Oskar Felkl

Oskar Felkl
Narození	13. dubna 1913 Nová Bělá u Poličky, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. dubna 1947 (ve věku 34 let) Praha, Československo Československo
Příčina úmrtí	popraven oběšením
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov (50°8′16,63″ s. š., 14°28′50,1″ v. d.)
Bydliště	Kladno
Národnost	německá
Občanství	říšskoněmecké
Vzdělání	vyučený zámečník
Povolání	prvorepublikový četník; kriminální asistent a tlumočník gestapa
Zaměstnavatel	Gestapo Kladno
Znám jako	„Kary“ (domácké rodinné oslovení)
Ocenění	Válečný záslužný kříž II. třídy
Choť	Marie Felklová (rozená Mařincová; * 1923)[1]
Děti	dcera: Astrid (* 1943)[1]
Příbuzní	tchán: Karel Mařinec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Felkl (13. dubna 1913 Nová Bělá u Poličky – 24. dubna 1947 Praha)^[2][3][4] byl československý občan německé národnosti,^[5] bývalý dělostřelec a prvorepublikový četník. Od roku 1941^[5] pracoval v řadách kladenského gestapa jako tlumočník, kriminální asistent a též jako jeden z velice známých, aktivních a nejbrutálnějších vyšetřovatelů ve středních Čechách.^[5]

Život

Do druhé světové války

Oskar Felkl se narodil 13. dubna 1913 v Nové Bělé poblíž Poličky do německé katolické rodiny a vyrůstal na venkově na Vysočině.^[6] Poté, co se vyučil zámečníkem (a zdokonalil se v češtině)^[6] absolvoval v letech 1934 až 1936 vojenskou službu u 154. dělostřeleckého pluku prvorepublikové československé armády a z aktivní služby odešel do zálohy s hodností četaře.^[7] Žádost o vstup do řad četnického sboru si podal v roce 1937, absolvoval četnickou školu^[6] a stal se četnickým strážmistrem.^[7] Následující období mezi léty 1938 až 1940 strávil v řadách četnictva.^[5] Jako český četník působil nejprve v Červených Janovicích, pak v Zahrádce u Ledče nad Sázavou a naposledy v Kolíně, odkud přešel do kladenské služebny gestapa.^[5][6]

U kladenského gestapa

Po nastolení protektorátu mu byla přiznána říšskoněmecká státní příslušnost.^[8] Od července 1940 byl vzat do služeb gestapa a od roku 1941 až do konce druhé světové války pracoval jako tlumočník kladenského gestapa na odděleni IV N a následně byl jmenován kriminálním asistentem.^[8][6]

Se svojí budoucí manželkou Marií se Oskar Felkl seznámil na služebně kladenského gestapa, když se tam přišla přimluvit za svého otce vězněného v Terezíně.^[6] Felkl se do Marie zamiloval a jejímu otci se snažil pomoci.^[6] A byl to právě Felkl, kdo zařídil, aby Mariina otce propustili z Terezína, kam byl z Kladna předtím převezen.^[9] Dne 23. prosince 1941 se Oskalr Felkl oženil na Kaldně s o deset let mladší dcerou českého četníka^[8] Marií Mařincovou (* 1923) z Tuchlovic u Kladna.^[1][5] Novomanželé Felklovi dostali služební byt vybavený nábytkem, který vyrobili terezínští Židé a Marie Felklová (po svatbě již Němka) získala místo sekretářky^[9] v administrativě kladenského gestapa.^[6]

U gestapa se Oskar Felkl věnoval zprvu problematice komunistického odboje a později měl na starosti vybudování sítě tajných spolupracovníků a konfidentů gestapa.^[8][7] Ostatní kolegové jej považovali za jednoho z nejvýkonnějších příslušníků kladenského gestapa.^[7] Byl dobře pracovně hodnocen i přesto, že se občas dostával do sporu se svým velitelem SS–Hauptsturmführerem Haraldem Wiesmannem. (A bylo to například pro Felklovu zálibu v používání násilí během vyšetřování zatčených.^[7] Jeho specialitou bylo používání železných mučicích nástrojů.^[6])^{[p. 1]}

Anna Maruščáková a Václav Říha

Po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) a den před jeho smrtí (4. června 1942) v Praze byl Oskar Felkl pověřen 3. června 1942 prošetřením dopisu, který četnictvu a poté gestapu poskytl ředitel slánské továrny Palaba a starosta Slaného Jaroslav Pála.^[7] (Ten dopis zachytil, protože jeho adresátka byla nemocná a nebyla v pracovním procesu.) Dopis byl adresován mladé zámečnické dělnici slánské továrny Palaba Anně Maruščákové (* 31. července 1923) z Holous (Adresa dopisu zněla: P. T. firma Pala, akc. společnost ve Slaném, Andulka, závodní číslo 210) a odesilatel se podepsal jako „Milan“.^[7]

Brzy bylo zjištěno, že skutečným odesilatelem zadrženého dopisu byl Václav Říha (* 1. 2. 1919) z Vrapic, který byl sice od 25. dubna 1942 ženatý, ale s Maruščákovou udržoval milostný poměr a v tomto mimomanželském vztahu vystupoval pod smyšleným jménem „Milan“.^[7] Říha plánoval již v roce 1939 (spolu s Josefem Horákem z Lidic a Františkem Stoncnerem) ilegální opuštění protektorátu a vstup do československé zahraniční armády. Od tohoto plánu ale Říha nakonec upustil. Krátkým dopisem odeslaným počátkem června 1942 se Říha (alias Milan) snažil ukončit svůj nemanželský milostný poměr s Marušákovou a zároveň v dopise předstíral, že se věnuje odboji.^[7] Text dopisu („Drahá Aničko, promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neb víš, že mám mnoho práce a starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dnes jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak již se neuvidíme. Milan“) vyhodnotilo kladenské gestapo jako možnou indicii vedoucí k „pachatelům atentátu“.

Oskar Felkl zatkl Annu Maruščákovou dne 3. června 1942. Ta při brutálním výslechu spojeném s mučením zmínila Lidice, neboť tam vyřizovala pozdravy od Josefa Horáka a Josefa Stříbrného rodinám Horákových a Stříbrných. Tak se do hledáčku gestapa dostala obec Lidice. Zostřenému výslechu byl podroben i pisatel listu Václav Říha z Vrapic (součást Kladna).^[7] Gestapo využilo konstrukce, že syn Horákových Josef by mohl být strůjcem atentátu na Heydricha a v noci 9. na 10. června 1942 byly Lidice obklíčeny.^[7]

V Lidicích

V Lidicích byl inkriminovaného dne 10. června 1942 i Oskar Felkl, který se sice nepodílel přímo na vraždění, ale během domovních prohlídek a následném vyhánění lidických občanů z jejich domovů se dopustil řady krádeží (tato skutečnost byla prokázána při přelíčení u poválečného soudu).^[7] A byl to právě Oskar Felkl, kdo podle jmenného seznamu vyvolával na popravu muže shromážděné v Horákově statku.^[5] Oskar Felkl byl pak za svoje „úsilí o vypátrání osnovatelů atentátu“ na R. Heydricha vyznamenán válečným záslužným křížem II. třídy.^[9]

Květen 1945

Začátkem května 1945 hledala valná většina příslušníků kladenského gestapa útočiště (a úkryt) buď u příbuzných nebo doma. Oskar Felkl se ukrýval v bytě u svého tchána bývalého legionáře^[9] a štábního strážmistra četnictva Karla Mařince v Tuchlovicích u Kladna, kde byl nakonec i počátkem května roku 1945 zatčen.^[8]

