Oscar

Oscar, jinak také Cena Akademie (anglicky Academy Award), je cena každoročně udělovaná americkou Akademií filmového umění a věd od roku 1929 v různých oblastech filmu. Oscar je považován za nejprestižnější filmovou cenu, přestože se týká především americké kinematografie. Slavnostní ceremoniál patří k nejvýznamnějším kulturním událostem v Hollywoodu. Oscaři se od roku 2002 udělují v Dolby Theatre (do 1. května 2012 název Kodak Theatre^[1]) v Los Angeles.

Akademii filmového umění a věd založil v roce 1927 tehdejší ředitel studia MGM Louis B. Mayer spolu s dalšími pětatřiceti osobnostmi kinematografie.^[2] Jednou z činností Akademie je udělování Cen Akademie nejlepším počinům předešlého roku. Poprvé byla cena udělena 16. května 1929 v hotelu Roosevelt v Los Angeles. Poslední předávání se konalo 10. března 2024 v Dolby Theatre v Los Angeles, kdy se konal 96. ročník.

První předání ceny se konalo 16. května 1929 a byly oceněny výjimečné kvality filmů z let 1927 a 1928. Předávání proběhlo jako banket za účasti asi 250 lidí. Členové Akademie měli vstup zdarma, ostatní si museli zakoupit vstupenku v ceně 5 dolarů. Držitelé cen byli ohlášeni tři měsíce předem.^[3] Zájem médií byl v prvním ročníku minimální, již příští rok se však vysílal přímý rozhlasový přenos. Výsledky dostaly noviny pro svá vydání v 11 hodin večer. V roce 1940 se však stalo, že noviny Los Angeles Times vydaly seznam vítězů ve svém vydání v 8:45, ještě před zahájením ceremoniálu. V příštím roce pak byla zavedena metoda zapečetěných obálek, otevíraných až v průběhu slavnostního předávání. Jména laureátů nejsou známá až do okamžiku vyhlášení na slavnostním předáváním cen. Do té doby jsou schované v obálkách ve firmě PricewaterhouseCoopers.^[4] Až do roku 1942 probíhalo předávání ve formě banketu, od té doby se ocenění udělují na slavnostním večeru pořádaném v divadle. Tento večer je pouze pro zvané hosty, vstupenky nejsou ve volném prodeji.

V průběhu prvního večera bylo rozdaných celkem dvanáct sošek a dvacet certifikátů ve dvanácti základních a dvou speciálních kategorií.^[3] Herec Emil Jannings dokonce získal úplně prvního Oscara, a to ještě před samotným ceremoniálem. V jeho průběhu měl být na natáčení v Evropě. Akademie tomuto požadavku vyhověla.^[4]

Původně se bankety konaly v hotelech Roosevelt, Ambassador a Biltmore. Jak zájem hvězd, novinářů i fanoušků rostl, Akademie v roce 1944 při svém 16. ročníku přesunula udílení cen do větších prostorů, konkrétně do Graumanova čínského divadla.^[5]

Rok 1953 byl rokem průkopnickým, protože se tehdy poprvé Oscaři pro diváky Spojených států a Kanady vysílali v televizi. V roce 1966 se Oscar začal vysílat v barvě. Od roku 1969 měl televizní přenos mezinárodní rozměry. V roce 2011 byl přenos z udílení cen možný ve více než dvou stech zemích.^[4]

V průběhu historie cen se počet kategorií i pravidla značně měnily. Za nejdůležitější mezníky považuje Akademie tyto:^[4]

