaly zákon.[2] Vysílací rada opět obdržela jednu stížnost na odvysílání pořadu Český slavík Mattoni kvůli přítomnosti kapely Ortel,[126][127] ale stejně jako v roce 2015 neshledala žádné porušení zákona a stížnost zamítla.[118] Občanští členové vládní rady pro romské záležitosti vyzvali osobnosti veřejného života, aby vzhledem k opakovanému umístění skupiny Ortel na druhém místě ankety Český slavík projevily veřejně svůj postoj ke skupině, která je podle nich napojená na extrémní pravici.[128] Hudební žurnalista O. Konrád v souvislosti s úspěchem Ortelu připomněl, že anketa dávno neodráží vývoj populární hudby jako při svém vzniku, ani úspěch v ní není prestižní, ale že po roce 1989 ztratila glanc i smysl, veřejnost ji nebere vážně a je na čase ji tiše zrušit.[124]

Umístění Ortelu v ročníku 2016 a rozruch, který následoval, se projevil i v dotazech na internetové vyhledávače. Podle Seznam.cz zaznamenaly dotazy „Ortel stříbrný slavík“ a „Tomáš Ortel“ společně v listopadu 2. největší nárůst oproti předchozímu měsíci v kategorii „Zprávy a kauzy“.[129] Dotazy „Ortel stříbrný slavík“, „Ortel“ a „Ortel písničky“ společně zaznamenaly i 4. největší meziroční nárůst ve stejné kategorii.[130][131]

Hudební scéna

Někteří hudebníci odmítají vystupovat na stejných hudebních akcích či scénách jako skupina Ortel, popřípadě pořádají ve stejných časech alternativní koncerty. Vzniklo také několik skladeb, ve kterých se proti Ortelu vymezují či tvorbu Ortelu parodují.

Skupina Skyline zrušila v září 2015 svůj koncert v pardubickém klubu Hobé music hall, který pořádal i koncert Ortelu.[13] Proti stejnému listopadovém koncertu Ortelu protestovali pardubičtí občanští aktivisté uspořádáním alternativního koncertu skupin Donrvertr, Terne Čhave a Most Wonky ve stejný čas v Doli klubu.[132][133]

V únoru 2016 David Koller vzkázal majitelům a dramaturgům klubů, ve kterých se konají koncerty Ortelu z turné Megakoncert, že u nich již nebude vystupovat.[134][47][135] Krátce poté se firma smsticket s.r.o., která lístky na koncerty turné prodávala, rozhodla celý výtěžek z jejich prodeje věnovat na dobročinnost související s integrací uprchlíků. Zároveň požádala pořadatele koncertů Libora Šímu, aby další koncerty skupiny přes jejich síť nedistribuoval.[136] Svoji účast na tachovském festivalu Tarock zrušila kvůli vystoupení Ortelu numetalová skupina Cocotte Minute a další interpret.[137] V březnu obdobně odmítla vystoupit skupina Pipes and Pints na květnovém festivalu „Delikvent Mazec Fest 2016“ na hradecké scéně U Letců, festival tvrdé muziky s více než padesáti hudebními skupinami byl kvůli Ortelu zrušen.[4][138]

K březnovému koncertu Ortelu v kulturním domě ve Frýdku-Místku, který byl později diskutován pro hajlování fanoušků v předsálí, byla regionálními rockovými a punkovými kapelami Plyš, Dysurie, Ajdontker, No Doe a Fell on Mad Days připravena v restauraci Sokolík alternativní hudební akce „Světlá stránka věci.“[135][139][140]

V létě 2016 dvojice Voxel a Pokáč parodovala píseň „Mešita“, asi nejznámější skladbu Ortelu. Svou verzi dvojice nazvala „Kebaby“ a v jejím závěru umístili heslo „Xenofobii v ČR nechceme“.[5] Ve stejné době se proti šiřitelům nenávisti včetně skupiny Ortel vymezila ve skladbě „Fuck Off“ rapová skupina Peneři strýčka Homeboye.[141][142] Básník a písničkář Jakub Čermák alias Cermaque napsal v reakci na úspěch Ortelu v roce 2015 píseň „Ortely“. Skladbu o strachu, o zmatení jazyků, o rozdělené společnosti, ale i o naději se o rok později – po opakovaném úspěchu skupiny v anketě Česká slavík – rozhodl zařadit na připravované album Neboj.[143]

Pro xenofobní a homofobní texty vymazal server Bandzone profil skupiny z databáze.[7][9]

Veřejnost

Část veřejnosti odmítá koncerty Ortelu, které jsou pořádané veřejnými institucemi či se konají v prostorech jimi vlastněnými, s poukazem na nevhodnost podpory skupiny s xenofobními texty a možné bezpečnostní riziko vyplývající z účasti pravicových extremistů. Zaznamenán byl i vandalský útok, který mohl být pokusem koncert překazit.

Distancování Plzně 2015

V plzeňském pivovaru Groll vystupoval Ortel 19. června 2015, což byl termín vyhrazený pro konání akce Živá hospoda, součásti projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Společnost Plzeň 2015 zaštiťující celý projekt se od koncertu, který nahradil avizované vystoupení folklórní kapely, plně distancovala pro spojení skupiny s pravicovým extrémismem.[144]

