Osamu Okamura

Ing. arch. MgA. Osamu Okamura
Ing. arch. MgA. Osamu Okamura (27. května 2011)
Ing. arch. MgA. Osamu Okamura (27. května 2011)
Narození22. srpna 1973 (50 let)
Tokio
JaponskoJaponsko Japonsko
Alma materČVUT v Praze
AVU v Praze
Povoláníarchitekt, autor, šéfredaktor, programový ředitel, kurátor, vysokoškolský učitel a děkan
RodičeMatsuo Okamura
Helena Okamurová
PříbuzníTomio Okamura a Hayato Okamura (sourozenci)
OceněníDAM Architectural Book Award 2022

Bologna Ragazzi: New Horizons 2021 New Europe 100 Outstanding Challenger 2014

Interiér roku: Zvláštní cena 1999
Webová stránkawww.mestoprokazdeho.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osamu Okamura (* 22. srpna 1973 Tokio, Japonsko)[1] je česko-japonský architekt, vysokoškolský učitel, interpret městského plánování a urbanismu. Od února 2019 do ledna 2023 působil jako děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci (TUL)[2][3]. V letech 2005 až 2012 působil jako šéfredaktor architektonického časopisu ERA 21. V letech 2013–2017 působil jako programový ředitel mezinárodního festivalu a konference pro obyvatelnější města reSITE.[4] V roce 2014 byl vybrán časopisem Res Publica Nowa jako „New Europe 100 Outstanding Challenger"[5] mezi 100 osobností, které přispívají k šíření inovací světového významu ve střední a východní Evropě.

Je autorem knihy o problémech současného městského prostředí Město pro každého[6], ilustrované Davidem Böhmem a Jiřím Frantou, oceněné DAM Architectural Book Award 2022, jako jedné z 10 architektonických knih roku, a Bologna Ragazzi: New Horizons 2021, ilustrované knihy pro mládež.

Osamu Okamura je mladší bratr politiků Tomia Okamury a Hayata Okamury.

Život

Narodil se v Tokiu, ale vyrůstal v Praze. Studoval Fakultu architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, diplomoval u Aleny Šrámkové v roce 2000. Studoval také architekturu u Emila Přikryla, intermediální tvorbu u Milana Knížáka a konceptuální tvorbu na Akademii výtvarných umění (AVU), kde diplomoval u Miloše Šejna v roce 2003. V roce 1996 absolvoval studijní pobyt na Ecole d’Architecture de Nantes ve Francii.[7]

Na AVU realizoval sociálně-ekologický projekt Znovuoživení bývalé jezuitské koleje v Jičíně (1999–2007)[8], spoluzaložil občanské sdružení Kolej v jednom kole (K1K)[9], s podporou Města Jičína, Nadace rozvoje občanské společnosti a nadace Open Society Fund Praha. Spolupracoval se sociálním ekologem Bohuslavem Blažkem. Po dokončení studií byl městem Jičínem pověřen vedením týmu zpracovatelů studie proveditelnosti Valdštejnská Eurouniverzita – Evropské konferenční a vzdělávací centrum Jičín (2004–2005), následnou architektonickou částí projektu navázali HŠH architekti (2007)[10].

Za koncept řešení interiéru vinotéky Modrý domeček v Dobřichovicích získal společně s Danielem Zissem zvláštní cenu poroty v soutěži Interiér roku 1999.[11] Realizace rodinného domu „s možností růstu“, v Bělkovicích-Lašťanech[12] (2008), byla zařazena do výběru 35 staveb ročenky Česká architektura 2007–2008.[13]

V letech 2003–2004 byl členem redakční rady architektonického časopisu Fórum architektury a stavitelství. Na architektonická témata přispíval externě do Českého rozhlasu ČRo3 Vltava (2004–2005), do Hospodářských novin (2011) a spolupracoval s Českou televizí (proStory, 2011). Byl šéfredaktorem odborného architektonického časopisu ERA21 (2005–2012), kde rozpracoval 50 témat současné architektury, od roku 2013 je členem redakční rady. Jako programový ředitel mezinárodní urbanistické konference a festivalu reSITE (2013–2017) se zaměřoval na specifická témata udržitelného rozvoje středoevropských měst, na nové ekonomické příležitosti, možnosti efektivnějšího sdílení, lepší zvládání migrace do měst nebo na inovativní technickou infrastrukturu. V letech 2015-2019 byl hlavním kurátorem společného výstupu evropského projektu o sdílení ve městech Shared Cities: Creative Momentum, 11 partnerů ze 6 zemí. Jedním z experimentálních výstupů se stala urbanistická performance Virtual Ritual režiséra Jana Mocka[14], v koprodukci Divadla Archa.

Od roku 2008 je za Českou republiku nezávislým nominátorem Ceny Evropské unie za současnou architekturu – Ceny Miese van der Rohe. V letech 2009-2012 byl členem Umělecké a vědecké rady Fakulty umění a architektury TUL. V roce 2012 byl členem Rady expertů Evropské ceny za městský veřejný prostor. V letech 2015-2020 byl členem správní rady Nadace české architektury. V letech 2015–2021 byl členem Komise rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru Rady MČ Prahy 7. V letech 2019–2021 byl předsedou Komise Rady hl. m. Prahy pro umění ve veřejném prostoru, poté v letech 2021–2022 jejím členem. V letech 2021–2022 byl ambasadorem a členem umělecké rady pro přípravu kandidatury města Liberce na titul Evropské hlavní město kultury 2028. Od roku 2021 do 2023 byl členem vědecké rady Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Od roku 2022 je členem vědecko-umělecké rady Fakulty architektury ČVUT v Praze.

V roce 2013 byl grantistou programu Rok jinak Nadace Vodafone, ročního grantu na profesní rozvoj, s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o udržitelné architektuře a urbanismu.[15] V roce 2018 byl grantistou Fulbright-Masarykova stipendia pro neziskový sektor, s projektem transferu zkušeností z Nadace chicagské architektury do Nadace české architektury.[16]

Byl vyučujícím na Fakultě umění a architektury TUL (2020–2023), jako externista vyučoval na soukromé vysoké škole architektury Architectural Institute in Prague (ARCHIP) v Praze (2012–2019) a na Fakultě architektury Technické univerzity v Bratislavě (2011–2013). Od roku 2003 externě spolupracuje s americkou Syracuse University. V září 2023 byl hostujícím profesorem na japonské Tokijské vědecké univerzitě.

Na vzdělávacích programech pro veřejnost v oblasti architektury, městského plánování a urbanismu spolupracoval s Moravskou galeriií v Brně (Architektonické procházky, 2005-2011), 4AM Brno, forum experimentelle architektur ve Vídni, spolkem Kruh, Centrem pro středoevropskou architekturu (CCEA), Českými centry (diskusní cyklus O architektuře víc!, 2014), Institutem plánování a rozvoje hl. m. PrahyCentrem pro architekturu a městské plánování (CAMP), Institutem pro politiku a společnost, Belgrade International Architecture Week (BINA), Aspen Institutem Central Europe, Domem umění České Budějovice, Česko-německým fondem budoucnosti, Zentrum für Kunst und Urbanistik v Berlíně (ZK/U), Knihovnou Václava Havla v Praze (vzdělávací on-line video v rámci cyklu Maturita21, 2021), obecně prospěšnou společností Člověk v tísni (vzdělávací projekt Společně pro kvalitní život v metropoli, 2023), spolkem Pěšky městem (vzdělávací projekt Město očima chodce, 2023).

V roce 2019 podpořil iniciativu platformy Rekonstrukce státu jako jeden z patronů Mantinelů demokracie 2020.

V dokumentárním filmu Český žurnál: Bratři Okamurovi se veřejně přihlásil k tomu, že je gay.[17] V roce 2017 na Prague Pride vystoupil na podporu manželství pro všechny jako jeden z Pride Voices, inspirativních osobností, které pomáhají LGBT komunitě žít lepší život.

Je svobodný.

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 neúspěšně kandidoval jako nestraník na 6. místě kandidátky Zelených.[18] Strana získala jen 1,55 % hlasů.[19]

Dílo

Město pro každého (Labyrint, Praha 2020) – kniha s podtitulem Manuál pro urbanisty začátečníky je úvodem do základních problémů současného města z pohledu městského plánování a urbanismu: monofunkční městské zóny, brownfieldy, suburbanizace, průmyslové parky, řídce osídlená města, smršťující se města, dopravní kolaps, zhoršující se kvalita životního prostředí, zanedbávání veřejného prostoru, gentrifikace a nedostatek dostupného bydlení, privatizace města, prázdné domy, stárnoucí bytový fond a realitní spekulace, nedostatečná nová výstavba, neexistence politického zadání, nedostatek participace. Problémově orientovaný výklad a několik inspirativních příkladů dobré praxe mají za cíl inspirovat čtenáře k hledání dalších a ještě lepších řešení.

Kniha Město pro každého vyšla v Německu pod titulem Die Stadt für alle (nakladatelství Karl Rauch Verlag, Düsseldorf 2022), v Číně pod titulem 适合所有人的地方 / Š'-che suo-jou ren ti ti-fang (nakladatelství Tiandi Publishing House, Chengdu 2023), v přípravě je japonské vydání pod titulem みんなの街 / Minna no machi (nakladatelství Kajima Institute Publishing, Tokio, vyjde na přelomu 2023–2024).

Odkazy

Reference

  1. Údaje z veřejné části Živnostenského rejstříku, Ing. arch. MgA. Osamu Okamura [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  2. http://tuni.tul.cz/rubriky/univerz ita/id:99539/osamu-okamura-je-jmenovan-dekanem
  3. https:// www.archiweb.cz/news/kandidatem-na-dekana-liberecke-fua-byl-jmenovan-jan-stolin
  4. Osamu Okamura – Technická univerzita v Liberci [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  5. https://visegradinsight.eu/app/uploads/2019/01/VI-vol-6-web.pdf
  6. Labyrint. www.labyrint.net [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  7. Osamu Okamura [online]. Technická univerzita Liberec [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  8. KOLEJ V JEDNOM KOLE - FESTIVAL JIČÍN. www.jicinsko.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  9. Kolej v jednom kole: Jičín. www.mujicin.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  10. http://www.regionservis.cz/document/filename/3164/EVROPSK__KONFEREN_N__A_VZD_L_VAC__CENTRUM_V_JI__N_.pdf
  11. Výsledky architektonických soutěží vyhlášených v roce 1999. Česká komora architektů [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  12. Archiweb - Rodinný dům v Bělkovicích. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  13. Stavbaweb.cz – Česká architektura – Czech Architecture 2007—2008. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  14. Divadlo Archa. divadloarcha.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  15. Osamu Okamura [online]. Nadace Vodafone [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  16. KŘÍŽOVÁ HRONOVÁ, Milada. Osamu Okamura: A city is not just bricks and houses, but also people and relationships between them [online]. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2023-02-06 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. https://www.nakluky.cz/magazin/item/8348-nejmladsi-z-bratru-osamu-o kamura-jsem-gay-prozradil-v-novem-filmovem-dokumentu-bratri-okamurovi/
  18. Zelení - Zelení budou v eurovolbách nadějí pro zklamané voliče. Lídryní kandidátky je Nejedlová, na kandidátce také Okamura, Doubravský nebo Svárovská. Zelení [online]. 2023-12-13 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. 
  19. Výsledky voleb 2024. E15.cz [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Osamu Okamura (5803938543).jpg
Autor: Heinrich-Böll-Stiftung from Berlin, Deutschland, Licence: CC BY-SA 2.0

Osamu Okamura (Architekt und Publizist, Brno) Foto: <a href="http://www.stephan-roehl.de/" rel="nofollow">Stephan Röhl</a>

Konferenz "Konferenz: Urban Futures 2050" der Heinrich-Böll-Stiftung