• První ročník (1929) – První udílení Oscarů. Akademie se rozhodla udělit speciální ocenění těm, kteří se nevešli do dvanácti kategorií. Cenu získalo studio Warner Bros. za průkopnický snímek Jazzový zpěvák. Druhého Oscara si odnesl Charles Chaplin za produkci, režii, scénář a herecký výkon ve svém filmu Cirkus
• Druhý ročník (1930) – Počet kategorií klesl z dvanácti na sedm (ženský a mužský herecký výkon, produkce, režie, scénář, kamera a výprava).
• Sedmý ročník (1935) – Byly přidané kategorie jako střih, hudba a filmová píseň. V tom roce taky začala firma Price Waterhouse (dnes PricewaterhouseCoopers) počítat hlasovací lístky. Tato role ji zůstala dodnes.
• Devátý ročník (1937) – Poprvé byly uděleny ceny ve vedlejších hereckých kategoriích.
• Desátý ročník (1938) – Poprvé byla udělena Pamětní cena Irvinga G. Thalberga (angl. Irving G. Thalberg Memorial Award).
• Dvanáctý ročník (1940) – Udělen Oscar za speciální efekty.
• Čtrnáctý ročník (1942) – Udělen Oscar za dokument.
• Dvacátý ročník (1948) – Poprvé se udělila cena pro cizojazyčný film a to ve speciální kategorii. Tu získal de Sicův film Děti ulice (v originálu Sciuscià). Než vznikla samostatná kategorii pro filmy v jiném, než anglickém jazyce (v roce 1956), Akademie rozdala ještě sedm dalších cen.
• Dvacátý první ročník (1949) – Poprvé byl udělen Oscar za nejlepší kostýmy.
• Dvacátý pátý ročník (1953) – Poprvé byl slavnostní večer přenášen televizí. Tehdy se konaly dva ceremoniály, v Hollywoodu a v New Yorku. Hostitelem hollywoodského byl Bob Hope, newyorského Conrad Nagel.
• Dvacátý devátý ročník (1957) – Humanitární cena Jeana Hersholta (angl. Jean Hersholt Humanitarian Award) byla poprvé udělena. Jejím prvním nositelem se stal Y. Frank Freeman.
• Třicátý šestý ročník (1964) – Speciální efekty se rozdělily na zvukové a vizuální.
• Třicátý osmý ročník (1966) – Konal se první barevný přenos z Oscarů.
• Čtyřicátý první ročník (1969) – Slavností večer se konal v právě dokončeném pavilónu Dorothy Chandler v hudebním centru v Los Angeles.
• Padesátý čtvrtý ročník (1982) – Byla přidána kategorie masky. Taky byl poprvé vyhlášen laureát technické Ceny Gordona E. Sawyera (angl. Gordon E. Sawyer Award).
• Sedmdesátý čtvrtý ročník (2002)^{[p 1]} – Poprvé byl vyhlášen nejlepší animovaný film a stal se jím Shrek.
• Devadesátý druhý ročník (2020) – film Parazit byl prvním, který dostal cenu za nejlepší film, který nebyl anglicky namluvený.

V historii cen se třikrát stalo, že termín ceremoniálu předání této ceny musel být přesunut:

• Desátý ročník (1938) – Velké povodně v roku 1938 posunuly udílení Oscarů o jeden týden.^[6]

• Čtyřicátý ročník (1968) – Vzhledem k úmrtí Martina Luthera Kinga, Jr. byl ceremoniál přesunut z 8. na 10. dubna 1968. King byl zavražděn 4. dubna, jen několik dnů před plánovaným odevzdáváním a jeho pohřeb se měl konat 9. dubna.^[7] Proto organizátoři rozhodli o jeho přesunutí.^[8]
• Padesátý třetí ročník (1981) – Kvůli neúspěšném atentátu na tehdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana přesunula Akademie udílení o jeden celý den.^[9]

Oficiální název ceny je Cena Akademie za zásluhy (Academy Award of Merit), označení Oscar je přezdívka sošky. Tento název se uchytil podle ne zcela jasné verze. Existují totiž tři příběhy, které mluví o zavedení jména Oscar. Podle jedné verze knihovnice Akademie Margaret Herricková při spatření sošky zvolala „vypadá úplně jako strýček Oscar!“.^[10] Druhá vypráví o tom, že přezdívku vymyslela herečka a někdejší ředitelka Akademie Bette Davis, protože soška ji připomínala manžela Harmona Oscara Nelsona. Poprvé však název Oscar použil losangeleský novinář Sidney Skolsky v roce 1934, když glosoval úspěch Katharine Hepburn.^[11] Ta totiž získala v roce 1934 prvního Oscara. Každopádně Akademie tuto přezdívku oficiálně uznala až v roce 1939.