Protest proti koncertu v Počátkách

Na začátku září 2015 se měl konat v městské sokolovně v Počátkách na Pelhřimovsku koncert skupiny.[145] Vedoucí Kulturního zařízení města Počátky L. Marková si skupinu zvolila z více skupin podle nejnižšího honoráře a pozvala.[145][6] Proti koncertu se postavila část obyvatel včetně některých zastupitelů města a sepsali petici za zrušení koncertu.[6][145][146][147] Předseda Senátu Milan Štěch, senátor za obvod Pelhřimov, vybídl město Počátky, aby se na podobných akcích nepodílelo; podobně reagoval i senátor Václav Láska.[145] Oba senátory nemile překvapilo, že skupina s extremistickými texty vystoupí na akci placené z rozpočtu města.[6] Radnice od pořádání koncertu upustila, ale Kulturní zařízení pronajalo sokolovnu přímo skupině, která koncert uspořádala sama.[3][145] L. Marková sepsala protipetici, aby město nebránilo konání koncertu.[148][146] Petice proti koncertu podepsalo 300 petentů, protipetici pro konání koncertu pak 463 petentů.[147][148] O koncert byl velký zájem, 250 lístků uvolněných do předprodeje bylo rychle vyprodáno, dle L. Markové i z důvodu publicity o petici odpůrců. Koncert pro přibližně 300 diváků proběhl pod policejním dozorem bez problémů.[3][149]

Vandalský útok v Březolupech

V sobotu 9. ledna 2016 měl proběhnout koncert skupiny ve víceúčelové hale v Březolupech na Zlínsku. V noci na pátek 8. ledna neznámý vandal rozbil okno a do haly nalil kyselinu isovalerovou. Škoda na vybavení haly byla odhadnuta na čtyři tisíce korun. Zmíněná kyselina se projevuje intenzivním, velmi nepříjemným zápachem, používá se k zapuzení zvěře a nelze ji snadno odstranit. Hrozilo, že koncert skupiny bude přesunut do jiných prostor či zcela zrušen, nakonec však proběhl pro více než pět set lidí v zapáchající hale. Vandalský čin byl dáván starostou obce, organizátorem akce i médii do souvislosti s koncertem Ortelu a připisován odpůrcům skupiny.[150][151][152][153][51]

Řípská pouť

Na konci února 2016 se v regionálních médiích Litoměřicka objevila informace, že na dubnové Řípské pouti konané pod horou Říp u Krabčic vystoupí skupina Ortel.[154] Doprovázelo ji upozornění na petici proti vystoupení kapely,[154][155] jejíž organizátoři argumentovali určením poutě pro rodiny s dětmi a dospívající mládež, nikoliv pro příznivce xenofobie a nenávisti.[154] Na počátku března uváděli organizátoři petice její podporu několika stovkami lidí, starosta Šimáček informoval o posílení zajištění bezpečnosti pouti, přestože mu nebyl znám žádný konflikt při vystoupeních skupiny.[156] Starosta pořadatelské obce Jiří Šimáček zprvu uvedl, že Ortel zvolili pro úspěch ve Slavíkovi. Zároveň odmítl, že by v textech písní cítil náznaky rasismu, podle něj probouzejí národní hrdost.[154] Redaktorce Českého rozhlasu však starosta v březnu vysvětlil, že skupinu neposlouchal, vybral ji jen podle počtu zhlédnutí, protože vycházel z ekonomického hlediska, aby pouť přinesla obci co nejvíce peněz. Na vystoupení Ortelu trval, s organizátory petice se před konáním nesešel.[157] Organizátor petice Adam Šenk poslední den petiční akce připomněl, že cílem není Ortel zakazovat, jen upozornit na nevhodnost jejich zvaní na akce.[158] Petice, kterou podepsalo 629 petentů včetně pouhých 4 obyvatel Krabčic, neuspěla. Koncert Ortelu v neděli 24. dubna proběhl, dle starosty Krabčic se vystoupení pro přibližně čtyři tisíce diváků obešlo bez incidentů.[159] Podle Litoměřického deníku koncert Ortelu přilákal stovky příznivců skupiny, jiné návštěvníky skupina spolu s chladným počasím odradila.[160]

Výtržnost v baru s fanoušky skupiny

Do baru v Orebitské ulici na pražském Žižkově byla 19. března 2016 večer neznámým pachatelem vhozena dýmovnice. Čin, po kterém dvojice hostů potřebovala ošetření pro nadýchání kouře, je bulvárními médii spojován s odporem vůči skupině, neboť v baru se po skončení koncertu Ortelu v hale na Kolbence sešli fanoušci skupiny.[161][162][163]

Nesouhlas s Megakoncertem v Liberci

Megakoncert Ortelu v dubnu 2016 v Liberci vyvolal odpor a probudil emoce, na koncert reagoval i hudebník David Koller (viz výše). Ředitel soukromé společnosti Dům kultury, která pronajímala sál pořadateli koncertu, obdržel vedle otevřeného nesouhlasného dopisu J. Mydláře velké množství dotazů na důvod, proč vystoupení skupiny umožňují.[57][164] Megakoncert v Mladé Boleslavi se měl odehrát v tamním Domě kultury 6. května 2016.[71] Spolek Téma dne proti konání koncertu protestoval z pozice etiky, protože veřejné orgány by neměly takovým skupinám dávat prostor, neboť se tím stávají odpovědné za radikalizaci společnosti.[165][166][167] Kultura města Mladá Boleslav, společnost plně vlastněná městem, se rozhodla dodržet smlouvu uzavřenou s pořadatelem a koncert nezrušila, protože skupina Ortel není zakázaná a protože ctí svobodu slova.[166] Přesun zrušeného Megakoncertu z Prostějova na olomoucké Výstaviště Flora vyvolal odpor, neboť pavilon A je v majetku města. Internetovou petici požadující zabránění konání koncertu podepsalo přes 800 petentů, koncert však proběhl.[168]

Protest proti koncertu v Mostku

Ortel měl v červenci vystoupit na Habřinka Revival Festu v Českých Libchavách. Organizátor jej naplánoval jako v předchozích ročnících na fotbalové hřiště v majetku obce, avšak bez zajištěného pronájmu a též bez vědomí a souhlasu obce.[21] Zastupitelé následně konání koncertu na hřišti těsně odmítli.[21][169] Koncert byl následně přesunut do Mostku u Chocně.[169][170] Proti konání koncertu v Mostku vznikla internetová petice, kterou podepsalo přes 100 petentů.[170][171][172] Tříhodinový koncert proběhl 9. července pod dohledem Policie ČR bez narušení veřejného pořádku za účasti přibližně 700 posluchačů.[170][171][173]