Během svého působení v řadách příslušníků gestapa měl Felkl sám nebo se svými kolegy na svědomí celkem 796 osob.^[8][7] Z tohoto počtu bylo 32 lidí popraveno^[7] a zbylí byli deportováni do různých nacistických koncentračních táborů, odkud se jich 69 již nikdy nevrátilo.^[8] Další lidé (v počtu 132) byli zatčeni, vyslýcháni a po několika týdnech či měsících věznění byli propuštěni z vazby v Kladně.^[8] Felkl byl znám nelidským chováním k zadrženým a vyslýchaným osobám – minimálně v 149 případech se dopustil jejich fyzického týrání.^[8][5]

Proces

Hlavní přelíčení s Oskarem Felklem a dalšími příslušníky kladenského gestapa^{[p. 2]} bylo zahájeno na Pankráci v Praze 27. března 1947^[10] v půl desáté dopoledne.^[8] Soudnímu přelíčení předsedal přednosta mimořádného lidového soudu Vladimír Kozák.^[10] Všichni obvinění vinu popírali, svalovali na jiné nepřítomné osoby a umenšovali ji.^[10] Na svoji obhajobu uváděli příklady případů, kdy údajně zabránili zatčení některých osob nebo kdy již zadrženým lidem údajně pomáhali.^[10] Dne 24. dubna 1947 byl vynesen rozsudek (měl 79 stran)^[10] a to včetně šesti trestů smrti.^[8] Jednalo se o Haralda Wiesmanna, jeho zástupce Thomase Thomsena, Oskara Felkla, Waltera Forstera, Otto Gehla a Rudolfa Vlčka.^[8] Všech šest mužů odsouzených k nejvyššímu trestu bylo popraveno 24. dubna 1947 mezi 16.20 a 17.51 hodinou.^[8] Poprava oběšením byla vykonána v Praze v Pankrácké věznici. Tělesné ostatky Oskara Felkla byly pohřbeny do anonymního (neoznačeného) šachtového hrobu na Ďáblickém hřbitově v Praze.^{[11][p. 3]}

Marie Felklová

Na základě několika svědeckých výpovědí učiněných po skončení druhé světové války se prokázalo, že Marie Felklová skutečně pomáhala českým vlastencům například i tak, že v kanceláři gestapa zadržela a zničila několik udavačských dopisů, které tam byly doručeny.^[6] Kromě toho také nosila vězněným lidem jídlo a přes svého manžela jim zprostředkovávala kontakt s jejich rodinnými příslušníky.^[9]

Ale její pomoc českým lidem se odehrávala, dle mnoha poválečných věrohodných svědectví, ještě v době, kdy se přestěhovala do Tuchlovic.^[9] Její otec Karel Mařinec byl po vypuknutí druhé světové války služebně přeložen do Kladna, kde jako četník měl hlídat politické vězně kladenského gestapa.^[9] Marie zprostředkovávala tajnou výměnu motáků mezi těmito vězni a jejich příbuznými na svobodě.^[9]

Po skončení druhé světové války uvedla Marie Felklová ve své výpovědi, že její muž dlouho nevěřil, že bude odsouzen k nejvyššímu trestu.^[8] Podle jejího tvrzení prý Oskar Felkl zatajil řadu svých spolupracovníků a to výměnou za slib, že tyto osoby pomohou jemu samotnému nebo jeho rodině.^[8] Jeden z těchto lidí, který byl pověřen hlídáním uvězněných příslušníků gestapa, měl Felklovi dokonce umožnit domluvu s ostatními uvězněnými spolupracovníky gestapa na tom, jak budou souhlasně vypovídat.^[8] Tentýž člověk (po druhé světové válce příslušník SNB) měl dokonce Felklovi zařídit a pomoci zorganizovat setkání s Marií, při kterém Felkl své ženě nenápadně předal moták se jmény těchto osob.^[8]

Po skončení druhé světové války byla Marie Felklová (stejně jako její manžel) vězněna a nabádána k rozvodu.^[9] Svého manžela Oskara ale neopustila a obrazně jej doprovodila až na popraviště pankrácké věznice v Praze.^[9] Po popravě manžela se Marie Felklová s dcerou Astrid (* 1943) vystěhovala do Německa.^[6]

