Osmanská dynastie
Osmané vládli v Osmanské říši od roku 1281 do roku 1923. Faktickým zakladatelem dynastie byl Osman I. V roce 1383 se Murad I. jako první panovník Osmanské říše prohlásil za sultána. Od roku 1517 se sultánští panovníci označovali také za chalífy.
Chánové
pořadí | titul | jméno | přibližný rok vládnutí | úmrtí | poznámky |
---|---|---|---|---|---|
01. | král Turků | Torak-chán (Turug) | 641–644 | 656 | stejné jméno identifikované v Kumánském rodokmenu |
02. | – | Aj Kutluk | 644–??? | 685 | – |
03. | – | Čemen Dur | 667–671 | 724 | – |
04. | – | Jasak | – | 768? | – |
05. | ? | Tur Temur | 779? | – | – |
06. | ? | Gazi Neli-chán | 833? | – | – |
07. | ? | Bilge Kül-chán | ??? | – | – |
08. | ? | Kara-chán | 887? | – | – |
09. | ? | Sungur | – | 941? | – |
10. | ? | Bulgaj | – | 995? | – |
11. | ? | Turadž Ortuk | – | 1049? | – |
12. | ? | Bulši-chán | ???–1050 | – | – |
13. | – | Sakur | – | 1052? | jeho bratr Šaru byl předek krále evropských Kumánů |
14. | – | Kara Batur | – | 1052? | – |
15. | – | Togrul-chán | – | 1058 | – |
16. | – | Aj Kutluk | – | 1097 | – |
17. | – | Gündüz Alp-chán | ???–1113 | – | – |
18. | – | Beg Temur | – | 1165 | – |
19. | – | Kızıl Bughe | – | 1183 | – |
20. | – | Kia Alp | – | 1212 | předek jiné Turecké dynastie |
21. | – | Kutalmiš | – | – | – |
22. | – | Sülejman-šáh | ???–1227 | – | – |
23. | – | Ertuğrul Gâzi | 1227–1281 | 1281 | měl tři syny: Saru Batu Savdži-beje, Gündüz-beje a Osman Gâziho |
Bejové
Sultáni
Osmanské interregnum v letech 1402–1413, kdy probíhal mezi Bajezidovými syny boj o následnictví.
Sultáni a chalífové
- Selim I. (Selim Hrozný) (1512–1520), od 1517 chalífa
- Sulejman I. (Sulejman Nádherný, Sulejman Zákonodárce) (1520–1566)
- Selim II. (1566–1574)
- Murad III. (1574–1595)
- Mehmed III. (1595–1603)
- Ahmed I. (1603–1617)
- Mustafa I. (1617–1618)
- Osman II. (1618–1622)
- Mustafa I. (1622–1623)
- Murad IV. (1623–1640)
- Ibrahim I. (1640–1648)
- Mehmed IV. (1648–1687)
- Sulejman II. (1687–1691)
- Ahmed II. (1691–1695)
- Mustafa II. (1695–1703)
- Ahmed III. (1703–1730)
- Mahmud I. (1730–1754)
- Osman III. (1754–1757)
- Mustafa III. (1757–1774)
- Abdulhamid I. (1774–1789)
- Selim III. (1789–1807)
- Mustafa IV. (1807–1808)
- Mahmud II. (1808–1839)
- Abdulmecid (1839–1861)
- Abdulaziz (1861–1876)
- Murad V. (1876)
- Abdulhamid II. (1876–1909)
- Mehmed V. (1909–1918)
- Mehmed VI. (1918–1922), poslední sultán
- Abdulmecid II. (1922–1924), pouze chalífa
Hlavy dynastie Osmanů po roce 1924
- Abdulmecid II. (1926–1944)
- Ahmed IV. Nihad (1944–1954)
- Osman IV. Fuad (1954–1973)
- Mehmed Abdulaziz II. (1973–1977)
- Ali Vâsib (1977–1983)
- Mehmed VII. Orhan (1983–1994)
- Ertugrul Osman (1994–2009)
- Bayezid III. Osman (2009–2017)
- Dündar Ali Osman (2017–2021)
- Harun Osmanoğlu (2021–současnost)
Související články
- Kmen Amudža
- Osmanská říše
- Rodina Osmanoğlu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Osmanská dynastie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.