Osmanské Uhersko

Osmanské Uhersko Török hódoltság ←  1541–1699  → vlajka
geografie Provincie a vazalové Osmanské říše roku 1683
hlavní město:	různá
obyvatelstvo
národnostní složení:	Maďaři, Turci, Chorvati, Srbové, Slováci, Židé
náboženství:	sunnitský islám, reformované, římskokatolické, srbské ortodoxní, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	provincie
mateřská země:	Osmanská říše Osmanská říše
státní útvary a území
předcházející: Uherské království (1301–1526) následující: Habsburská monarchie

Osmanské Uhersko (maďarsky Török hódoltság, turecky Osmanlı döneminde Macaristan) je souhrnné označení pro území původního středověkého Uherska ovládaného Osmanskou říší v období od roku 1541 do 1699.

Osmanská říše vládla převážně středním, jižním a částečně i severovýchodním částem Uherska a rozdělila je do provincií (ejáletů neboli pašaliků). Zbytek severního a východního Uherska byl ponechán sedmihradským knížatům, kteří se však na oplátku museli stát osmanskými vazaly. Osmanská říše mimo jiné podporovala i sedmihradského vévodu Jana Zápolského v boji o uherský trůn a díky její pomoci se mu podařilo udržet si velkou část východních Uher.

Osmanské provincie v Uhersku

• Budínský ejálet (1541–1686)
• Temešvárský ejálet (1552–1716)
• Jagerský ejálet (1596–1687)
• Sigetský ejálet (cca 1596–1600)
• Kanižský ejálet (1600–1690)
• Varadínský ejálet (1660–1692)
• Novozámecký ejálet (1663–1685)
• rozsáhlé oblasti Uher, později známé i jako Turecké Chorvatsko, se staly součástí Rumélijského ejáletu a později z něho vyčleněného Bosenského ejáletu (1580–1867)

Uherští vazalové Osmanské říše

• Sedmihradské knížectví Sedmihradské knížectví
• Východní Uhersko Východní Uhersko
• Hornouherské knížectví Hornouherské knížectví (z pohledu Osmanské říše jako „Středouherské království“)

Související články

• Osmansko-uherské války
• Osmansko-habsburské války
• Paša