Oskar Dirlewanger
Oskar Dirlewanger | |
---|---|
Oskar Dirlewanger jako SS-Oberführer před tím, než mu by udělen Rytířský kříž. | |
Narození | 26. září 1895![]() |
Úmrtí | 7. červen 1945 (49 let) Altshausen, okupované Německo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | SS-Oberführer der Reserve |
Doba služby | 1914–1945 |
Sloužil | ![]() ![]() ![]() |
Složka | ![]() ![]() ![]() |
Velel | 36. Waffen-Grenadier Division der SS |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Vyznamenání | Rytířský kříž železného kříže Německý kříž ve zlatě |
Podpis | ![]() |
![]() |
Oskar Dirlewanger (26. září 1895, Würzburg – 7. června 1945, Altshausen, Württemberg) byl německý důstojník Waffen SS v druhé světové válce. Byl zakladatelem a velitelem SS jednotky „Dirlewanger“. Sloužil zejména v Polsku a Bělorusku a jeho jméno je úzce spjato s některými z nejznámějších válečných zločinů.
Historiky bývá často popisován jako extrémně krutý člověk, „psychopatický vrah a pedofil“ (Steven Zaloga[1]), „násilný sadista“ (Richard Rhodes[2]), „expert ve vyhlazování a oddaný sadista a nekrofil“ (J. Bowyer Bell[3]), (Bryan Mark Rigg[4]).
Život
Mládí a první světová válka
Dirlewanger se narodil 26. září 1895 ve Würzburgu. Byl synem obchodníka a většinu dětství strávil v Esslingenu na Neckaru, kam se jeho rodina přestěhovala v roce 1906. Navštěvoval místní gymnázium (dnes známé jako Georgii-Gymnasium) a Schelztor-Oberrealschule. Maturitu složil v roce 1913.
Dirlewanger narukoval do württemberské armády dne 1. října 1913 a sloužil jako kulometčík u „König Karl“. V rámci této jednotky měl bojovat na západní frontě, kde se zúčastnil německé invaze do Belgie a později bojoval ve Francii. Obdržel Železný kříž první i druhé třídy, přičemž byl šestkrát zraněn, a válku ukončil v hodnosti poručíka, velícího rotě na východní frontě v jižním Rusku a Rumunsku. Po zastavení bojů měl být Dirlewangerův prapor internován v Rumunsku, ale Dirlewanger se rozhodl vrátit svou jednotku do Německa a odvedl 600 mužů ze své roty a dalších jednotek praporu domů.[5]
Podle německého životopisce Knuta Stanga přispěla válka k tomu, že určila Dirlewangerův pozdější život a jeho metody, neboť „jeho amorální osobnost s alkoholismem a sadistickou sexuální orientací byla navíc rozvrácena frontovými zážitky z první světové války a jejím zběsilým násilím a barbarstvím“.[6]
Po válce vstoupil do oddílů Freikorps a víckrát se neúspěšně pokusil o vstup do Schutzstaffel. V roce 1932 se stal členem Hitlerovy NSDAP. V tomto období se seznámil s významným členem nacistické strany G. Bergerem. V rámci Legie Condor se v letech 1936 až 1939 účastnil španělské občanské války, při níž byl několikrát raněn.
Druhá světová válka
V druhé světové válce dostal za úkol založit jednotku SS z odsouzených zločinců a politických vězňů. Tato jednotka se stala známa pro svoji extrémní brutalitu a nedisciplinovanost. Účinkovala pouze na východní frontě. Účastnila se potlačení Varšavského povstání i akcí proti SNP. Jednotka pod jeho vedením spáchala vícero válečných zločinů, mezi nejznámější patří vypálení běloruské vesnice Chatyň či masakr ve varšavských čtvrtích Wola a Ochota. Byl prvním velitelem 36. divize granátníků SS, která vznikla z brigády Dirlewanger. Jednotce však velel pouze krátce, protože na druhý den po oficiálním vzniku jednotky byl těžce raněn a evakuován z fronty.
K obviněním z Dirlewangerovy nekrofilie se vyjádřil historik Tim Heath, který uvedl, že přestože jeho kariéru charakterizuje „znásilňování dětí, vraždy, perverze, sadismus a alkoholismus,“ nebyl mu prokázán žádný důkaz o nekrofilii a že „lze pouze předpokládat, že takové domněnky jsou výsledkem literární fabulace.“ Navzdory tomu Heath prohlašuje, že Dirlewanger byl „živoucím ztělesněním zla a zvrácenosti a veškerým důkazem, že monstra existují“[7]
Zatčení a smrt
Dirlewanger byl zatčen ve Francouzské okupační zóně 1. června 1945 u města Altshausen v Horním Švábsku, když měl na sobě civilní oblečení, používal falešné jméno a skrýval se v odlehlé lovecké chatě. Byl poznán bývalým židovským vězněm koncentračního tábora a převezen do vazební věznice. Zemřel údajně kolem 7. června 1945 v zajateckém táboře v Altshausenu, pravděpodobně v důsledku špatného zacházení. O povaze jeho smrti existuje řada protichůdných zpráv: Francouzi tvrdili, že zemřel na infarkt a byl pohřben v neoznačeném hrobě. Podle jiné verze ho v táboře ubili na smrt polští vojáci (bili ho každý den, dokud neupadl do bezvědomí), kteří se mu tak chtěli pomstít za jeho brutalitu při potlačovaní Varšavského povstání.[8]
Zprávy o tom, že po válce sloužil ve francouzské cizinecké legii, se nepotvrdily. V roce 1960 byly jeho ostatky exhumovány a tvrzení o legii byla vyvrácena.[9][10]
Shrnutí kariéry u SS
Data povýšení
- Einjährig-Freiwilliger – 1. říjen, 1913
- Unteroffizier – 27. červenec, 1914
- Vizefeldwebel – 24. prosinec, 1914
- Leutnant der Reserve – 14. duben, 1915
- Oberleutnant der Reserve a. D. – 30. prosinec, 1918
SA-Scharführer – 2. srpen, 1932
- SA-Truppführer – 4. srpen, 1933
- SA-Sturmführer – 9. listopad, 1933
SS-Mann – 24. červen, 1939/1940
SS-Obersturmführer der Reserve – 1. červenec, 1940
SS-Hauptsturmführer der Reserve – 19. srpen, 1940
SS-Sturmbannführer der Reserve 1940
SS-Obersturmbannführer der Reserve 1940
SS-Standartenführer der Reserve 1941/1942
SS-Oberführer der Reserve – 12. srpen, 1943/1944
Významná vyznamenání
Rytířský kříž železného kříže – 30. září, 1944
Německý kříž ve zlatě – 5. prosinec, 1943
Spona za boj zblízka v bronzu – 19. březen, 1943
Pruský železný kříž I. třídy – 13. červenec, 1918
Pruský železný kříž II. třídy – 5. květen, 1915
Spona k pruskému železnému kříži I. třídy – 16. září, 1942
Spona k pruskému železnému kříži II. třídy – 24. květen, 1942
Zlatá württemberská medaile za zásluhy – 4. říjen, 1915
Útočný odznak pěchoty ve stříbře – červen, 1943
Odznak Za boj proti partyzánům ve stříbře – 1944
Španělský kříž ve stříbře s meči
- Španělský vojenský záslužný kříž
- Španělská pamětní medaile na občanskou válku
Odznak za zranění v černém – 30. duben, 1918
- Odznak za zranění ve zlatě – 9. červenec, 1943
Kříž cti
Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
Čestný prýmek starého bojovníka
Medaile východních národů I. třídy ve stříbře – 10. listopad, 1942
Medaile východních národů II. třídy ve stříbře – 9. říjen, 1942
Slovenský vítězný kříž I. třídy s meči
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Dirlewanger na slovenské Wikipedii.
- ↑ ZALOGA, Steven. The Polish Army 1939–45. [s.l.]: Osprey, 1982. 48 s. Dostupné online. ISBN 0-85045-417-4. S. 25. (anglicky)
- ↑ RHODES, Richard. Masters of Death: The SS-Einsatzgruppen and the Invention of the Holocaust. [s.l.]: Vintage, 2003-08-12. 368 s. Dostupné online. ISBN 978-0375708220. (anglicky)
- ↑ BELL, J. Bowyer. Besieged: Seven Cities Under Siege. [s.l.]: Routledge, 2006. 190 s. Dostupné online. ISBN 978-1412805865.
- ↑ RIGG, Bryan Mark. Hitler's Jewish Soldiers: The Untold Story of Nazi Racial Laws and Men of Jewish Descent in the German Military (Modern War Studies). [s.l.]: Univ Pr of Kansas 460 s. ISBN 978-0700613588. S. 334. (anglicky)
- ↑ INGRAO, Christian. The SS Dirlewanger Brigade: the history of the Black Hunters. Překlad Phoebe Greenberg. New York: Skyhorse Publishing 262 s. ISBN 978-1-61608-404-2, ISBN 978-1-62087-631-2.
- ↑ MALLMANN, Klaus-Michael; PAUL, Gerhard. Karrieren der Gewalt: nationalsozialistische Täterbiographien. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft (Veröffentlichungen der Forschungsstelle Ludwigsburg der Universität Stuttgart). ISBN 978-3-534-16654-1. S. 77.
