Osoblaha

Osoblaha
Litinová kašna na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Osoblaha
Obec s rozšířenou působností	Krnov (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°16′31″ s. š., 17°42′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 022 (2024)[1]
Rozloha	18,25 km²[2]
Nadmořská výška	220 m n. m.
PSČ	793 99
Počet domů	164 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Na Náměstí 106 793 99 Osoblaha podatelna@osoblaha.cz
Starosta	Ing. Antonín Rous
Oficiální web: www.osoblaha.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Osoblaha
Další údaje
Kód obce	597716
Kód části obce	113298
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osoblaha (německy Hotzenplotz^[4], polsky Osobłoga) je obec ležící v Moravskoslezském kraji, okrese Bruntál na říčce Osoblaha nedaleko hranic s Polskem v Osoblažském výběžku. Žije zde přibližně 1 000^[1] obyvatel. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.

Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Prudník a Horní Hlohov v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od okresního města Bruntál je vzdáleno 36,5 km a od krajského města Ostrava 64 km. Sousedními obcemi sídla jsou Bohušov, Slezské Pavlovice, Hlinka a Dívčí Hrad.

Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 m n. m.); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 m n. m.).

Území Osoblahy patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník.

Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

• Osoblaha
• Studnice u Osoblahy

Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).

• Česky Osoblaha( od1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677-1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252-1413), Ossoblavia (1655-1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga).
• Česky Tošovice, německy Taschenberg.
• Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
• Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka)^[5][6]

Jméno sídla se odvozuje od jména říčky Osoblahy doloženého asi o století dříve (v nejstarším dokladu Uzablace) než jména města. U německého jména Hotzenplotz není jasné, jak bylo z českého Osoblaha odvozeno a zda vůbec z něj.^[7]

Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolních vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé. V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro. Na konci druhé světové války bylo město z 90 % zničeno. Po válečné zkáze následoval odsun původního německého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly, i dle tehdejších zákonů nezákonně, odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině novodobá.^{[8][9][10][11]}

Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^{[12][13][14][15]}

V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).^[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.

V areálu parku naproti koupališti je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.

• silnice II/457
• silniční hraniční přechod do Polska Osoblaha – Pomorzowiczki
• úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha („Osoblažka“)

• Městské opevnění
• Kostel svatého. Mikuláše
• Historická litinová kašna na náměstí Osvobození
• Židovský hřbitov
• Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha
• výklenková kaple na Pavlovické ulici

• Franz Xaver Johann Richter (1783–1856), historik a knihovník
• Eduard Richter (1821–1897) lékař, historik
• Berthold Englisch (1851–1897), rakouský šachový mistr
• Oskar Gutwinski^[17] (1873–1932), jesenický horal a lyžařský průkopník
• Oswald Hillebrand (1879–1926), politik
• Siegried Gessler (1854–1890), zakladatel a výrobce likéru Praděd v Krnově

Německý název obce (Hotzenplotz) zaujal v dětství budoucího německého spisovatele Otfrieda Preußlera natolik, že podle něj pojmenoval hlavního hrdinu své pohádkové trilogie o loupežníku Hotzenplotzovi (Der Räuber Hotzenplotz, 1962 / Neues vom Räuber Hotzenplotz, 1969 / Hotzenplotz 3, 1973).

• Izbicko, Polsko

• KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995.
• Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5

• Osoblažsko
• Hraniční přechod Osoblaha–Pomorzowiczki

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osoblaha na Wikimedia Commons
• Osoblaha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky