Oskar Brüsewitz

Oskar Brüsewitz
Narození30. května 1929
Vilkyškiai, LitvaLitva Litva[p 1]
Úmrtí22. srpna 1976 (ve věku 47 let)
Halle
Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo [p 2]
Příčina úmrtísebevražda upálením
Povoláníluteránský pastor
Zaměstnavatelevangelická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kostel Rippicha (Gutenborn, okres Burgenlandkeis (BLK), Sasko-Anhaltsko), spojený se jménem Oskara Brüsewitze
Hrob Oskara Brüsewitze za kostelem Rippicha
Protestantské dětské hřiště v Rippicha se navrací k myšlence Oskara Brüsewitze (foto 2017)
Michaeliskirche a pamětní sloup
Pamětní deska Oskara Brüsewitze na pamětním sloupu

Oskar Brüsewitz (30. května 1929, Vilkyškiai, Litva [p 1] - 22. srpna 1976, Halle, Německá demokratická republika [p 2]) byl východoněmecký luteránský pastor, který se upálil na protest proti potlačování náboženství v komunistickém východním Německu (NDR).[1] Bezprostřední příčinou byly rozepře s prostátním vedením evangelické církve.

Život

V roce 1944 se teprve patnáctiletý Oskar Brüsewitz s blížícím se koncem druhé světové války nechal naverbovat do řad vojáků wehrmachtu. Upadl do zajetí Rudou armádou a stal se tak válečným zajatcem. Po skončení druhé světové války pracoval jako obuvník. Ke křesťanství jej přivedl vliv jeho rodiny (kolem roku 1954) a v letech 1964 až 1969 navštěvoval luteránský seminář v durynském Erfurtu. Teologická studia zakončil v roce 1970, kdy byl vysvěcen v evangelickém luteránském (protestantském) kostele Rippicha (v okrese Zeitz). Oskar Brüsewitz na sebe upozornil východoněmecké úřady nejen svojí kritikou komunistického režimu, ale i symbolickými protesty a to včetně instalace kříže složeného z neonových svítidel, který umístil ve svém kostele. Provládní vedení jeho církve jej v roce 1976 navrhlo přesunout do jiného rektorátu. To byl okamžitý spouštěcí impuls pro spáchání sebevraždy upálením na veřejném trhu před kostelem v Zeitzu. Úředníci ministerstva pro státní bezpečnost sice oheň rychle uhasili, ale Oskar Brüsewitz o čtyři dny později zemřel v důsledku popálenin.

V den svého protestu 18. srpna 1976 umístil Brüsewitz na střechu svého auta před kostelem Michaeliskirche v Zeitzu dva plakáty obviňující komunisty z represí. Stálo na nich: „Funkspruch an alle – Funkspruch an alle – Wir klagen den Kommunismus an wegen Unterdrückung der Kirchen in Schulen an Kindern und Jugendlichen“ a „Funkspruch an alle – Funkspruch an alle – Die Kirche in der DDR klagt den Kommunismus an! Wegen Unterdrückung der Kirchen in Schulen an Kindern und Jugendlichen“[2] ve volném překladu: „Rádiová zpráva všem - Rádiová zpráva všem - obviňujeme komunismus z potlačování církví ve školách pro děti a mládež“ a „Rádiová zpráva všem - Rádiová zpráva všem - Církev v NDR obviňuje komunismus! Kvůli útlaku církví ve školách s dětmi a mladými lidmi“. Ve svém dopise před sebevraždou psal Oskar Brüsewitz o „předstíraném hlubokém míru, který také pronikl do křesťanství“ ve východním Německu, zatímco ale ve skutečnosti došlo k „mocné válce mezi světlem a temnotou“.

Brüsewitz zemřel na své těžké popáleniny dne 22. srpna 1976 v nemocnici v Halle Dölau. Jeho sebeobětování přineslo podporu jak jeho farníkům, tak představitelům církve a vedlo uvnitř církevní hierarchie k přehodnocení vztahu s komunistickou diktaturou. Dnešní protestantská církev vidí v jeho činu první krok k projevům masového lidového odporu, které v roce 1989 vedly ke kolapsu východního Německa.

Komunistické úřady se zpočátku pokusily umlčet a cenzurovat informace o celé události, ale když zprávy přesto unikly na veřejnost a setkaly se zde se vzrůstající podporou, byl Oskar Brüsewitz označen za psychopata. Dne 31. srpna 1976 Neues Deutschland, oficiální noviny tehdejší vládnoucí strany východního Německa (SED), vytiskly článek s názvem „Du sollst nicht falsch Zeugnis reden“, který tvrdil, že sebeupálení je činem nemocného a pomateného muže. Podobný článek se objevil v Die Neue Zeit, novinách Východoněmecké křesťansko–demokratické unie.[3]

O dvacet let později, šest let po sjednocení Německa, si v roce 1996 v protestantském kostele církevní provincie Sasko připomněli věřící i duchovní jeho oběť. Biskup Dehmke nazval jeho smrt „aktem zoufalství“ na protest proti represivní povaze komunistického režimu a příliš blízké spolupráci představitelů tehdejší církve s oficiální státní ideologií a jejími představiteli.[4]

Při příležitosti 30. výročí jeho smrti (2006) napsal Neues Deutschland omluvu za článek, který v roce 1976 o Oskaru Brüsewitzovi publikovali. V omluvě připustili, že příspěvek byl „pomlouvačný“ a že jej nepsali jejich tehdejší novináři, nýbrž že text vznikl v jedné z mnoha kanceláří ústředního výboru SED.[5] Kromě zmíněné omluvy také publikovali několik z tisíců kritických dopisů, které tehdy dostali do redakce od čtenářů a jenž nebyly v roce 1976 otištěny.[6] Potlačování opozice v tehdejším východním Německu má za úkol dokumentovat a prezentovat veřejnosti Brüsewitzovo centrum (německy Brüsewitz-Zentrum) působící v Německu, které bylo založeno iniciativou členů Panevropy. Cílem centra je napravit škody na veřejném chápaní a uvědomování si náboženské svobody napáchané východoněmeckým režimem.

Brüsewitzova smrt je v Německu známá jako „Fanal von Zeitz“ nebo „Fire Signal of Zeitz“ („Ohňový signál z Zeitzu“).

Odkazy

Poznámky

  1. a b Vilkyškiai (Willkischken) je malé město v Taurageském kraji, v západní Litvě.
  2. a b Halle je německé město v Sasku-Anhaltsku ve východním Německu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Brüsewitz na anglické Wikipedii.

  1. Helmut Müller-Enbergs; EHRHART NEUBERT. Brüsewitz, Oskar * 30.5.1929, † 22.8.1976 Evangelischer Pfarrer [online]. Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur: Biographische Datenbanken [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DDR-Geschichte in Dokumenten (NDR–historie v dokumentech), Matthias Judt, Ch. Links Verlag, 1997
  3. Deutschlandfunk [online]. Dradio.de, 2006-08-18 [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Protestant church commemorates Oskar Bruesewitz (Protestantská církev připomíná Oskara Bruesewitze) 18, 2005/https://web.archive.org/web/20050518233344/http://www.germnews.de/archive/dn/1996/08/18.html Archivováno 18. 5. 2005 na Wayback Machine.
  5. Er hat uns alle überrascht... [online]. 12 August 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Warum dieser Hass? Reaktionen auf einen Artikel im ND (Proč tato nenávist? Odpovědi na článek v ND). Neues Deutschland vom 12. August 2006 (ND z 12. srpna 2006), strana. 24

Literatura

  • K. Motschmann: Oskar Brüsewitz, Würzburg 1978, ISBN 3-921155-37-1
  • H. Müller-Embergs, H. Schmoll, W. Stock: Das Fanal. Das Opfer des Pfarrers Brüsewitz aus Rippicha und die evangelische Kirche (Oběť faráře Brüsewitze z Rippichy a protestantského kostela), Berlin 1993.
  • Harald Schultze (Hrsg.): Das Signal von Zeitz - Reaktionen auf die Selbstverbrennung von Oskar Brüsewitz (Signál z Zeitz - reakce na sebeupálení Oskara Brüsewitze), Leipzig 1993, ISBN 3-374-01427-5
  • H. Müller-Embergs, W. Stock, M. Wiesner: Das Fanal. Das Opfer des Pfarrers Brüsewitz aus Rippicha und die evangelische Kirche (Oběť faráře Brüsewitze z Rippichy a protestantského kostela), Münster 1999 (rozšířené 2. vydání), ISBN 3-402-05263-6
  • Freya Klier: Oskar Brüsewitz - Leben und Tod eines mutigen DDR-Pfarrers (Oskar Brüsewitz - život a smrt statečného pastora z NDR), Berlin 2004, ISBN 3-00-013746-7
  • Krampitz, Karsten; Tautz, Lothar; Ziebath, Dieter: " Ich werde dann gehen..." - Erinnerungen an Oskar Brüsewitz („Pak půjdu ... “ – vzpomínky na Oskara Brüsewitze), Leipzig 2006, ISBN 3-374-02398-3
  • BLAŽEK, Petr: Živé pochodně v sovětském bloku : Politicky motivované případy sebeupálení 1966-1989. Praha: ÚSTR, 2019. ISBN 978-80-88292-58-6.
  • STACH, Sabine. Politika odkazu. Jan Palach a Oskar Brüsewitz jako političtí mučedníci. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3177-8.

Film


Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Gedenktafel Oskar Brüsewitz.jpg
Autor: Dr. Benedikt Vallendar, Licence: CC BY-SA 3.0
Gedenktafel für Oskar Brüsewitz
RippichaKirche1.JPG
Autor: Jwaller, Licence: CC BY-SA 3.0
Rippicha church (Gutenborn, district of Burgenlandkeis, Saxony-Anhalt), work-place of the Lutheran pastor Oskar Brüsewitz
RippichaSpielplatz.jpg
Autor: Ghostwriter123, Licence: CC BY-SA 4.0
Der Evangelische Spielplatz in Rippicha (Foto von 2017) geht auf eine Idee von Oskar Brüsewitz zurück
Michaeliskirche Zeitz.JPG
(c) I, Michael Sander, CC BY-SA 3.0
Die Michaeliskirche in Zeitz.
GrabOskarBruesewitz.jpg
Autor: Ghostwriter123, Licence: CC BY-SA 4.0
Grabstätte von Oskar Brüsewitz hinter der Kirche Rippicha