Symbolem ceny je zlatá soška rytíře držícího meč a stojícího na cívce filmového pásu s pěti kruhy, které představují pět původních profesních sekcí Akademie (herci, režiséři, producenti, technici a scenáristé). Sošku stvořili výtvarník Cedric Gibbons a sochař George Stanley. Podstavec, na kterém soška rytíře stojí, měnil svou podobu až do roku 1945. Od té doby má s menšími změnami dnešní podobu a velikost.^[10] Výška sošky je 34,5 cm, výška podstavce 7,5 cm a jeho průměr 13,5 cm.^[12] Původně byl Oscar z bronzu a pozlacený 24-karátovým zlatem. Od roku 1930 je ze slitiny cínu, mědi a antimonu a pokrytý leštěnými vrstvami cínu, niklu, stříbra a zlata. V průběhu druhé světové války byly sošky kvůli nedostatku kovových materiálů vyrobeny ze sádry, po válce pak byly majitelům vyměněny za kovové. Podstavec býval z černého mramoru, od roku 1945 je kovový. Oscar váží 3,85 kg. Od roku 1949 má na sobě každá soška jedinečné číslo (číslování začíná na 501). Od roku 1982 sošky vyrábí chicagská společnost R. S. Owens & Company. Každý rok v lednu vyrobí padesát kusů. Trvá to tři až čtyři týdny. Odlití každého kusu zaměstná dvanáct pracovníků na pět hodin. Sošky jsou nejdřív odlité, pak vytvarované, obroušené a vyleštěné.^[10] Výrobní cena je přibližně 150 $, ale ta symbolická je nevyčíslitelná.^[12]

Každý rok v listopadu začíná volební kampaň Akademie filmového umění a věd. Udílení Oscarů předchází hlasovací proces s volbou nominaci.

Každý aktivní člen s hlasovacím právem získá od Akademie hlasovací lístek. Počet členů je přibližně šest tisíc. Většina z nich je zastoupena v určité pobočce. Herci v herecké, režiséři v režisérské, skladatelé v skladatelské, střihači v střihačské a podobně. Poboček má Akademie patnáct. Aby se předešlo uplácení, organizace nezveřejňuje, až na výjimky, jména členů. Hlasujícím členům jsou poskytnuty veřejná promítání filmů, vstupy zdarma na komerční projekce a DVD nosiče. Ty jim zasílají různá studia a distribuční firmy.^[13]

Na konci prosince dostane každý aktivní člen hlasovací lístek. Po jeho vyplnění ho nejpozději odešle do společnosti PricewaterhouseCoopers, která má za úkol sečíst hlasy. Hlasování probíhá v pětadvaceti kategoriích. Členové z každé pobočky hlasují za počiny v dané oblasti (herci odevzdávají hlasy herců, režiséři režisérům, kameramani kameramanů, a podobně. Kategorie animovaný film a cizojazyčný film mají na starosti speciální komise. V kategorii nejlepší film hlasují všichni členové s hlasovacím právem.^[13]

Výsledky prvního nominačního kola jsou známé ve třetí lednový týden. Na tiskové konferenci je pak prezident Akademie vyhlásí v divadle Samuela Goldwyna v Beverly Hills.^[13]

Na konci ledna je členům zaslán finální hlasovací lístek, tentokrát se jmény nominovaných umělců. Konečné hlasy by měly do sídla PricewaterhouseCoopers dorazit nejpozději v úterý před udílením cen. To se už tradičně koná poslední únorovou neděli. Co se kategorií jako je dokument, krátký dokument, krátký hraný film, krátký animovaný film a cizojazyčný film týče, hlasovat v nich mohou členové až po předložení potvrzení, že se jejich projekcí účastnili.^[13]

Po sčítaní hlasů znají jejich výsledky pouze dva zaměstnanci agentury PricewaterhouseCoopers. Jsou zapečetěna do obálek a uložena až do předávání cen.^[13]

Do soutěže může být přihlášen každý celovečerní (nejméně čtyřicetiminutový) film zveřejněný na formátu 35 nebo 70 mm pro klasický film, popř. ve formátu Digital Cinema pro film natáčený digitální kamerou. Film musel být promítán běžným způsobem v některém kině v oblasti Los Angeles nejméně 7 dní po sobě, s tím, že premiéra je v době od 1. ledna do 31. prosince daného roku.^[14] Film nesmí být před svým uvedením do kin uváděn v jiném médiu (kabelová televize, Internet apod.).^[15] V některých kategoriích jsou z některých pravidel povoleny výjimky (např. cizojazyčný film).

Jednotlivé profesní sekce Akademie nominují ve svém oboru vždy pět kandidátů pro finále. Každý člen Akademie (cca 6000) nominuje pět snímků do kategorie „Nejlepší film“. V tajném hlasování opět všichni určí vítěze. Vyhodnocení hlasů provedou tři notáři advokátní firmy. Jména vítězů zůstávají tajná až do posledního okamžiku.

Členy Americké akademie filmového umění a věd se automaticky stávají všichni umělci, kteří byli alespoň jedenkrát nominováni na Cenu akademie.^[16] Akademie má zhruba 5 až 6 tisíc členů po celém světě, mezi její členy českého původu patřili nebo doposud patří např. Franz Planer, Ivan Jandl, Miloš Forman, Jiří Menzel, Jan Pinkava, Miroslav Ondříček, Theodor Pištěk nebo Jan Svěrák.

• nejlepší film (od roku 1929)
• nejlepší režie (od roku 1929)
• nejlepší ženský herecký výkon (od roku 1929)
• nejlepší mužský herecký výkon (od roku 1929)
• nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (od roku 1937)
• nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (od roku 1937)
• nejlepší původní scénář (od roku 1941)
• nejlepší adaptovaný scénář (od roku 1929)
• nejlepší kamera (od roku 1929)
• nejlepší střih (od roku 1936)
• nejlepší výprava a dekorace (od roku 1929)
• nejlepší kostýmy (od roku 1949)
• nejlepší hudba (od roku 1935)
• nejlepší filmová píseň (od roku 1935)
• nejlepší zvuk (od roku 1931)
• nejlepší masky (od roku 1982)
• nejlepší vizuální efekty (od roku 1940)
• nejlepší střih zvuku (od roku 1964)
• nejlepší celovečerní animovaný film (od roku 2002)
• nejlepší cizojazyčný film (od roku 1948)
• nejlepší krátkometrážní hraný film (od roku 1932)
• nejlepší krátký animovaný film (od roku 1932)
• nejlepší celovečerní dokumentární film (od roku 1944)
• nejlepší krátký dokumentární film (od roku 1942)

• Vzpomínková cena Irvinga G. Thalberga – pro producenta, jehož práce trvale vykazuje vysokou kvalitu. (Od roku 1939)
• Humanitární cena Jeana Hersholta – pro jednotlivce, jehož humanitární úsilí přispělo k věhlasu filmového průmyslu. (Od roku 1957)
• Čestná cena – ocenění mimořádného celoživotního díla, výjimečného přispění filmovému umění a vědám nebo vynikající službě Akademii. (Od roku 1929)
• Ceny za vědecký a technický přínos – za objev či vynález přínosný filmovému průmyslu. (Od roku 1932)
• Cena Gordona E. Sawyera – pro jednotlivce, jehož technologický přínos přispěl k věhlasu filmového průmyslu. (Od roku 1982)
• Pochvalná medaile Johna A. Bonnera – ocenění vynikajících služeb a podporu vysoké úrovně Akademie.

• Nejlepší umělecká kvalita produkce (v roce 1929)
• Nejlepší titulky, resp. mezititulky (v roce 1929)
• Nejlepší technické efekty (v roce 1929)
• Nejlepší námět (v letech 1929 až 1957)
• Nejlepší krátký dramatický film (v letech 1933 až 1936)
• Nejlepší asistent režie (v letech 1934 až 1938)
• Speciální cena Akademie pro mládež (v letech 1935 až 1961)
• Nejlepší režie tanečních scén (v letech 1936 až 1938)
• Nejlepší krátký barevný film (v letech 1937 a 1938)
• Nejlepší krátký dvou cívkový film (v letech 1937 až 1957)
• Nejlepší hudba – adaptace nebo přepracování (v letech 1963 až 1970; a v roce 1974)
• Cena za zvláštní přínos – udělovaná za výkon, který poskytl příslušnému filmu výjimečný přínos, ale pro který neexistuje pravidelná kategorie. (V letech 1973 až 1996)
• Nejlepší hudba ke komedii anebo muzikálu (v letech 1995 až 1999)