Protest v Novém Boru

Koncertu v Novém Boru 30. září 2016 předcházelo vyvěšení velkoformátové grafiky přes polovinu billboardu obchodního řetězce na průčelí kulturního domu, v jehož sále se koncert konal. Na bílém plátně byl charakteristický účes Adolfa Hitlera a nápis „Ortel? Ne, děkuji!“ stylizovaný jako úzký knírek. Dílo bylo majitelem reklamní plochy sejmuto po několika hodinách.[174][175]

Otevřený dopis za zrušení koncertu v Heřmanově Městci

V listopadu 2016 vyzval student politologie Jakub Novák otevřeným dopisem zastupitele Heřmanova Městce, aby zrušili prosincový koncert Ortelu v městem vlastněné Sokolovně. Upozornil též na nevhodnost koncertu skupiny, která spolu s některými fanoušky zastává antisemitské postoje, v místech bývalého židovského města a poblíž synagogy. Město zrušení odmítlo, protože nepovažuje za vhodné, aby rada města určovala, kdo může a kdo nemůže koncertovat.[176][177][178][179]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e ČTK. Loni bronz, letos stříbro. Ortel si na Slavících polepšil, někteří na protest odešli ze sálu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i KABÁTOVÁ, Šárka. Kontroverzní Ortel na Slavících? Nechci, aby nás vinili z cenzury, říká pořadatel. Lidovky.cz [online]. 2016-11-29 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  3. ↑ a b c d e VOKÁČ, Martin. Kontroverzní Ortel burcoval v Počátkách proti islámu a multi-kulti světu. iDNES.cz [online]. 2015-09-05 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  4. ↑ a b c d VAŇOUS, Petr. Je tu Ortel? Tak my nehrajeme. Hradecký deník [online]. 2016-03-10 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d MARTÍNEK, Josef. VIDEO: V zemi křesťanů kebaby stojí. Voxel a Pokáč parodují Ortel. iREPORT [online]. 2016-06-06 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g KABÁTOVÁ, Šárka (sk). Město pozvalo xenofobní kapelu Ortel. Chtěli jsme jen kulturu pro lidi, hájí se. Lidovky.cz [online]. 2015-09-03 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  7. ↑ a b c d e f g h i ZELENKA, Jakub. Zlatý slavík ve stínu xenofobního Ortelu. Šiky extremistů atakují soutěž o kapelu roku. Lidovky.cz [online]. 2015-11-13. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  8. ↑ JANOUŠ, Václav. Koncert neonacistické kapely v Českých Budějovicích ohlídá policie. iDNES.cz [online]. 2014-09-10. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  9. ↑ a b c VILÍMOVÁ, Tereza. Slavíkem oceněný Ortel stál u zrodu kapely vzývající Hitlera. Echo24.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  10. ↑ a b Tomáš Ortel První rozhovor do regionální televize ZAK - 16. 9. 2012
  11. ↑ a b c d e f g h i VEDRAL, Honza. Ve Slavících boduje kapela Ortel. Zpívá o Romech a pobouřila muslimy. iDNES.cz [online]. 2014-11-07. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  12. ↑ a b c ŠPULÁK, Jaroslav. Ortel tvrdí: Nejsme pravicová kapela, jsme vlastenečtí. Špulák.cz / Právo [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-01. 
  13. ↑ a b ŤOPEK, Martin. Skyline ruší koncert v pardubickém klubu. Nechtějí hrát tam, co Ortel. iDNES.cz [online]. 2015-09-21 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  14. ↑ a b c KOCÁBEK, Antonín. Kauza Ortel: Postaví se Kocáb s Čokem na jedno pódium?. Reflex.cz [online]. 2016-01-18 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d e f g h i j k l NOVOTNÁ, Kristýna. Proč jsme tleskali xenofobům? Popoví zpěváci mlčí. Echo24.cz [online]. 2015-12-03 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  16. ↑ a b c d JAHN, Oliver. Uříznou ti hlavu pro Alláha.‘ Kapela Ortel Českému slavíku nevadí. Echo24.cz [online]. 2015-11-06 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  17. ↑ a b c d MARTÍNEK, Josef. ROCKBLOG: Český slavík = anketa popularity zpívajících celebrit a obskurností. Chybí už jen Olivie Žižková. iREPORT [online]. 2016-11-25 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e BALŠÍNEK, Dalibor. Ortel nad Čechy. Echo24.cz [online]. 2015-12-04 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online pro předplatitele. ISSN 2336-4971. 
  19. ↑ a b c d e f g h VESELÝ, Karel. Osm poznámek k Českému slavíkovi. A2LARM [online]. 2015-12-01 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c d ČÁPOVÁ, Hana. Úspěch slavíka Ortela je připomínkou, kolik tu žije lidí s pocitem beznaděje. Respekt.cz [online]. 2015-12-05. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  21. ↑ a b c redakce. Papírová válka? Ortel v Českých Libchavách nebude. Orlický deník [online]. 2016-03-16 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c d E-shop Ortel [online]. Kapela Ortel [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c d ŠPULÁK, Jaroslav. Kvůli Ortelovi se při Českém slavíkovi pískalo i bouchalo dveřmi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-11-27 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Propagování nacismu tleskal celý sál, říká Banga, který vypískal Ortela. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  25. ↑ a b c d e f ČERVENKOVÁ, Markéta. 'Tleskali jste nacistům.' Gipsy.cz na Slavících vypískal Ortela a odešel ze sálu. Lidovky.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  26. ↑ a b ČÁP, Jan. Čáp: Když hnáty protínají lebku. Lebky na košilích skupiny Ortel nejsou odkazem na SS. Lidovky.cz [online]. 2016-12-05 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  27. ↑ a b NOVOTNÁ, Kristýna. Ortel pomáhal dětem s rakovinou. Nadace se nyní odvrací. Echo24.cz [online]. 2016-03-17 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  28. ↑ VAŘEKA, Vladimír. Charitativní Rockové léto podpoří onkologický program. Týdeník Prostějovska [online]. 2015-07-16 [cit. 2016-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  29. ↑ Rockové léto [online]. Městský úřad Litovel [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. 
