Oskár Jeleň

Oskár Jeleň
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS a Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1945 – 1954
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1955 – 1961
Pověřenec vnitra
Ve funkci:
prosinec 1954 – červenec 1960
PředchůdceJozef Lietavec
Místopředseda Sboru pověřenců
Ve funkci:
prosinec 1954 – srpen 1956
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)

Narození4. září 1904
Rybárpole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. července 1986 (ve věku 81 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oskár Jeleň (4. září 1904 Rybárpole3. července 1986 Bratislava[1][2]) byl slovenský a československý politik, poslanec Prozatímního Národního shromáždění, Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a Slovenské národní rady za Komunistickou stranu Slovenska (respektive za KSČ). Působil v bezpečnostních složkách komunistického režimu, jako pověřenec vnitra Slovenska a diplomat.

Biografie

Jeho otec byl vrátný v továrně. Oskár byl katolického vyznání. Vychodil obecnou školu s maďarským vyučovacím jazykem. Následně vystudoval gymnázium v Ružomberku a v Nové Pešti. Roku 1924 absolvoval učitelský ústav Turčianských Teplicích. V období let 1924–1925 prodělal základní vojenskou službu a absolvoval školu pro důstojníky v záloze. Působil pak jako pedagog na východním Slovensku. V období let 1930–1942 působil na učitelském ústavu v Prešově a v Turčianských Teplicích. Roku 1926 složil zkoušku z přírodovědy v Prešově. Roku 1937 absolvoval učitelské kurzy na Slovensku a ve Francii.[3]

Už jako učitel byl veřejně a politicky činný.[3] V roce 1942 byl z politických důvodů propuštěn z učitelské profese.[4] Od roku 1938 byl členem KSČ. V letech 1943–1944 působil za tzv. slovenského štátu ve vedení ilegální KSS na východním Slovensku.[5]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[6] Pak byl až členem Ústavodárného Národního shromáždění.[7] Po parlamentních volbách roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění zvoleným za KSS ve volebním kraji Košice. Na postu poslance setrval do roku 1954.[8]

V doplňovacích volbách v únoru 1955 byl zvolen do Slovenské národní rady.[9] V řádných volbách roku 1960 byl do Slovenské národní rady zvolen opětovně.[10] Mandátu se ale vzdal již roku 1961.[11]

V letech 1949–1952 zastával funkci náčelníka Hlavní politické správy Československé armády. V armádě dosáhl hodnosti generálporučíka.[4] V období 12. únor 195231. prosinec 1954 byl náměstkem Ministra národní bezpečnosti.[12] Řídil hlavní správu Pohraniční stráže a Vnitřní stráže, VI. správu ministerstva vnitra (vojenská kontrarozvědka) a správu civilní obrany a požární ochrany.[13]

V letech 19601967 byl velvyslancem ČSSR v Polsku.[14][4] Poté byl penzionován.[15] Podle dobových amerických depeší byl jeho nástup do této funkce vykládán jako kariérní sestup, který mohl odrážet rostoucí neshody mezi ním a jeho nadřízeným z Ministerstva národní bezpečnosti Karlem Bacílkem. Zprávy o řešení této neshody prostřednictvím jmenování na diplomatický post se objevily již v roce 1958. Už v roce 1956 přitom Jeleň ztratil post místopředsedy Sboru pověřenců, jenž zastával v letech 19551956, a ponechal si pouze portfolio pověřence vnitra i tu funkci pak ztratil roku 1960, kdy byl post pověřence vnitra zrušen.[16] Post pověřence vnitra navíc v této době neměl, kvůli omezení pravomocí slovenských orgánů centralistickou vládou, větší význam. V roce 1956 například Jeleň řešil, zda pověřenec vnitra bude mít kompetence v oblasti požární ochrany či archivnictví.[17]

Byl členem Ústředního výboru KSČ. Od roku 1955 také působil jako člen politbyra Komunistické strany Slovenska.[16] Do ÚV KSČ ho zvolil IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ.[18]

Jeho manželkou byla Ema rozená Marečková.[3]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Oskár Jeleň [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  2. Žatkuliak, Jozef : Jeleň Oskár, komunistický funkcionár, [online]. databazy.dejiny.sk [cit. 2011-12-23]. [1904-1986 Dostupné online]. (slovensky) 
  3. a b c BÁRTA, Milan. Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989: ministři a jejich náměstci. [s.l.]: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 231 s. Dostupné online. ISBN 8087211251. S. 73. 
  4. a b c VLADÁR, Jozef. Malá encyklopédia Slovenska: A - Ž. [s.l.]: Veda, Encyklopedický ústav SAV, 1987. 661 s. Dostupné online. S. 211. (slovensky) 
  5. LEWYTZKYJ, Borys - STROYNOWSKI, Juliusz. Who's who in the Socialist Countries. [s.l.]: K. G. Saur Pub., 1978. Dostupné online. S. 252. (anglicky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  9. 5. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  10. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-14]. Dostupné online. 
  11. 5. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-14]. Dostupné online. 
  12. Bezpečnostní aparát ministerstva vnitra (ministerstva národní bezpečnosti) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  13. ORGANIZÁCIA MINISTERSTIEV VNÚTRA A BEZPEČNOSTNÝCH ZBOROV 1953 – 1990 [online]. upn.gov.sk [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. Historie diplomatického zastoupení České republiky v Polsku [online]. mzv.cz [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  15. Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918–1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 393
  16. a b New Czechoslovak Ambassador to Poland [online]. osaarchivum.org [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  17. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 383. 
  18. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2013-02-14]. Dostupné online. 
  19. Válka.cz, Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941–1945

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czechoslovak War Cross 1939-1945 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
TCH CS Medaile Za chrabrost pred nepritelem BAR.svg
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – Československo.