Oscar Otte

Oscar Otte
Oscar Otte na French Open 2022
Přezdívka	Oss, Ozzy, Otter[1]
Stát	Německo Německo
Datum narození	16. července 1993 (30 let)[2]
Místo narození	Kolín nad Rýnem, Německo[2]
Bydliště	Kolín nad Rýnem, Německo[2]
Výška	193 cm[2]
Hmotnost	79 kg[2]
Profesionál od	2011[2]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 446 676 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	30–44
Tituly	0 ATP, 5 challengerů, 8 ITF
Nejvyšší umístění	36. místo (27. června 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022)
French Open	2. kolo (2019)
Wimbledon	3. kolo (2022)
US Open	4. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů	6–12
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 15 ITF
Nejvyšší umístění	161. místo (15. května 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2022)
Wimbledon	1. kolo (2022)
Týmové soutěže
Davis Cup	čtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240206a6. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oscar Otte (* 16. července 1993 Kolín nad Rýnem) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2022 na 36. místě a ve čtyřhře v květnu 2017 na 161. místě. Trénuje ho Peter Moraing.^[1][2]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2010, když na turnaji v rodném Kolíně nad Rýnem dotovaném 10 tisíci dolary v úvodním kole podlehl Australanu Jamesi Lemkemu ze čtvrté světové stovky.^[3] Jako poražený finalista skončil ve dvouhře i čtyřhře challengeru v čínském Čching-tau, konaném během dubna 2017. V singlu nestačil na Srba Janka Tipsareviće a v deblu pak po boku Mieseho na krajany Gera Kretschmera s Alexandrem Satschkem. První challenger ve dvouhře vyhrál o dva měsíce později na Lisboa Belém Open 2017, když otočil finále proti Japonci Taru Danielovi z konce elitní stovky žebříčku. Druhou trofej v této úrovni tenisu přidal na Open du Pays d'Aix 2020 ve francouzském Aix-en-Provence. V závěrečném utkání zdolal Brazilce Thiaga Seybotha Wilda, jemuž patřila 113. příčka klasifikace.^[4][3] Ve finále květnového challengeru I.ČLTK Prague Open 2021 dohrál na raketě Nizozemce Tallona Griekspoora.^[5][6]

Na okruhu ATP Tour debutoval říjnovým Stockholm Open 2018, když na pátý pokus prošel kvalifikační soutěží. Na úvod dvouhry zdolal Estonce Jürgena Zoppa, jehož vyřadil i o den dříve v kvalifikačním kole. Poté však byl nad jeho síly Američan Tennys Sandgren. Po koronavirovém přerušení sezóny 2020 startoval jako kvalifikant na dodatečně zařazených Bett1Hulks Indoors a Bett1Hulks Championship v rodném Kolíně nad Rýnem. Na prvním z nich vypadl ve druhém kole s Moldavanem Raduem Albotem a poté v téže fázi s argentinskou světovou devítkou Diegem Schwartzmanem.^[4]

Třikrát v řadě nezvládl kvalifikační síto grandslamových soutěží, než do hlavní soutěže postoupil v mužském singlu French Open 2019. V pařížské kvalifikaci přitom po výhrách nad Jamesem Wardem a Stefanem Napolitanem podlehl Guillermu Garcíovi-Lópezi. Účast ve dvouhře mu zajistilo až odstoupení Nicka Kyrgiose. V úvodním kole přehrál Tunisana Maleka Džazírího, než jeho cestu zastavil třetí nasazený Roger Federer.^[7][4]

V sezóně 2021 prošel kvalifikacemi tří ze čtyř grandslamů. Na úvod French Open 2021 však nenašel recept na světovou šestku Alexandra Zvereva.^[8] Ve Wimbledonu 2021 rozhodl o svém postupu nad Francouzem Arthurem Rinderknechem až ziskem tiebreaku v pátém setu za stavu gamů 12–12. Ve druhé fázi jej vyřadil bývalý londýnský šampion Andy Murray.^[9] Do osmifinále se probojoval na US Open 2021. Při své newyorské premiéře vyřadil turnajovou dvacítku Lorenza Sonega, Američana Denise Kudlu a Itala Andrease Seppiho.^[10] Stal se tak jedním ze tří kvalifikantů ve čtvrtém kole, což se na US Open událo poprvé od zavedení pravidelných kvalifikačních soutěží mužů v roce 1982. Tři kvalifikanti se do této fáze grandslamu naposledy předtím probojovali na French Open 1995. Jako 144. hráč žebříčku byl rovněž nejníže postaveným osmifinalistou ve Flushing Meadows od Jiřího Nováka v roce 2006, kdy Čechovi patřila 179. pozice.^[11] Do čtvrtfinále jej však nepustila italská turnajová šestka Matteo Berrettini.^[4]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	říjen 2022	Sofie, Bulharsko	tvrdý (h)	Fabian Fallert	Rafael Matos David Vega Hernández	6–3, 5–7, [8–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (13 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
1.	20130701ačervence 2013	Dortmund, Německo	antuka	Ivo Mijic	6–1, 6–4
2.	20150601ačervna 2015	Binche, Belgie	antuka	Juan Lizariturry	7–5, 6–1
3.	20150601ačervna 2015	Damme, Belgie	antuka	Tom Schönenberg	7–5, 6–3
4.	20150801asrpna 2015	Eupen, Belgie	antuka	Joris De Loore	4–6, 6–2, 6–3
5.	20160801asrpna 2016	Überlingen, Německo	antuka	Alexandar Lazov	6–7(4–7), 6–2, 6–4
6.	20170201aúnora 2017	Tipton, Velká Británie	tvrdý (h)	David Guez	7–5, 6–3
7.	20170201aúnora 2017	Shrewsbury, Velká Británie	tvrdý (h)	Marcus Willis	7–5, 7–6(7–4)
8.	20170301abřezna 2017	Poitiers, Francie	tvrdý (h)	Rémi Boutillier	6–4, 6–4
1.	20170601ačervna 2017	Lisabon, Portugalsko	antuka	Taró Daniel	4–6, 6–1, 6–3
2.	20200901azáří 2020	Aix-en-Provence, Francie	antuka	Thiago Seyboth Wild	6–2, 6–7(4–7), 6–4
3.	20211001aříjna 2021	Ismaning, Německo	koberec	Lukáš Lacko	6–4, 6-4
4.	20211101alistopadu 2021	Ortisei, Itálie	tvrdý (h)	Maxime Cressy	7–6(7–5), 6–4
5.	20211101alistopadu 2021	Bari, Itálie	tvrdý	Daniel Masur	7–5, 7–5

Čtyřhra (17 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
1.	20130701ačervence 2013	Dortmund, Německo	antuka	Andreas Mies	Mats Moraing Tom Schönenberg	7–5, 6–1
2.	20130901azáří 2013	Forbach, Francie	koberec (h)	Andreas Mies	Tim Pütz Lukas Storck	6–7(7–9), 6–2, [10–7]
3.	20131001aříjna 2013	Hambach, Německo	koberec (h)	Andreas Mies	Nikolaus Moser Neil Pauffley	7–5, 4–4,skreč
4.	20131001aříjna 2013	Essen, Německo	tvrdý (h)	Andreas Mies	Miki Janković Sriram Balaji	bez boje
5.	20131001aříjna 2013	Bad Salzdetfurth, Německo	koberec (h)	Andreas Mies	Daniel Masur Dominik Schulz	5–7, 6–3, [10–8]
6.	20160301abřezna 2016	Loulé, Portugalsko	tvrdý	Andreas Mies	João Domingues Nuno Deus	5–0skreč
7.	20160301abřezna 2016	Villers-lès-Nancy, Francie	tvrdý (h)	Andreas Mies	Martin Beran Evan Hoyt	4–6, 6–4, [10–7]
8.	20160401adubna 2016	Madrid, Španělsko	tvrdý	Andreas Mies	Patrick Grigoriu Luca George Tatomir	2–6, 6–1, [10–3]
9.	20160501akvětna 2016	Praha, Česko	antuka	Andreas Mies	Zdeněk Kolář Petr Michnev	6–0, 6–4
10.	20160501akvětna 2016	Bacău, Rumunsko	antuka	Andreas Mies	Nicolás Barrientos Emilio Gómez	6–3, 6–3
11.	20160801asrpna 2016	Überlingen, Německo	antuka	Tom Schönenberg	Mauricio Echazú Alexandar Lazov	6–1, 6–0
12.	20161001aříjna 2016	Bad Salzdetfurth, Německo	koberec (h)	Andreas Mies	Marvin Möller Tim Rühl	6–7(3–7), 6–4, [10–7]
13.	20170101aledna 2017	Kaarst, Německo	koberec (h)	Jannis Kahlke	David Pel Joran Vliegen	6–3, 5–7, [10–8]
14.	20170101aledna 2017	Nußloch, Německo	koberec (h)	Andreas Mies	Mateusz Kowalczyk Grzegorz Panfil	6–3, 6–0
15.	20170201aúnora 2017	Tipton, Velká Británie	tvrdý (h)	Jannis Kahlke	Andrea Pellegrino Andrea Vavassori	5–7, 6–2, [10–5]
1.	20170501akvětna 2017	Řím, Itálie	antuka	Andreas Mies	Kimmer Coppejans Márton Fucsovics	4–6, 7–6(14–12), [10–8]
2.	20210401adubna 2021	Oeiras, Portugalsko	antuka	Mats Moraing	Riccardo Bonadio Denis Jevsejev	6–1, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oscar Otte na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oscar Otte na Wikimedia Commons
• Oscar Otte na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Oscar Otte na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)