  30. ↑ HÁVOVÁ, Naděžda. Vrcholí festival Colours of Ostrava! A máme pro vás i další tipy na víkend. Český rozhlas Radiožurnál [online]. 2015-07-17 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  31. ↑ Rockové léto Červenka u Litovle [online]. kudyznudy.cz / CzechTourism, rev. 2016-07-15 [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. 
  32. ↑ KLEINBAUEROVÁ, Jana. Rockové léto Červenka aneb festival pro dobrou věc!. Hudební knihovna.cz [online]. 2016-04-17 [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c d Ministerstvo vnitra, Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2015 [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b PROCHÁZKA, Jakub. Anarchisti a neonacisté plánují o víkendu koncerty v Plzni. Zprávy.Tiscali.cz [online]. 2010-11-19 [cit. 2016-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29. 
  35. ↑ a b c d e f g h i KABÁTOVÁ, Šárka. Vulgární texty na slavících vadily, xenofobní Ortel ne. Pravidla neporušil, hájí se Mattoni. Lidovky.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  36. ↑ a b c d ČTK. Mezi nominovanými na Slavíka je skupina Ortel i její frontman. České noviny.cz [online]. 2015-11-27 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  37. ↑ a b http://ortel.cz/historie
  38. ↑ a b c d BUCHERT, Viliam. Je plzeňská skupina Ortel extrémistická? Kritizuje proroka Mohameda, ale je to jen bublina. Reflex.cz [online]. 2014-12-05. Dostupné online. 
  39. ↑ a b CANDRA, Robert. Zvířátkům s láskou (bývalí?) neonacisté. Český rozhlas Radio Wave [online]. 2011-12-16 [cit. 2017-01-17]. Informace zazněla v první zvukové stopě článku.. [hhttp://www.rozhlas.cz/radiowave/spolecnost/_zprava/990974 Dostupné online]. 
  40. ↑ NOVÁK, Jan. Nacistická hesla a hajlování. Dokumentarista Vít Klusák natočil koncert Ortelu. ČT24 [online]. 2016-12-04, rev. 2016-12-06 [cit. 2016-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-07. 
  41. ↑ a b Lidovky.cz. Dokumentarista Klusák zachytil hajlování na koncertu skupiny Ortel. Lidovky.cz [online]. 2016-12-05 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  42. ↑ NOVÁK, Jan. Stavidla nenávisti. Česká televize [online]. 2016-12-04 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b JAROŠEVSKÝ, Filip. Vážím si Bangy, Bílá mě zklamala, tvrdí dokumentarista Klusák. Metro.cz [online]. 2016-12-14 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b iDNES.cz. Ortel pro Impuls: Hajlování nám vadí, fanouška bych napomenul. iDNES.cz [online]. 2016-12-06 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  45. ↑ a b HEŘMANOVÁ, Marie. Mlčení znamená souhlas. A2LARM [online]. 2016-11-30 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  46. ↑ Lidovky.cz. Ta zvěř se musí vrátit, burcuje zpěvačka Žižková v protiuprchlickém klipu. Lidovky.cz [online]. 2016-08-04 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  47. ↑ a b c d e BEZR, Ondřej. Na místech, kde hraje Ortel, už Davida Kollera neuvidí, hlásí jeho manažer. iDNES.cz [online]. 2016-02-12 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  48. ↑ a b c d SPÁČILOVÁ, Mirka. Slavíky vyhráli Gott, Bílá a Kabát, dvakrát bodoval kontroverzní Ortel. iDNES.cz [online]. 2015-11-28. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  49. ↑ a b NOVOSAD, Lukáš. Smích moderátorů to stvrdil: z ceny Magnesia Litera je sitcom. Echo24.cz [online]. 2016-04-06 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  50. ↑ a b c d e f g VODRÁŽKA, Prokop. Ortel má na Slavících velkou šanci uspět. Nenávistných reakcí se nebojím, říká Tomáš Ortel. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-23 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b redakce. Zapuzená zvěř. Euro.cz [online]. 2016-01-11 [cit. 2017-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  52. ↑ a b c BEZR, Ondřej. HUDEBNÍ GLOSÁŘ: Banga se zachoval správně. Ale muselo k tomu dojít?. Lidovky.cz [online]. 2016-11-29 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  53. ↑ a b c d e TABERY, Erik. Co se skupinou Ortel. RESPEKT [online]. 2016-12-03, rev. 2016-12-04 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  54. ↑ MACHALICKÁ, Jana. MACHALICKÁ: Pomatená podoba vlastenectví: je Vilda také King?. Lidovky.cz [online]. 2016-05-05 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  55. ↑ ROZEHNAL, Aleš. Kapela Ortel a Český slavík: Jaké šance má stížnost poslance ČSSD na vystoupení v televizním přenosu. HlídacíPes.org [online]. 2015-12-03 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. 
  56. ↑ ŘÍSKÝ, Milan; JOSEFOVÁ, Hana; POŠTOLKA, Jakub. Co kdo říká o kapele Ortel?. Plzeňský deník [online]. 2015-11-26 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b LANGROVÁ, Hana. Před lety je hlídala policie, teď Ortel vystoupí v Domě kultury. Českolipský deník [online]. 2016-01-16 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  58. ↑ a b c d kab. Poslanec Chvojka si stěžuje na Českého slavíka. Nelíbí se mu ocenění kapely Ortel. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  59. ↑ a b BOČEK, Michal; VARHANÍK, Jiří. Policie se zaměří na pořádek v lokalitě koncertu Ortela. Jihlavské listy [online]. 2016-02-12 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  60. ↑ a b c ŠTINDL, Ondřej. Fanoušci Ortelu jako oběti poměrů?. Echo24.cz [online]. 2015-12-03 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online pro předplatitele. ISSN 2336-4971. 
  61. ↑ a b MENČÍK, Milan. Karel Gott znovu opanoval Slavíka. Ten však bohužel nebyl jen o hudbě. Musicserver.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. ISSN 1804-5529. 
  62. ↑ NOVOTNÁ, Kristýna. Xenofobie v přímém přenosu? Texty Ortelu se líbí i Haně Zagorové. Echo24.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  63. ↑ BOUŠKA, Josef. Celebrity vynesou ortel nad Českým slavíkem. Respekt.cz [online]. 2015-11-09 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  64. ↑ MLEJNEK, Josef. Josef Mlejnek jr.: Festival xenofobní písně pokračuje. Český rozhlas [online]. 2016-12-01 [cit. 2017-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-20. 
  65. ↑ a b KLUSÁK, Pavel. Co ukázal Český slavík 2015? Přituhuje. Potřebujeme Antiortel. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2015-12-01 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  66. ↑ MARTÍNEK, Josef. ROCKBLOG: Český slavík = anketa popularity zpívajících celebrit a obskurností. Chybí už jen Olivie Žižková. iREPORT [online]. 2015-12-29 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  67. ↑ MRÁZEK, Ondřej. Ondřej Mrázek: Slavík zpívá špatně. Romea.cz [online]. 2016-11-29 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. ISSN 1804-9117. 
  68. ↑ a b HŮLOVÁ, Petra. Prolomit vlny Petry Hůlové: Přestaňme se tvářit nadřazeně vůči těm, kdo hlasují pro Ortela. Český rozhlas Radio Wave [online]. 2015-12-08 [cit. 2017-01-20]. Dostupné online. 
  69. ↑ a b Megakoncert Ortel Olomouc [online]. smsticket s.r.o. [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  70. ↑ Megakoncert Ortel [online]. Dům kultury Liberec s.r.o. [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-13. 
  71. ↑ a b MEGAKONCERT ORTEL [online]. Infocentrum Mladá Boleslav / Kultura města Mladá Boleslav a.s. [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  72. ↑ a b Megakoncert Ortel [online]. Ticketpro a.s. [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  73. ↑ a b c d e HNÁTEK, Václav. KOMENTÁŘ: Gott a Kabát zvítězili nad švédským metalem i nenávistí. iDNES.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  74. ↑ a b Český slavík Mattoni: Výsledky ročníku 2013 - Skupiny [online]. Musica Bohemica, s.r.o. [cit. 2017-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-19. 
  75. ↑ a b c ČTK. Český slavík rozdá své ceny v sobotu 26. listopadu. Šance mají i Joakim Brodén nebo Ortel. Lidovky.cz [online]. 2015-11-24 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  76. ↑ a b c ČTK; iDNES.cz. Odmítněte Ortel, chtějí spisovatelé. Nejsme rasisté, tvrdí Mattoni. iDNES.cz [online]. 2015-12-07 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  77. ↑ a b Český slavík Mattoni: Výsledky ročníku 2014 - Zpěváci [online]. Musica Bohemica, s.r.o., 2014-11-29 [cit. 2016-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-01. 
  78. ↑ Český slavík Mattoni: Výsledky ročníku 2014 - Skupiny [online]. Musica Bohemica, s.r.o. [cit. 2017-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-18. 
  79. ↑ a b heg. Český slavík 2015: Uspěl Ortel, spojovaný s neonacisty. Zpěvačkou roku je Bílá, zpěvákem Gott. Hospodářské noviny / ihned.cz [online]. 2015-11-28, rev. 2015-11-29 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  80. ↑ a b KŘÍŽ, Radek; ČTK. Českým slavíkem se stal už počtyřicáté Gott. Ocenění si převzal osobně. Český rozhlas [online]. 2015-11-28 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  81. ↑ Český slavík Mattoni: Výsledky ročníku 2015 - Skupiny [online]. Musica Bohemica, s.r.o. [cit. 2017-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-08. 
  82. ↑ a b c Echo24; ČTK. Protimuslimský Ortel ‚zazářil‘ na Českém slavíkovi. Má dvě ceny. Echo24.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  83. ↑ HNÁTEK, Václav. GLOSA: Třicet tisíc hlasů Ortelu je kapka v moři. Pro Slavíka citelná. iDNES.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  84. ↑ Český slavík Mattoni: Výsledky ročníku 2015 - Zpěváci [online]. Musica Bohemica, s.r.o. [cit. 2017-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-01. 
  85. ↑ a b HŮLOVÁ, Petra. Prolomit vlny: Český slavík jako státní svátek srabismu a ublíženosti. Český rozhlas Radio Wave [online]. 2015-11-30 [cit. 2017-01-20]. Dostupné online. 
  86. ↑ a b KABÁTOVÁ, Šárka. Skončí xenofobní Ortel mezi ‚slavíky‘? Kromě hlasujících rozhodnou i právníci. Lidovky.cz [online]. 2016-11-15 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  87. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka; ŠŤÁSTKA, Tomáš. Slavíka mají Lucie Bílá, Karel Gott a Kabát, Ortel bral dvě stříbra. iDNES.cz [online]. 2016-11-26 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  88. ↑ MAJZON, Marek. Iba jedno prekvapenie na Českom slavíkovi: Na Gotta sa doťahuje xenofób Ortel. Aktuálne.sk [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29. 
  89. ↑ Český slavík Mattoni: Výsledky ročníku 2016 - Skupiny [online]. Musica Bohemica, s.r.o. [cit. 2017-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-02. 
  90. ↑ a b redakce. Ben Cristovao objasnil, proč si nepřišel pro Slavíka: Pro lidi, kteří ocení fašismus, nemám žádný respekt. iREPORT [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  91. ↑ Český slavík Mattoni: Výsledky ročníku 2016 - Zpěváci [online]. Musica Bohemica, s.r.o. [cit. 2017-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-02. 
  92. ↑ a b ČTK; JOSEFOVÁ, Hana. V hudební anketě Žebřík obhájili prvenství Klus i Langerová. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2016-03-12 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online. 
  93. ↑ MARTÍNEK, Josef. VIDEO: Šestihodinová party Žebříku v deseti minutách. iREPORT [online]. 2016-03-30 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online. 
  94. ↑ a b c d HNÁTEK, Václav. Manipulace? Ne, technická chyba, uklidňuje fanoušky Ortelu pořadatel Slavíka. iDNES.cz [online]. 2015-10-09 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  95. ↑ a b c d NOVOTNÁ, Kristýna. Xenofobie v přímém přenosu? Texty Ortelu se líbí i Haně Zagorové. Echo24.cz [online]. 2016-11-30 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  96. ↑ a b c d e ČTK. Spisovatelé vyzvali sponzora Českého slavíka k odmítnutí Ortelu. Deník.cz [online]. 2015-12-07 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  97. ↑ NOVÁK, Pavel. Polemika Pavla Nováka z Mattoni: Nejsme pořadatelem slavíků. Euro.cz [online]. 2015-12-15 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. 
  98. ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Kabát: Budeme hrát jako dosud, jinak to neumíme. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-11-30 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  99. ↑ KOČÍ, Petr; BOČEK, Jan; ŠULEK, Marcel; CIBULKA, Jan. Rok 2015 na české Wikipedii: Co její uživatele nejvíc zajímalo, kdy a proč?. Český rozhlas [online]. 2015-12-30 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  100. ↑ a b ČTK. Poslanec si stěžoval na Ortel. Výstup na slavících bude řešit rada pro vysílání. Lidovky.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  101. ↑ ZELENKA, Jakub. Na Ortel jsem si udělal analýzu. Zpěvák šel s neonacisty, do slavíka nepatří, říká poslanec. Lidovky.cz [online]. 2015-12-02 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  102. ↑ ČTK. Vystoupení Ortelu na Českém slavíkovi nebylo v rozporu se zákonem, rozhodla vysílací rada. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-15 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  103. ↑ kab; Právo. Hackeři zveřejnili další e-maily a vyhrožují Sobotkovi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-01-10 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  104. ↑ Echo24; df. Hackeři zveřejnili i emaily poslance Chvojky. Mstí se za Ortel. Echo24.cz [online]. 2016-01-11 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  105. ↑ PEŇÁS, Jiří. Nakladatel Stoilov o Českém slavíku: Asi je v kurzu být na pódiu s neonacisty. Lidovky.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  106. ↑ HOVORKOVÁ, Johana. Spisovatelé proti Mattoni: Kvůli Ortelu by mohli bojkotovat Magnesii Literu. Svobodné fórum [online]. 2015-12-08 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  107. ↑ HRONOVÁ, Zuzana. Spisovatelé hrozili bojkotem Litery kvůli úspěchu kapely Ortel. Slovo dodrželo jediné nakladatelství. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-04-05 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  108. ↑ jh. Ortel na Českém slavíku dohnal Literu. Torst ceny bojkotuje. ČT24 [online]. 2016-02-09 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  109. ↑ RYŠAVÝ, Zdeněk. Ben Cristovao nepřišel na slavíky kvůli xenofobům z Ortelu. Kritika ankety sílí, přidávají se další umělci. Romea.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. ISSN 1804-9117. 
  110. ↑ a b c d mp. Banga vypískal Ortel a na protest odešel ze Slavíků. Soutěž kritizují i Emma Smetana a Ben Cristovao. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-28 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  111. ↑ a b c d PLÍHAL, Jakub. Foto: Na Slavících se tleskalo. Všemu. Dvakrát stříbrnému Ortelovi i jeho kritikovi, co opustil sál. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-27 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  112. ↑ a b KNOTKOVÁ, Simona. POST SCRIPTUM (70): Průšvihem letošních Slavíků nebyl Ortel, ale lhostejné hvězdy v čele s Lucií Bílou. iREPORT [online]. 2016-11-29 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online. 
  113. ↑ BANGA, Radoslav. Toto je velmi důležité, ... [online]. 2016-11-27 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online. 
  114. ↑ a b Redakce. Banga čelí výhrůžkám fanoušků Ortelu, chtějí vypálit i redakci. Týden.cz [online]. 2016-11-29 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  115. ↑ a b HORÁK, Jan. Slovními útoky na zpěváka Bangu kvůli kritice Ortelu se zabývá policie. Lidovky.cz [online]. 2016-12-21 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  116. ↑ a b simao. „Plyn a černá sv*ně.“ Výhrůžky Bangovi za Ortela a Slavíky řeší policie. Blesk.cz [online]. 2016-12-21 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  117. ↑ KOPŘIVA, Jakub. ‚Jdi do plynu. Měl by jsi chcípnout,‘ vyhrožují lidé Gipsymu.cz kvůli Ortelu. Lidovky.cz [online]. 2015-12-02 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  118. ↑ a b ZELENKA, Jakub. Vystoupení Ortela na Slavících bylo v pořádku, rozhodla vysílací rada. Stížnost zamítla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-12-21 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  119. ↑ a b PROS, Marek. Ze Slavíků se stal kulturní cirkus s xenofobní pachutí. Výsledky nejde brát vážně. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-27 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  120. ↑ a b VODRÁŽKA, Prokop. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-12-01 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  121. ↑ zuz. Proč Iva Pazderková bojkotovala Ortela na Slavících?. Týden.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  122. ↑ BASELOVÁ, Anita. Moderátor Tuna: Ortel je zlo, které vyvolává nenávist, chci proti tomu bojovat. Seznam Zprávy [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-12. 
  123. ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Na Českém slavíkovi? Zlomyslnost Kabátu, bouchání dveřmi i noční obnažení. Špulák.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-03. 
  124. ↑ a b KONRÁD, Ondřej. Ondřej Konrád: Slavíka nejlépe v tichosti pochovat. Český rozhlas [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  125. ↑ RYŠAVÝ, Zdeněk. Českoslovenští Romové žijící v Kanadě podpořili Radka Bangu. Odsoudili české celebrity podporující xenofobní skupinu. Romea.cz [online]. 2016-12-02 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. ISSN 1804-9117. 
  126. ↑ MAZANCOVÁ, Hana. Vadí kapela Ortel na Českém slavíkovi? Vysílací rada obdržela jednu stížnost. Český rozhlas [online]. 2016-11-30 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  127. ↑ ZELENKA, Jakub. Vysílací rada bude řešit Slavíka. Přišla stížnost na přítomnost kapely Ortel. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-12-02 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  128. ↑ KABÁTOVÁ, Šárka. Nemlčte a nepodporujte xenofobii, apelují kvůli Ortelu členové vládní rady. Lidovky.cz [online]. 2016-12-02 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  129. ↑ Skokani českého internetu – Skokani za listopad 2016 [online]. Seznam.cz, a.s. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  130. ↑ Skokani českého internetu – Skokani za 2016 [online]. Seznam.cz, a.s. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  131. ↑ VRÁNOVÁ, Nikola. Rok 2016 v Seznam.cz Vyhledávání: hokej, hry, volby a náhlá úmrtí. Programujte.com [online]. 2016-12-26 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. ISSN 1801-1586. 
  132. ↑ DUBSKÝ, Lukáš. Proti vystoupení kapely Ortel protestují vlastním koncertem. Deník.cz [online]. 2015-11-06 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. 
  133. ↑ ŤOPEK, Martin. Aktivisté nesouhlasí s texty Ortelu a pořádají vlastní antikoncert. iREGIONY [online]. 2015-11-06 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. 
  134. ↑ MARTÍNEK, Josef. Gesto proti fašismu: Kde hraje Ortel, tam už David Koller nepřijede. iREPORT [online]. 2016-02-12 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  135. ↑ a b MORYS, Lukáš. Ve Frýdku zazní Ortel, v Místku se sejdou odpůrci. Frýdecko-místecký a Třinecký deník [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  136. ↑ redakce. Výtěžky z koncertů kapely Ortel pomohou uprchlíkům. iREPORT [online]. 2016-01-14 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  137. ↑ KOHOUT, Jiří; SÝKORA, Jindřich. S Ortelem nechtějí vystupovat. Tachovský deník [online]. 2016-02-29 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  138. ↑ Delikvent Mazec Fest [online]. smsticket s.r.o. [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  139. ↑ RYMEL, Patrik. OBRAZEM: Vystoupení kapely Ortel ve Frýdku-Místku nezůstalo bez reakce. Moravskoslezský deník [online]. 2016-03-20 [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  140. ↑ Světlá stránka věci [online]. Bandzone.cz [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  141. ↑ VALEŠ, Martin. Zeman, Ortel, Konvička, Ringo Čech i Pošta pro tebe… Rappeři PSH do klipu narvali všechno nekavárenské. Reflex [online]. 2016-06-29 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  142. ↑ redakce. VIDEO: PSH mají vzkaz pro Ortel, Zemana, Konvičku, Brichtu i Babiše: Fuck off!. iREPORT [online]. 2016-06-26 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  143. ↑ HNÁTEK, Václav. VIDEO: Lid hlasuje v anketách pro svůj vlastní Ortel, zpívá písničkář. iDNES.cz [online]. 2016-12-13 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  144. ↑ POŠTOLKA, Jakub. Plzeň 2015 se distancuje od vystoupení kapely Ortel. Plzeňský deník [online]. 2015-06-17 [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  145. ↑ a b c d e VALENTOVÁ, Michaela. Počátky chtěly ušetřit. Na slavnost pozvaly kapelu s xenofobními texty. iDNES.cz [online]. 2015-07-28 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  146. ↑ a b JIRKŮ, František. Plánovaný koncert kontroverzní kapely Ortel rozdělil obec i přátelství. iDNES.cz [online]. 2015-08-17 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  147. ↑ a b Petiční výbor zastoupený Hanou Veronikou Konvalinkovou. Petice proti pořádání koncertu skupiny Ortel v Počátkách [online]. [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  148. ↑ a b Petiční výbor zastoupený Ludmilou Markovou. Petice PRO pořádání koncertu skupiny Ortel v Počátkách [online]. [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  149. ↑ HOVORKOVÁ, Karolína. Z vystoupení Ortelu nikdo strach nemá. Pelhřimovský deník [online]. 2016-07-29 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  150. ↑ KORDOVANÍK, Jiří. Někdo rozlil v hale v Březolupech zapáchající tekutinu. Dnes tam má hrát Ortel. Slovácký deník [online]. 2016-01-08, rev. 2016-01-09 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online. 
  151. ↑ Echo24, vb. Vandalové překazili koncert Ortelu smradlavou kyselinou. Echo24.cz [online]. 2016-01-08 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  152. ↑ ČTK. Někdo překazil koncert Ortelu. Rozlil smrdící kyselinu. Týden.cz [online]. 2016-01-08 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online. 
  153. ↑ KUNCOVÁ, Jarmila. Stříbrný slavík Ortel rozduněl halu v Březolupech. Navzdory kyselině. Zlínský deník [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online. 
