Oskar Dirlewanger
Oskar Dirlewanger | |
---|---|
Oskar Dirlewanger jako SS-Oberführer před tím, než mu by udělen Rytířský kříž. | |
Narození | 26. září 1895 Würzburg, Německé císařství |
Úmrtí | 7. červen 1945 (49 let) Altshausen, okupované Německo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | SS-Oberführer der Reserve |
Doba služby | 1914–1945 |
Sloužil | Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše |
Složka | Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Waffen-SS (do roku 1945) |
Velel | 36. Waffen-Grenadier Division der SS |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Vyznamenání | Rytířský kříž železného kříže Německý kříž ve zlatě |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons |
Oskar Dirlewanger (26. září 1895, Würzburg – 7. června 1945, Altshausen, Württemberg) byl německý důstojník Waffen SS v druhé světové válce. Byl zakladatelem a velitelem SS jednotky „Dirlewanger“. Sloužil zejména v Polsku a Bělorusku a jeho jméno je úzce spjato s některými z nejznámějších válečných zločinů.
Historiky bývá často popisován jako extrémně krutý člověk, „psychopatický vrah a pedofil“ (Steven Zaloga[1]), „násilný sadista“ (Richard Rhodes[2]), „expert ve vyhlazování a oddaný sadista a nekrofil“ (J. Bowyer Bell[3]), (Bryan Mark Rigg[4]).
Život
Mládí a první světová válka
Dirlewanger se narodil 26. září 1895 ve Würzburgu. Byl synem obchodníka a většinu dětství strávil v Esslingenu na Neckaru, kam se jeho rodina přestěhovala v roce 1906. Navštěvoval místní gymnázium (dnes známé jako Georgii-Gymnasium) a Schelztor-Oberrealschule. Maturitu složil v roce 1913.
Dirlewanger narukoval do württemberské armády dne 1. října 1913 a sloužil jako kulometčík u „König Karl“. V rámci této jednotky měl bojovat na západní frontě, kde se zúčastnil německé invaze do Belgie a později bojoval ve Francii. Obdržel Železný kříž první i druhé třídy, přičemž byl šestkrát zraněn, a válku ukončil v hodnosti poručíka, velícího rotě na východní frontě v jižním Rusku a Rumunsku. Po zastavení bojů měl být Dirlewangerův prapor internován v Rumunsku, ale Dirlewanger se rozhodl vrátit svou jednotku do Německa a odvedl 600 mužů ze své roty a dalších jednotek praporu domů.[5]
Podle německého životopisce Knuta Stanga přispěla válka k tomu, že určila Dirlewangerův pozdější život a jeho metody, neboť „jeho amorální osobnost s alkoholismem a sadistickou sexuální orientací byla navíc rozvrácena frontovými zážitky z první světové války a jejím zběsilým násilím a barbarstvím“.[6]
Po válce vstoupil do oddílů Freikorps a víckrát se neúspěšně pokusil o vstup do Schutzstaffel. V roce 1932 se stal členem Hitlerovy NSDAP. V tomto období se seznámil s významným členem nacistické strany G. Bergerem. V rámci Legie Condor se v letech 1936 až 1939 účastnil španělské občanské války, při níž byl několikrát raněn.
Druhá světová válka
V druhé světové válce dostal za úkol založit jednotku SS z odsouzených zločinců a politických vězňů. Tato jednotka se stala známa pro svoji extrémní brutalitu a nedisciplinovanost. Účinkovala pouze na východní frontě. Účastnila se potlačení Varšavského povstání i akcí proti SNP. Jednotka pod jeho vedením spáchala vícero válečných zločinů, mezi nejznámější patří vypálení běloruské vesnice Chatyň či masakr ve varšavských čtvrtích Wola a Ochota. Byl prvním velitelem 36. divize granátníků SS, která vznikla z brigády Dirlewanger. Jednotce však velel pouze krátce, protože na druhý den po oficiálním vzniku jednotky byl těžce raněn a evakuován z fronty.
