Oschatz

Oschatz
(c) User: Bgabel na projektu wikicesty shared, CC BY-SA 3.0 Oschatzké nové náměstí
znak
Poloha
Souřadnice	51°18′1″ s. š., 13°6′26″ v. d.
Nadmořská výška	120 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Severní Sasko
Administrativní dělení	14 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	55,4 km²
Počet obyvatel	13 925 (2022)[1]
Hustota zalidnění	251,2 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Andreas Kretschmar (nezávislý)
Oficiální web	www.oschatz.org
Adresa obecního úřadu	Neumarkt 1 04758 Oschatz
Telefonní předvolba	03435
PSČ	04758
Označení vozidel	TDO, DZ, EB, OZ, TG, TO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oschatz (česky též zastarale Ožice) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Je nazývané „Město v srdci Saska“ a má přibližně 14 tisíc^[1] obyvatel. Leží v zemském okrese Severní Sasko asi 55 km východně od Lipska na železniční trati mezi Lipskem a Drážďanami.

Geografická charakteristika

Oschatzem protéká říčka Döllnitz (Dolenice), která asi po 15 km ústí v Ryzavě do Labe. Okolí je bohaté na lesy (chráněná krajinná oblast Wermsdorfský hvozd s Collmem, Dahlenské vřesoviště).

Průměrná roční teplota v Oschatzu je 8,6 °C, roční úhrn srážek 572 mm.

Členění města

• Oschatz
• Kleinforst
• Altoschatz
• Fliegerhorst
• Leuben
• Limbach
• Lonnewitz
• Mannschatz
• Merkwitz
• Schmorkau
• Striesa
• Thalheim
• Zöschau
• Zschöllau

Dějiny

Zdejší místo byl osídleno před staletími. Jméno se odvozuje od starého místního slovanského názvu Oscec (Ozzec = zásek, porub, znamená totéž co Osek), přináležícího burgwardu starých Srbů a Němců situovaném v Starém Oschatzu (Altoschatz).

• 1200 první zmínka (svědkem nějakého právního úkonu Johannes de Ozzetz);
• 1238 zmínka v listině markraběte Jindřicha III. Míšeňského;
• 1246 nejstarší prameny v městském archivu;
• 1344 první zmínka o občanské hlídce Geharnischten zřízené svazkem obcí Oschatz, Torgau a Grimma; Geharnischten měli za úkol potírat zločinecké tlupy v okolí;
• 1365 první zmínka o učiteli;
• 1377 první zmínka o „Vestung“ (pevnosti?);
• 1382 kopie pergamenového rukopisu saského městského práva (od 1550 v majetku města);
• 1394 první zmínka o právu konat trhy;
• 1429 město zpustošeno husity;
• 1477 výstavba radnice na Novém Trhu;
• 1478 město dosáhlo vlastního soudnictví;
• 1539 město se stává protestantským (dopisy Luthera, Melanchthona a Justa Jonas staršího v městském archivu);
• 1566 téměř třetinu obyvatel města vyhubil mor (z 3000 zemřelo 900 lidí);
• 1616 první požár města: vyhořelo 440 domů a stodol;
• 1628 Oschatz dosáhl počtu asi 3500 obyvatel, čím se počítal mezi největší saská města;
• 1637 asi 2000 obyvatel zemřelo na mor, přežilo asi 100 rodin;
• 1769 zavedena povinná školní docházka (pod sankcí trestu);
• 1795 magistr Carl Gottlieb Hering jako varhaník a zástupce rektora v městské škole (píseň pro děti: „Hopp, hopp, hopp, Pferdchen, lauf Galopp“, 1807, „Morgen Kinder wird's was geben“, 1809);
• 1838 město napojeno na německou železniční síť;
• 1842 druhý požár města: vyhořelo 375 budov;
• 1867 ve městě ubytován 1. hulánský regiment 1. královské saské divize;
• 1885 výstavba úzkorozchodné trati do Mohelné;
• 1894–1895 výstavba městské nemocnice;
• 1945 válka město moc nezasáhla, 27. dubna převzala moc americká armáda, avšak na základě dohody ji pak musela k 5. květnu 1945 předána sovětské armádě;
• 1979 Oschatz dosáhl 18 804 obyvatel;
• 2006 vystrojení 4. saské zemské výstavy.

Původ jména

Podle básničky Ludwiga Bechsteina

Císař přemýšlí nad jménem pro město na Döllnitzu a ptá se své ženy: „Jak bych měl to město pojmenovat?“. A jeho žena odpoví: „Oh Schatz... (miláčku)“.^[2]

Etymologický

Původ jména je slovanský. Základem je slovo Ozetsch (mýtit, vykácet), tedy: žít na místě, které bylo vymýceno.^[3]

Památky a zajímavosti

Kostel sv. Jiljí (Egidia)

Znak Oschatzu: lev (z kašny na Novém trhu-Neumarkt)

• Turistické cesty a cyklostezky vedou Oschatzkým městským lesem, kolem zříceniny zámku Osterlandu (1211/1212) ke Collmbergu (312 m) a chráněné krajinné oblasti Wermsdorfský hvozd. Odpočinková je též cesta k nedalekému Dahlenském vřesovišti;
• Döllnitzká dráha (Döllnitzbahn) je úzkorozchodná trať spojující Oschatz-Mügeln-Kemmlitz/Glossen, lidově nazývaná „Wilder Robert“ (nezkrocený, divoký Robert) nebo „Mügeln–Mutzschen–Mailand–Rom“. Dosud je v provozu, např. je nasazována k dopravě žáků. Rozchod koleje činí 750 mm, nejvyšší rychlost 30 km/h, celková délka 17 km. Cesta vede měnící se krajinou;
• radnice se skvostným renesančním štítem; po požáru roku 1842 byl pod vedením významného drážďanského stavebního mistra Gottfrieda Sempera obnoven;
• kostel sv. Jiljí (Egidia) s dvěma 75metrovými věžemi; po požáru roku 1842 znovu postaven Karlem Alexanderem Heideloffem (1846–1849); věžní byt obývala až do roku 1970 rodina Quietzschova, lze si jej prohlédnout;
• jednou z nejstarších budov města je středověký klášterní kostel, dochovává se v něm stavební styl bývalých františkánských klášterů. Naproti němu stojí Alžbětina kaple (Elisabeth-Kapelle) se zajímavými freskami;
• zbytky městské hradby s ochozem a dvěma strážními věžemi, budovy Ratsfronfeste (1574^[4]) a Amtsfronfeste jsou svědky středověkého Oschatzu;
• trhová kašna z roku 1589, zbytky městských hradeb s dvěma věžemi z roku 1377 a 1488;
• městské muzeum s mučírnou (Folterkammer) z roku 1574 a kopií saského městského práva;
• muzeum vah (Waagenmuseum);
• zřícenina zámku Osterland;
• saská zemská zahradní výstava 2006 (od 22. dubna do 8. října konaná v okrsku zahradní výstavy v městském parku, zajímavostí je 8,6 m dlouhý a 2,5 m široký most z textilobetonu;
• kabaretiér Jürgen Hart z Academixeru jednou odpověděl na otázku, kde se mluví nejčistší německou saštinou, tj. durynsko-hornosaským dialektem, tak, že řekl: „Oschatz, neboť se zde mísí vliv Lipska a Drážďan“.

Doprava

• Připojení na dálnici A14;
• spolková silnice č. 6 prochází městem;
• spolková silnice č. 169 vede několik kilometrů kolem městě a slouží napojení na dálnici A14;
• lipsko-drážďanská železnice;
• Döllnitzká dráha
• letiště Oschatz

Partnerská města

Zemská zahradní výstava (Landesgartenschau) 2006

• Vénissieux (Francie), od 1964)
• Třebíč (Česko, od 1988)^[5][6]
• Blomberg (Severní Porýní-Vestfálsko, od 1990)
• Filderstadt (Bádensko-Württembersko, od 1990)
• Starogard Gdański (Polsko, od 2000)

K Třebíči a Oschatzu

Družba Třebíče a Oschatzu byla navázána ku příležitosti oslav 750 let města Oschatzu. Součástí kulturního programu bylo dne 7. října 1988 vystoupení národopisného souboru Třebíčan. Družební dohoda byla podepsána o dva dny později. Ve smlouvě se obě města zavázala vyměňovat si zkušenosti a prohlubovat vzájemnou spolupráci.^[5]

Roku 2006 se Třebíč představila na saské zemské zahradní výstavě zřízením družební zahrady, složené z bludných žulosyenitových balvanů, sadových úprav, atypických laviček a kovaných symbolů města.^[7]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oschatz na Wikimedia Commons