  154. ↑ a b c d WEISSOVÁ, Veronika. Na Řípské pouti má vystoupit xenofobní Ortel. Lidé sepisují petici proti. Litoměřický deník [online]. 2016-02-21 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  155. ↑ ŽIŽKOVÁ, Markéta. Markéta Žižková: Ortel řipské poutě. Euro.cz [online]. 2016-02-26 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. 
  156. ↑ WEISSOVÁ, Veronika. Ortel na Řípské pouti stále jitří vášně. Petiční akce pokračuje. Litoměřický deník [online]. 2016-03-03 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  157. ↑ HLAVÁČOVÁ, Veronika. Petici proti vystoupení Ortelu na Řípské pouti podepsaly stovky lidí, starosta koncert hájí. Český rozhlas [online]. 2016-03-12 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  158. ↑ KROPÁČKOVÁ, Renata; BARTONĚK, Jan. Nechceme kapelu Ortel zakazovat, protestujeme proti pozvání od obce, říká organizátor petice Šenk. ČRo Plus [online]. 2016-03-18 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  159. ↑ SVATOŠ, Jiří. ‚Rodiny s dětmi si to užily.‘ U Řípu zahrál Ortel, starosta si koncert pochvaloval. Lidovky.cz [online]. 2016-04-24 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  160. ↑ WEISSOVÁ, Veronika. FOTO: Spíš než Ortel Řípskou pouť v neděli narušil sníh. Litoměřický deník [online]. 2016-04-24 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  161. ↑ venu, rvs. Po koncertě Ortelu zasahovala policie a hasiči: Fanoušky chtěli »vyčoudit« z baru. Blesk.cz [online]. 2016-03-20 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  162. ↑ PAŠINGEROVÁ, Martina. Studená sprcha pro fanoušky kapely Ortel: Po koncertu dostali v baru pořádný „kouř“! Co se stalo?. eXtra.cz [online]. 2016-03-20 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. 
  163. ↑ PIFFLOVÁ, Kateřina. Ortel se stal terčem výtržníků: Jeho fanoušci skončili v péči lékařů!. Expres [online]. 2016-03-20 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. 
  164. ↑ MIKULIČKA, Jan. Dopis se snaží zastavit koncert Ortelu, ředitel kulturáku problém nevidí. iDNES.cz [online]. 2016-04-06 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  165. ↑ WEISS, Martin. Ano, nebo ne? Kauza kapely Ortel naznačuje, kde jsou limity demokracie. Boleslavský deník [online]. 2016-02-16 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  166. ↑ a b WEISS, Martin. Ortel v Domě kultury! Nikdo je nezakázal, tvrdí organizátor. Boleslavský deník [online]. 2016-02-10 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  167. ↑ Téma Dne o.s. Pořádání koncertu v sále městské společnosti ... [online]. 2016-02-09 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  168. ↑ ZUNTYCH, Onřej. Ortel v Olomouci? Neumožnit koncert by bylo xenofobní, říká radnice. Olomoucký deník [online]. 2016-02-16 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  169. ↑ a b JANOUŠKOVÁ, Iva. Ortel bude! Fandům zahraje v Mostku. Deník.cz [online]. 2016-04-01 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  170. ↑ a b c JANOUŠKOVÁ, Iva. Na Ortel se do Mostku u Chocně chystají možná až stovky lidí. Deník.cz [online]. 2016-07-08 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  171. ↑ a b JANOUŠKOVÁ, Iva. Ortel přilákal víc než tři stovky fanoušků. Orlický deník [online]. 2016-09-06 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  172. ↑ Michal Slezák. Petice proti pořádání koncertu skupiny Ortel v Počátkách [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  173. ↑ VILÍMKOVÁ, Lenka. Koncert skupiny Ortel proběhl v Mostku bez jakýchkoliv problémů. Týdeník Policie [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  174. ↑ JELÍNEK, Jiří. Plakátový aktivismus bere i dává. Českolipský deník [online]. 2016-10-01 [cit. 2016-12-31]. Dostupné online. 
  175. ↑ redakce. Reakce na koncert kapely Ortel v Novém Boru. i-noviny.cz [online]. 2016-09-30 [cit. 2016-12-31]. Dostupné online. 
  176. ↑ HAŠKOVÁ, Tereza. Student z Heřmanova Městce kritizuje připravovaný koncert Ortelu v místní Sokolovně. Budova je u synagogy. Český rozhlas [online]. 2016-11-22 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  177. ↑ KOMÁREK, Michal. Plánovaný koncert Ortelu v Heřmanově Městci vyvolává ve městě velké vášně. Město perníku.cz [online]. 2016-11-22, rev. 2016-11-23 [cit. 2017-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-04. 
  178. ↑ KOMÁREK, Michal. VIDEO: Student nechce koncert Ortelu v městské sokolovně, čelí urážkám. Město perníku.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2017-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-04. 
  179. ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Lenka. Student odmítá setkávání extremistů při koncertu Ortelu, městu nevadí. iDNES.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Padlock-silver-medium.svg
Autor: Uploaded from English WP by User:Eleassar Converted by User:AzaToth to a medium silver color., Licence: CC0
Padlock, medium silver variant. This image file was created by AJ Ashton.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, 26. 9. 2015, 4, kytarista.jpg
Autor: Michal Rozínek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, kytarista.
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, 26. 9. 2015, 1, Tomáš Ortel s akustickou kytarou.jpg
Autor: Michal Rozínek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, Tomáš Ortel s akustickou kytarou.
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, 26. 9. 2015, 10, Karel Vávra a klečící Tomáš Ortel.jpg
Autor: Michal Rozínek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, Karel Vávra a klečící Tomáš Ortel.
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, 26. 9. 2015, 7, klávesista.jpg
Autor: Michal Rozínek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, klávesista.