- ↑ HEATH, Tim. Sex Under the Swastika: Erotica, Scandal and the Occult in Hitler's Third Reich. [s.l.]: Pen and Sword History 282 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5267-9145-0. S. 83–84. (anglicky) Google-Books-ID: MwetEAAAQBAJ.
- ↑ WALTER, Baumel Judith Tydor Laqueur; LAQUEUR, Walter; BAUMEL-SCHWARTZ, Judith Tydor. The Holocaust Encyclopedia. [s.l.]: Yale University Press 806 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13811-5. (anglicky) Google-Books-ID: nPbr0XzlTzcC.
- ↑ KUBERSKI, Hubert J. (1969-); KUBERSKI, Hubert J. (1969-). The finale of a war criminal’s existence: mysteries surrounding Oskar Dirlewanger’s death. http://ih.katalog.pan.pl/ipac20/ipac.jsp?profile=ihpan&index=BOCLC&term=ee96402987. 2019. Dostupné online [cit. 2024-03-21]. ISSN 2353-6403. doi:10.12775/SDR.2019.EN4.08.
- ↑ SLÁMA, Pavel. Oskar Dirlewanger. Vojsko.net [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Dirlewanger na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag for the National Defence Minister of Weimar Republic (1921–1933).
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patch to all enlisted men (OR1) until 1945:
- General SS: SS-Mann
- Waffen-SS: Schuetze/Oberschuetze, Grenadier/Obergrenadier, Funker/Oberfunker, Kanonier/Oberkanonier, etc.
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rank insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the CO-rank “SS-Sturmbannfuehrer” until 1945.
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rank insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the CO-rank “SS-Standartenfuehrer” .
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches for officer rank “SS-Oberfuehrer”.
Ribbon bar: Iron Cross - 1st Class (1813)-1914-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Iron Cross 1st Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Ribbon bar: "Honour Cross of the World War 1914/1918" (German Reich, 3 classes), here - for front-line veterans with swords.
Ribbon - Slovenský válečný vítězný kříž I. třídy
Autor: Devilsanddust, Licence: CC BY-SA 3.0
Verwundetenabzeichen I. WK (1918) für Heer- und Kolonialtruppen, Ausführung in Schwarz (für ein- und zweimalige Verwundung).
Rank insignia of the Waffen-SS to tress articles with shoulder boards (jacked service uniform, until 1945); here cuff insignia (left upper arm), single chevron to the rank:
- SS-Sturmmann, today NATO OR-2 comparable.
Autor:
- Bandenkampfabzeichen.jpg: KEN
- derivative work: see below
German Anti-Partisan Guerrilla Warfare Badge - 1944
Infantry Assault Badge
Deutsche Militärauszeichnung im Zweiten Weltkrieg der Wehrmacht
- Stufe I - Bronze
- Stufe II - Silber
- Stufe III - Gold
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the NCO-rank/ Officer Aspirant rank “SS-Hauptscharfuehrer/SS-Standartenoberjunker” until 1945.
Ribbon bar: Knight's Cross of the Iron Cross (Third Reich) – version.
Autor: Mboro, Licence: CC0
Ribbon bar: German (3rd Reich) Ostvolk Medal 2nd Class, Silver.
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the NCO-rank/ Officer Aspirant rank “SS-Scharfuehrer/SS-Oberjunker” until 1945.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-S73495 / Anton Ahrens / CC-BY-SA 3.0

Ritterkreuzträger SS-Obfhr. Oskar Dirlewanger, Kdr. einer SS-Freiw.-Pz.-Gren.-Brigd. SS-PK-A.Ahrens 1384-44B
Text:Zentralbild Oskar Dirlewanger SS-Obfhr., Kommandant einer SS-Freiw.-Pz.Gren.-Brigd. Aufn.: Zentralbild
[Oskar Dirlewanger in der Uniform eines SS-Oberführers mit Orden (Nahkampfspange, Deutsches Kreuz)]
Abgebildete Personen:
- Dirlewanger, Oskar: SS-Oberführer, Deutschland (GND 123490774)
Autor: Mboro, Licence: CC0
Conventional ribbon bar: German (3rd Reich) Ostvolk Medal 1st Class, Silver.
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the CO-rank “SS-Obersturmbannfuehrer” until 1945.
Conventional ribbon bar: Spanish Cross in Silver with Swords – Germany (3rd Reich).
Oskar Dirlewanger's signature, as pulled from his doctoral thesis at the Goethe University Frankfurt.
Лента Медали за выслугу лет НСДАП
Autor: Mboro, Licence: CC BY 3.0
Conventional ribbon bar: German Cross in Gold (3rd Reich).