Oslava

Oslava
Řeka Oslava ve Velkém Meziříčí
Základní informace
Délka toku	101,2[1] km
Plocha povodí	867,2 km²
Průměrný průtok	Oslavany 3,14 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-16-02-001
Pramen
nad rybníkem Velký Babín severovýchodně od Budeče v katastru Matějova 49°32′40,2″ s. š., 15°54′15″ v. d.
Ústí
do Jihlavy v Ivančicích 49°5′51,2″ s. š., 16°21′50,9″ v. d.
Protéká
Česko Česko (Kraj Vysočina - Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Jihomoravský kraj - Oslavany, Ivančice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Jihlava
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oslava je řeka v Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji, součást povodí Moravy. Je to levostranný a celkově největší přítok řeky Jihlavy. Délka toku činí 101,2 km. Plocha povodí měří 867,2 km².

Pramení v bažinách okolo Matějovského rybníka a Babína poblíž Nového Veselí v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Podle staršího císařského katastru má řeka vznikat vléváním dvou menších říček Balinky a Radostínky u mostu ve Velkém Meziříčí. Do Jihlavy se vlévá zleva v Ivančicích. V místech přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice se měla budovat velká přehradní nádrž. U Velkého Meziříčí přechází přes údolí řeky dálnice D1 po mostu Vysočina.

V roce 2019 bylo oznámeno, že skutečný pramen řeky Oslavy je asi o 2 km západněji, než bylo dosud známo. Nově se tak uvádí místo kolem lokality U Křížku nedaleko cesty ze Ždáru nad Sázavou do České Meze. Historicky pátrání začalo v roce 2004, kdy v rámci televizního cyklu Zpět k pramenům autor Luděk Munzar pramen vůbec nenalezl, jen uvedl, že našel několik skruží, kde by řeka mohla pramenit. Miloš Zeman, který tehdy žil v Novém Veselí, s kamarády následně označil místo za rybníkem Velký Babín jako takzvaný turistický pramen. Roku 2013 pak Jiří Fridrich objevil pramen nedaleko České Meze, ten je nazýván jako Fridrichův pramen. Brněnští hydrologové však pomocí digitálního modelu reliéfu označili za možný pramen místo nedaleko lokality U Křížku a následně toto podezření potvrdilo i terénní měření. Měření pak odsouhlasil ČHMÚ i Povodí Moravy. Délka řeky tak vzrostla z 99,6 km, uváděných do roku 2019, na 101,2 km.^[1]

• Bohdalovský potok, zprava, ř. km 83,0
• Znětínský potok, zprava, ř. km 78,0
• Mastník, zleva, ř. km 63,4
• Balinka, zprava, ř. km 60,3
• Oslavička (potok), zprava, ř. km 58,1
• Kundelovský potok, zprava, ř. km 50,5
• Polomina, zleva, ř. km 47,3
• Jasinka, zprava, ř. km 39,4
• Okarecký potok, zprava, ř. km 32,6
• Chvojnice, zleva, ř. km 17,6

Nejvýznamnějšími přítoky Oslavy jsou Balinka a Chvojnice. V Oslavanech se do ní vlévá ještě jeden potok jménem Balinka (zleva).

Průměrný průtok v Oslavanech na 2,92 říčním kilometru činí 3,14 m³/s.

Hlásné profily:^{[2][3][4][5][6]}

Nové Veselí, Ostrov nad Oslavou, Radostín nad Oslavou, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Oslavany, Ivančice

Turisticky nejnavštěvovanější místa jsou v okolí pramenů Oslavy – Matějovského rybníka, Babína a Veselského rybníka poblíž Nového Veselí a hlavně hluboce zaříznuté, místy kaňonovité, údolí řeky mezi Náměští nad Oslavou a Oslavany. Skalnaté údolí je zde zaříznuté do okolní krajiny a je vyhlášeno jako přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, plošně druhá největší na území ČR. V Náměšti nad Oslavou se nachází významný renesanční zámek, v kaňonu po proudu řeky pak zříceniny hradů Lamberka, Sedleckého hradu, Levnova a Kraví hory.

Horní tok Oslavy je přehrazen třemi rybníky a jednou přehradní nádrží:

• Velký Babín
• Matějovský rybník
• Veselský rybník
• vodní nádrž Mostiště

V plánu je také vodní nádrž Čučice, která by měla zaplavit velkou část údolí na dolním toku Oslavy. V říjnu 2016 byla ukončena petice proti postavení této nádrže, získáno bylo celkem 22 tisíc podpisů. Ty budou následně předány Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.^[7] V listopadu 2016 byla zveřejněna technicko-ekonomická studie k plánovnané přehradě, která doporučila zanechat plánovanou stavbu v Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. Celkový uvažovaný zábor území byl rozšířen na 442,97 hektaru, kdy by při zatopení mělo být zničeno 249 objektů – z toho 242 pro rekreaci, 6 objektů k bydlení a jeden objekt služeb. Studie také upozorňuje na střet s ochranáři přírody. Jedním z důvodem stavby je vodní zásobování oblasti Brna a okolí. Dle časového harmonogramu by mohla být přehrada napuštěna v roce 2034.^[8] Dne 19. prosince 2016 bylo Povodím Moravy oznámeno, že veškeré plánovací práce ohledně vodní nádrže Čučice jsou zastaveny a nadále se společnost nebude zabývat činností v této oblasti.^[9] Starostové dotčených obcí chtějí, aby lokalita myšlené přehrady byla vyřazena z Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. V lednu 2017 bude Poslanecká sněmovna probírat petici proti stavbě přehrady s 24 tisíci podpisy. S návrhem vyřazení z generelu chtějí na půdě sněmovny vystoupit i starostové.^[10]

Jedná se o řeku vodácky využitelnou. Nejhezčí úsek řeky je mezi Náměští nad Oslavou a Kuroslepy, řeka je sjízdná jen za zvýšeného stavu vody, úsek je obtížný, pouze pro zkušené vodáky.^[11]

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

• Mlýn v Novém Veselí – Nové Veselí, okres Žďár nad Sázavou, kulturní památka
• Řihákův mlýn – Dolní Heřmanice, okres Žďár nad Sázavou, kulturní památka
• Skřipinský mlýn – Kuroslepy, okres Třebíč

V řece Oslavě bylo zjištěno 16 druhů vodních měkkýšů: 8 druhů plžů a 8 druhů mlžů.^[12] Na dolním toku Oslavy se vyskutuje ohrožený druh mlže Unio crassus.^[12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oslava na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Oslava ve Wikislovníku
• Vodácký průvodce řeky Oslavy
• Oslavany – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy