Osek (zámek, okres Strakonice)
Osek | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | novobarokní |
Architekt | Hugo Leuthendorf |
Přestavba | 2. polovina 16. století 19. století |
Další majitelé | Lažanští z Bukové Janovští z Janovic Rajští z Dubnice |
Poloha | |
Adresa | Osek, Česko |
Souřadnice | 49°18′52,85″ s. š., 13°57′50,97″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 33682/3-4292 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Osek je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. Panské sídlo stojí v Oseku od patnáctého století. Původní tvrz byla přestavěna nejprve v renesančním slohu, ale dochovaná podoba je výsledkem úprav z devatenáctého století a zejména novobarokní přestavby z roku 1911. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1] V zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.[2]
Historie
Předchůdcem zámku bývala tvrz, kterou v patnáctém století založil rod Oseckých z Brloha.[3] Prvním z nich byl Absolon z Brloha připomínaný roku 1442. Po něm následoval Jan, který v Oseku sídlil do roku 1489. Na počátku šestnáctého století tvrz patřila bratrům Petrovi a Absolonovi a posledním příslušníkem rodu byl Jan Osecký z Brloha uváděný roku 1529. Zemřel jako bezdětný a osecký statek po něm zdědily sestry Dorota, Lidmila a Kateřina, které jej prodaly i s dalším majetkem Jiřímu Čejkovi z Olbramovic. Jiří potom žil v Oseku až do své smrti v roce 1576. Jeho starší synové zdědili Brloh a Rovnou, ale Osek připadl nejmladšímu Václavovi, který zemřel krátce před rokem 1593.[4] Někdy během druhé poloviny šestnáctého století byla tvrz renesančně přestavěna.[5] Václavovi synové se rozdělili o majetek tak, že starší Jiří získal Osek a Zdeněk Kbelnici. Jiří však svůj podíl postoupil Zdeňkovi, který poté v Oseku sídlil do roku 1623, kdy mu byl majetek zkonfiskován za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620.[4] Někdy v té době vesnici i s tvrzí vypálili císařští vojáci.[6]
Hned roku 1623 Osek koupil místodržící Karel z Lichtenštejna a obratem jej prodal Ferdinandu Rudolfovi Lažanskému z Bukové.[4] Jeho syn Maximilián Lažanský připojil Osek k Bratronicím a osecká tvrz už sloužila pouze jako sídlo úředníků. Lažanští z Bukové Osek vlastnili do roku 1737. Po smrti Adama Lažanského byl v roce 1739 prodán v exekuční dražbě Františku Janovskému z Janovic. Statek v té době tvořila tvrz s pivovarem, dvory v Oseku a Kbelnici a vesnice Osek, Petrovice, Kbelnice, Sedlíkovice a Paračov.[6]
Janovským patřil Osek jen krátkou dobu. Brzy jej získal Jindřich Vítanovský z Vlčkovic a nejspíše už před rokem 1750 ho koupila hraběnka Marie Aloisie Rajská z Dubnic, rozená Morzinová. Její syn František Václav Rajský z Dubnice statek prodal Matyášovi Janu Kučerovi z Prahy, od jehož syna jej roku 1825 získali manželé František a Josefa Daubkovi. Rytíř Eduard Daubek spolu se svým stejnojmenným synem nechali osecký zámek upravit a přestavět v novobarokním slohu. Významná přestavba proběhla roku 1911 podle projektu vídeňského architekta Huga Leuthendorfa. Po Eduardovi mladším zámek zdědila manželka Marie a od roku 1945 jej spravoval československý stát.[6]
Stavební podoba
Jednopatrový zámek má čtyři křídla postavená kolem malého nádvoří. Střed hlavního průčelí zdůrazňuje rizalit, nad kterým stojí hranolová věž.[5] Do dvora se vjíždí průjezdy v severním a jižním křídle. Ve východním křídle se dochovaly zdi bývalé tvrze a renesanční hřebínkové klenby. Pokoje v prvním patře jsou zdobené štukováním a alegorickými nástěnnými obrazy od malíře Bohumila Doubka.[6] Součástí zámku je bývalá kaple Nanebevzetí Panny Marie (podle Karla Třísky byla zasvěcena svatému Janu Nepomuckému[6]) s valenou klenbou a novogotickým oltářem.[5] Malíř Jiří Rejsek kapli v roce 1972 vyzdobil dvěma medailóny.[6] Součástí památkově chráněného areálu je anglický park z počátku dvacátého století.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-26]. Identifikátor záznamu 145342 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kontakty [online]. Domov Osek [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Štěkensku, s. 244–245.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Osek, s. 545.
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Osek – zámek, s. 148.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Osek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic