Osmanské interregnum

Osmanské interregnum
Bratři Musa a Sulejman, podobizny ze 16. století
Trvání	20. července 1402 – 5. července 1413 (10 let, 11 měsíců, 2 týdny a 1 den)
Místo	Anatolie, Balkán
Výsledek	vítězství Mehmeda a konec interregna
Změny území	znovusjednocení Osmanské říše
Strany
Mehmed Srbský despotát Srbský despotát Dulkadirové Isa Ajdin (dříve) Sulejman Ajdin (později) Musa Valašsko
Velitelé
Mehmed Çelebi Stefan Lazarević Imamzade Halil Paša Isa Çelebi † Junajd Ajdinský Sulejman Çelebi † Çandarlı Ali Paša † Vuk Lazarević † Junajd Ajdinský Orhan Çelebi Musa Çelebi † Mircea Starý šejk Bedredín
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osmanské interregnum (1402–1413) bylo období kritického bezvládí v Osmanské říši, kdy se synové a potenciální nástupci sultána Bajezida I. nebyli schopni a ochotni podřídit se jednomu sultánovi. Spory mezi bratry přerostly v sérii občanských válek a dočasné rozdělení Osmanské říše.

Toto bezvládí začalo v roce 1402 porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny Tamerlána v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel v zajetí za záhadných okolností v roce 1403, za jeho nástupce byl Tamerlánem potvrzen jeho nejmladší syn Mehmed. Nicméně Tamerlán po zpustošení Malé Asie zaměřil své dobyvačné plány zpět na Dálný východ a v roce 1405 zemřel. Evropský zvyk, že nástupcem se stává nejstarší syn, v Osmanské říši spíše neplatil. Čtyři Mehmedovi bratři Sulejman, Isa, Musa a posléze i Mustafa odmítli uznat Mehmeda společným sultánem a obsadili některá území Osmanské říše. Nejstarší bratr Sulejman obsadil evropské državy v Thrákii (nezničené Tamerlánem), Isa s podporou Sulejmana zabral město Bursa a okolí, nejmladší Mehmed se usadil ve městě Amasya.

Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavíraly mezi bratry rozdílné koalice. Isa byl zavražděn nejspíš Mehmedovými agenty v roce 1406. Vojensky ale vítězil spíše Sulejman, který začal z Thrákie okupovat i západní část Malé Asie. Posléze však Musa s pomocí Mehmedových vojsk napadnul brutálním úderem Sulejmana v Evropě a nakonec byl Sulejman v roce 1411 poražen a zabit.

Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch zejména kvůli slabosti upadající Byzantské říše a také vzhledem k tehdejším vzájemným rozbrojům a neshodám, které se projevovaly například papežským schizmatem.

Musa vojensky ovládl Thrákii, i on se však poté odmítl podřídit Mehmedovi. Teprve v roce 1413 porazil Mehmed v Bulharsku Musu s pomocí srbského despoty Stefana Lazareviče a mohl se stát sjednocujícím sultánem Mehmedem I.

Nicméně Mehmedův poslední bratr Mustafa Çelebi (známý jako Düzmece Mustafa) nalezl exil v Byzantské říši a pokoušel se pořád získat sultánský trůn. Po Mehmedově smrti odmítl uznat nového sultána Murada II. a ve spojení s Byzantskými vojsky se pokusil ovládnout Osmanskou říši. Kvůli zradě svých spojenců byl však Mustafa zajat osmanskými spojenci a v roce 1422 popraven.

Předchůdce: Bájezíd I.

Osmanský sultán (interregnum) 1402–1413

Nástupce: Mehmed I.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman Interregnum na anglické Wikipedii.