První ročník se konal 16. května 1929 na banketu v sálu Blossom hollywoodského hotelu Roosevelt. Akademie hodnotila filmy natočení mezi 1. srpnem 1927 a 1. srpnem 1928.^[3] Vše proběhlo velice rychle, udílení trvalo asi patnáct minut. Už v průběhu 2. ročníku se pozornost médii zvýšila a večer se přenášel rozhlasem. Tehdy se ceny střídavě udělovaly v hotelu Ambassador a hotelu Biltmore. V roce 1944 byl 16. ročník přesunut do větších prostorů a to do Graumanova čínského divadla. Následující léta se Oscar stěhoval ze Shrine Auditoria do divadla RKO Pantages. Odsud se poprvé taky vysílal televizní přenos z udílení cen a bylo to 19. března 1953 společností NBC. V roce 1961 bylo předávání cen přesunuto Santa Monica Civic Auditorium. Práva na televizní přenos tehdy získala společnost ABC, která, až na roky 1971 až 1975, vysílá slavnostní galavečer dodnes. A práva na tuto událost vlastní až do roku 2020.^[17] V letech 1969 až 1987 se ceny udělovaly v losangeleském hudebním centru v pavilónu Dorothy Chandler. Následně se Oscar opět stěhoval a to mezi hudebním centre a Shrine Auditoriem. Rozdíl mezi těmito dvěma středisky je v počtu sedadel. Pavilón disponuje dva a půl tisícem sedaček, kdežto Auditorium až šesti tisíci. Od roku 2002 se ceremoniál koná v Kodak Theatre s kapacitou tři tisíce tři sta sedadel, které změnilo název na Dolby Theatre 1. května 2012.^[2][1]

Původně se ceny udělovaly na konci března, anebo začátkem dubna. V roce 1999 Akademie udílení přesunula z pondělí na neděli a od roku 2004 se většinou koná poslední únorovou neděli. Výjimkou je rok, kdy se konají zimní olympijské hry. To pak Akademie udílení posouvá na první březnovou neděli.

Objektivita udílení cen je zpochybňována. Prokazují to historické statistiky, že nejde jen o hodnocení filmového umění, ale i o společenské vztahy.^[18] Dochází i k protestům.^[19]