Odrazy v literatuře

Šla s ním až k šibenici

V roce 2006 vyšla v nakladatelství Gelton v Novém Strašecí kniha regionálního publicisty, badatele a historika města Slaný Jiřího Červenky (* 8 června 1961 Kladno) s názvem Šla s ním až k šibenici.^[1] Ve 176stránkové publikaci autor zveřejnil výsledky své dvouroční badatelské práce, jejímž cílem byla historická a psychologický sonda do životních osudů a činů manželského páru Oskara Felkla a jeho ženy Marie Felklové (rozená Mařincová; * 1923) – dcery českého četníka – z Tuchlovic.^[1] Zatímco Oskaru Felklovi bylo po druhé světové válce soudně dokázáno (v téměř 150 případech) mučení a týrání vyslýchaných, jeho vlastenecky smýšlející manželka Marie naopak vězněným českým vlastencům během celého období protektorátu všemožně pomáhala.^[1] Ačkoliv patřil Oskar Felkl k nejbrutálnějším příslušníkům kladenského Gestapa, na popud své manželky Marie v některých případech českým lidem přesto i výjimečně pomáhal.^{[8][p. 4][p. 5]}

Čurda z Hlíny

V roce 2019 vyšla v brněnském nakladatelství Host kniha obsahující trojici povídek od Miloše Doležala s názvem Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu.^[12] Povídky jsou koncipovány nikoliv jako historické studie, ale jako portréty několika postav, které spolupracovaly s Němci za protektorátu. První povídka se věnuje osobě provokatéra Bohuslava Bušty (alis „Zwirny“) – krejčího z Dolní Cerekve, který se stal agilním konfidentem gestapa v jihočeském Táboře.^[12] Druhá povídka se zabývá životním příběhem manželů Oskara Felkla (přezdívaným „Kary“) a jeho manželky Marie Mařincové.^[12] Poslední povídka se týká parašutisty Karla Čurdy (spolupracovníka gestapa pod aliasem Karl Jerhot).^[12]

• Vazební fotografie Oskara Felkla (rok 1945)
• 

   

• 

   

• 

   

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo. Kolaboranti a váleční zločinci na pražském popravišti: osoby, popravené v Praze v průběhu retribučních procesů 1945-1948. Vydání první. Cheb: Svět křídel, 2017. 423 stran; strany: 101-102, 104, 116, 323-324, 333 a 357-360; ISBN 978-80-7573-022-0. (Životopisy kolaborantů a válečných zločinců, kteří byli popraveni v Praze během retribučních procesů v průběhu let 1945-1948)
• KRŮTA Václav. Personální obsazení kladenské služebny německé tajné státní policie (Gestapa) IN: Slánský obzor (2004, číslo 12, strany 79-96).
• PLACHÝ, Jiří: Strážkyně hranic. Securitas Imperii, ročník 2006, číslo 13, strany 76–84.
• ČERVENKA, Jiří. Šla s ním až k šibenici. 1. vydání Nové Strašecí: Gelton, 2006; 176 stran; ISBN 80-903733-0-5.
• DOLEŽAL, Miloš. Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu. První vydání. Brno: Host, 2019; 222 stran; ISBN 978-80-7577-803-1.
• DOLEŽAL, Miloš. Krawiec, żandarm i spadochroniarz: opowieść o wojnie, przetrwaniu i rodzinie. (Krejčí, četník a výsadkář: příběh o válce, přežití a rodině). Wydanie I. Krakow: Bo.wiem, 2021, ©2021; 222 stran. Historiai. ISBN 978-83-233-4912-9. (Překlad knihy Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu do polského jazyka)

Související články

• Vyhlazení Lidic
• Harald Wiesmann
• Otto Gehle
• Walter Forster
• Rudolf Vlček
• Čestné pohřebiště III. odboje

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oskar Felkl
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Felkl na Wikimedia Commons