K obviněním z Dirlewangerovy nekrofilie se vyjádřil historik Tim Heath, který uvedl, že přestože jeho kariéru charakterizuje „znásilňování dětí, vraždy, perverze, sadismus a alkoholismus,“ nebyl mu prokázán žádný důkaz o nekrofilii a že „lze pouze předpokládat, že takové domněnky jsou výsledkem literární fabulace.“ Navzdory tomu Heath prohlašuje, že Dirlewanger byl „živoucím ztělesněním zla a zvrácenosti a veškerým důkazem, že monstra existují“[7]
Zatčení a smrt
Dirlewanger byl zatčen ve Francouzské okupační zóně 1. června 1945 u města Altshausen v Horním Švábsku, když měl na sobě civilní oblečení, používal falešné jméno a skrýval se v odlehlé lovecké chatě. Byl poznán bývalým židovským vězněm koncentračního tábora a převezen do vazební věznice. Zemřel údajně kolem 7. června 1945 v zajateckém táboře v Altshausenu, pravděpodobně v důsledku špatného zacházení. O povaze jeho smrti existuje řada protichůdných zpráv: Francouzi tvrdili, že zemřel na infarkt a byl pohřben v neoznačeném hrobě. Podle jiné verze ho v táboře ubili na smrt polští vojáci (bili ho každý den, dokud neupadl do bezvědomí), kteří se mu tak chtěli pomstít za jeho brutalitu při potlačovaní Varšavského povstání.[8]
Zprávy o tom, že po válce sloužil ve francouzské cizinecké legii, se nepotvrdily. V roce 1960 byly jeho ostatky exhumovány a tvrzení o legii byla vyvrácena.[9][10]
Shrnutí kariéry u SS
Data povýšení
- Einjährig-Freiwilliger – 1. říjen, 1913
- Unteroffizier – 27. červenec, 1914
- Vizefeldwebel – 24. prosinec, 1914
- Leutnant der Reserve – 14. duben, 1915
- Oberleutnant der Reserve a. D. – 30. prosinec, 1918
- SA-Scharführer – 2. srpen, 1932
- SA-Truppführer – 4. srpen, 1933
- SA-Sturmführer – 9. listopad, 1933
- SS-Mann – 24. červen, 1939/1940
- SS-Obersturmführer der Reserve – 1. červenec, 1940
- SS-Hauptsturmführer der Reserve – 19. srpen, 1940
- SS-Sturmbannführer der Reserve 1940
- SS-Obersturmbannführer der Reserve 1940
- SS-Standartenführer der Reserve 1941/1942
- SS-Oberführer der Reserve – 12. srpen, 1943/1944
Významná vyznamenání
- Rytířský kříž železného kříže – 30. září, 1944
- Německý kříž ve zlatě – 5. prosinec, 1943
- Spona za boj zblízka v bronzu – 19. březen, 1943
- Pruský železný kříž I. třídy – 13. červenec, 1918
- Pruský železný kříž II. třídy – 5. květen, 1915
- Spona k pruskému železnému kříži I. třídy – 16. září, 1942
- Spona k pruskému železnému kříži II. třídy – 24. květen, 1942
- Zlatá württemberská medaile za zásluhy – 4. říjen, 1915
- Útočný odznak pěchoty ve stříbře – červen, 1943
- Španělský kříž ve stříbře s meči
- Španělský vojenský záslužný kříž
- Španělská pamětní medaile na občanskou válku
- Odznak za zranění v černém – 30. duben, 1918
- Odznak za zranění ve zlatě – 9. červenec, 1943
- Kříž cti
- Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
- Čestný prýmek starého bojovníka
- Medaile východních národů I. třídy ve stříbře – 10. listopad, 1942
- Medaile východních národů II. třídy ve stříbře – 9. říjen, 1942
- Slovenský vítězný kříž I. třídy s meči
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Dirlewanger na slovenské Wikipedii.
- ↑ ZALOGA, Steven. The Polish Army 1939–45. [s.l.]: Osprey, 1982. 48 s. Dostupné online. ISBN 0-85045-417-4. S. 25. (anglicky)
- ↑ RHODES, Richard. Masters of Death: The SS-Einsatzgruppen and the Invention of the Holocaust. [s.l.]: Vintage, 2003-08-12. 368 s. Dostupné online. ISBN 978-0375708220. (anglicky)
- ↑ BELL, J. Bowyer. Besieged: Seven Cities Under Siege. [s.l.]: Routledge, 2006. 190 s. Dostupné online. ISBN 978-1412805865.
- ↑ RIGG, Bryan Mark. Hitler's Jewish Soldiers: The Untold Story of Nazi Racial Laws and Men of Jewish Descent in the German Military (Modern War Studies). [s.l.]: Univ Pr of Kansas 460 s. ISBN 978-0700613588. S. 334. (anglicky)
- ↑ INGRAO, Christian. The SS Dirlewanger Brigade: the history of the Black Hunters. Překlad Phoebe Greenberg. New York: Skyhorse Publishing 262 s. ISBN 978-1-61608-404-2, ISBN 978-1-62087-631-2.
- ↑ MALLMANN, Klaus-Michael; PAUL, Gerhard. Karrieren der Gewalt: nationalsozialistische Täterbiographien. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft (Veröffentlichungen der Forschungsstelle Ludwigsburg der Universität Stuttgart). ISBN 978-3-534-16654-1. S. 77.
- ↑ HEATH, Tim. Sex Under the Swastika: Erotica, Scandal and the Occult in Hitler's Third Reich. [s.l.]: Pen and Sword History 282 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5267-9145-0. S. 83–84. (anglicky) Google-Books-ID: MwetEAAAQBAJ.
- ↑ WALTER, Baumel Judith Tydor Laqueur; LAQUEUR, Walter; BAUMEL-SCHWARTZ, Judith Tydor. The Holocaust Encyclopedia. [s.l.]: Yale University Press 806 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13811-5. (anglicky) Google-Books-ID: nPbr0XzlTzcC.
- ↑ KUBERSKI, Hubert J. (1969-); KUBERSKI, Hubert J. (1969-). The finale of a war criminal’s existence: mysteries surrounding Oskar Dirlewanger’s death. http://ih.katalog.pan.pl/ipac20/ipac.jsp?profile=ihpan&index=BOCLC&term=ee96402987. 2019. Dostupné online [cit. 2024-03-21]. ISSN 2353-6403. DOI 10.12775/SDR.2019.EN4.08.
- ↑ SLÁMA, Pavel. Oskar Dirlewanger. Vojsko.net [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Dirlewanger na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag for the National Defence Minister of Weimar Republic (1921–1933).
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patch to all enlisted men (OR1) until 1945:
- General SS: SS-Mann
- Waffen-SS: Schuetze/Oberschuetze, Grenadier/Obergrenadier, Funker/Oberfunker, Kanonier/Oberkanonier, etc.
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the CO-rank “SS-Obersturmbannfuehrer” until 1945.
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rank insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the CO-rank “SS-Sturmbannfuehrer” until 1945.
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rank insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the CO-rank “SS-Standartenfuehrer” .
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches for officer rank “SS-Oberfuehrer”.
Ribbon bar: Knight's Cross of the Iron Cross (Third Reich) – version.
Autor: Mboro, Licence: CC BY 3.0
Conventional ribbon bar: German Cross in Gold (3rd Reich).
Ribbon bar: Iron Cross - 1st Class (1813)-1914-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Iron Cross 1st Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Autor: Devilsanddust, Licence: CC BY-SA 3.0
Verwundetenabzeichen I. WK (1918) für Heer- und Kolonialtruppen, Ausführung in Schwarz (für ein- und zweimalige Verwundung).
Ribbon bar: "Honour Cross of the World War 1914/1918" (German Reich, 3 classes), here - for front-line veterans with swords.
Лента Медали за выслугу лет НСДАП
Ribbon - Slovenský válečný vítězný kříž I. třídy
Rank insignia of the Waffen-SS to tress articles with shoulder boards (jacked service uniform, until 1945); here cuff insignia (left upper arm), single chevron to the rank:
- SS-Sturmmann, today NATO OR-2 comparable.
Infantry Assault Badge
Deutsche Militärauszeichnung im Zweiten Weltkrieg der Wehrmacht
- Stufe I - Bronze
- Stufe II - Silber
- Stufe III - Gold
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the NCO-rank/ Officer Aspirant rank “SS-Hauptscharfuehrer/SS-Standartenoberjunker” until 1945.
Autor: Mboro, Licence: CC0
Ribbon bar: German (3rd Reich) Ostvolk Medal 2nd Class, Silver.
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the NCO-rank/ Officer Aspirant rank “SS-Scharfuehrer/SS-Oberjunker” until 1945.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-S73495 / Anton Ahrens / CC-BY-SA 3.0
Ritterkreuzträger SS-Obfhr. Oskar Dirlewanger, Kdr. einer SS-Freiw.-Pz.-Gren.-Brigd. SS-PK-A.Ahrens 1384-44B
Text:Zentralbild Oskar Dirlewanger SS-Obfhr., Kommandant einer SS-Freiw.-Pz.Gren.-Brigd. Aufn.: Zentralbild
[Oskar Dirlewanger in der Uniform eines SS-Oberführers mit Orden (Nahkampfspange, Deutsches Kreuz)]
Abgebildete Personen:
- Dirlewanger, Oskar: SS-Oberführer, Deutschland (GND 123490774)
Autor: Mboro, Licence: CC0
Conventional ribbon bar: German (3rd Reich) Ostvolk Medal 1st Class, Silver.
Conventional ribbon bar: Spanish Cross in Silver with Swords – Germany (3rd Reich).
Oskar Dirlewanger's signature, as pulled from his doctoral thesis at the Goethe University Frankfurt.