• V roce 1929 se Oscar předával poprvé. Hlavním tahounem byl Charlie Chaplin s filmem Cirkus. Chaplin však dostal jednoho „souhrnného Oscara“, dalšího Chaplin získá za dlouhých 43 let. Ten obdržel v roce 1972 za celoživotní dílo. Doprovázel ho nejdelší potlesk v dějinách tohoto udílení. Trval více než 5 minut.
• První Oscar z roku 1929 vyhrál němý film Wings. V roce 1930 začala éra zvukových filmů a žádný němý film již sošku nezískal. Kuriozitou je ovšem Umělec, nejlepší film roku 2011, který vzdává hold němému filmu a jako takový je též koncipován.
• Nejvíce Oscarů (11) proměnily tři filmy: Ben-Hur (1960), Titanic (1998) a Pán prstenů: Návrat krále (2003).
• Pán prstenů: Návrat krále měl současně největší úspěšnost, neboť získal cenu v každé kategorii, ve které byl nominován. Naopak, největší smolař co se proměňování oscarových nominací týče, jsou zvukař Kevin O'Connell (20 neproměněných nominací) a hudebník Victor Young (21 nominací).
• Nejvíce nominací (14) měly filmy All about Eve (1950), Titanic (1998) a La La Land (2017).
• Pouze tři filmy získaly pětici Oscarů v nejuznávanějších kategoriích (též zvanou Big Five – nejlepší film, režisér, herec, herečka, scénář). Byly to: Stalo se jedné noci (1934), Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), Mlčení jehňátek (1991)
• Nejvíce Oscarů získal za své filmy (Sněhurka a sedm trpaslíků, Mickey Mouse, …) Walt Disney celkem – 22, z toho mezi lety 1931/1932 až 1939 osm sošek v řadě (s ostatními kategoriemi deset), čímž drží další rekord. Mimo to, mezi lety 1950 a 1954 získal další čtyři Oscary v řadě za čtyři krátké filmy a v letech 1953–1954 dva Oscary dokumentární filmy The Living Desert a The Vanishing Prairie.
• V historii předávání cen byl nejvícekrát nominován právě Walt Disney (59×), z žijících osobností pak skladatel filmové hudby John Williams (48×).
• Dvěma hercům a dvěma herečkám se podařilo získat Oscara za nejlepší výkon v hlavní roli dvakrát po sobě. Z hereček to byly Luise Rainerová (1936-1937) a Katharine Hepburnová (1967-1968), z herců Spencer Tracy (1937-1938) a Tom Hanks (1993-1994).
• Žena, která získala nejvíce Oscarů, je kostýmní výtvarnice Edit Headová – odnesla si jich 8, nominací měla dokonce 35.
• Nejvíce Oscarů za nejlepší makeup – celkem 7 – získal Rick Baker.
• V roce 1969 se poprvé a zatím naposled stala remíza, při které Oscara za nejlepší herečku získaly herečky Katharine Hepburnová a Barbra Streisandová.
• Katharine Hepburnová je nejúspěšnější herečka – získala 4 Oscary, všechny za nejlepší herečku v hlavní roli.
• Nejvíce Oscarů za režii získal John Ford – čtyři.
• Herci černé pleti mají zástupce např. v Hattie McDanielové (Jih proti severu, 1939), dále Sidney Poitier (Lilies of the Field, 1963) či Jennifer Hudson (Dreamgirls, 2006). Za nejlepší výkon v hlavní roli jak v mužské tak v ženské kategorii poprvé triumfovali až v roce 2001 – tehdy sošku získali Halle Berryová (Monster's Ball) a Denzel Washington (Training Day).
• Meryl Streepová má největší počet nominací na Oscara (21). Proměnila ale zatím jen 3.
• Nejúspěšnějším Čechem je Miloš Forman - získal 2 Oscary (Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus).
• Alfred Hitchcock nikdy Oscara nezískal, až v roce 1967. Oscar za celoživotní dílo. Okomentoval slovy: "Thank you."
• Steven Spielberg byl 20 let brán jako nejlepší režisér a producent Hollywoodu (jen za produkci byl nominován 8×), teprve až v roce 1994 získal Oscara za Schindlerův seznam.
• Martin Scorsese 5× prohrál. Až v roce 2007 Oscara získal za film Skrytá identita.
• Roberto Benigni získal v roce 1997 Oscara za nejlepší cizojazyčný film a také za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Benigni to okomentoval "I use up all of my English" („Vypotřeboval jsem celou svou angličtinu.“)
• Nejdelší doba mezi vydáním filmu a jeho ocenění soškou filmové akademie, bylo celých 20 let. To byl případ filmu Světla ramp s Charlie Chaplinem, který v době vydání filmu byl kontroverzně vyšetřován Výborem pro neamerickou činnost a tato záležitost vyústila v jeho emigraci.
• Naprostá většina oceněných ve své děkovné řeči poděkovala kromě rodiny a spolupracovníkům také Bohu.
• Woody Allen byl za nejlepší scénář nominován 15×, nominaci proměnil pouze 3×. Zatím žádnému scenáristovi se ale nepodařilo získat Oscara dvakrát za sebou. Stejně jako žádné herečce ve vedlejší roli.
• V historii cen akademie získali čtyři herci Oscara za nejlepší herecký výkon, ztvárňující jednu a tutéž postavu. Byli to Marlon Brando a Robert De Niro ve filmech Kmotr a Kmotr II a Joaquin Phoenix a Heath Ledger - Joker a Temný rytíř.

• ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola Fantastické filmy oceněné Oscarem, s. 204–205. 
• VALDEN, Milan. Oscar. Přehled výročních cen americké Akademie filmového umění a věd.. Praha: Libri, 2005. 264 s. ISBN 80-7277-134-5. 
• OSBORNE, Robert A. 80 years of the Oscars. New York: Abbeville Press Publishers, 2008. 440 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7892-0992-4. (anglicky) 
• PIAZZA, Jim. The Academy Awards: The complete unofficial history. New York: Black Dog & Leventhal Publishers, Inc., 2008. 359 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57912-772-5. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oscar na Wikimedia Commons
• Téma Oscar ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Oscar
• (anglicky) www.oscars.org – oficiální stránky
• (anglicky) www.oscar.com – stránky televize ABC