Osobnost roku časopisu Time

Osobnost roku časopisu Time (anglicky: Person of the Year; do roku 1998 Man (případně Woman) of the Year) je od roku 1927 každoročně udělovaný titul amerického časopisu Time pro osobu (případně více osob, skupinu, hnutí, myšlenku, místo či stroj), která „v lepším či horším … nejvíce ovlivnila události daného roku.[1] Osobnost je vybírána vždy pro poslední číslo daného roku ediční radou časopisu.

V naprosté většině se jedná o státníky a jiné politiky a většinu oceněných tvoří osoby nebo skupiny z USA. Dosud 14 osobností bylo vybráno opakovaně, z toho 9 jsou američtí prezidenti. Od počátku 21. století se mezi oceněnými ve větší míře vyskytují skupiny osob a profese (častěji než výjimečně). Za uplynulých 96 ročníků (1927–2023) byl 73x oceněn jednotlivec (z toho 68x muž a 6x žena), 5x dvojice, 1x trojice, 16x skupina osob nebo hnutí, 1x stroj a 1x místo.

Ačkoliv je deklarováno, že se nemusí jednat o významnost v pozitivním smyslu, je výběr vnímán jako prestižní ocenění, takže některé nominace (např. diktátorů nebo pozdějších válečných zločinců) vzbudily kontroverze.

Seznam oceněných

RokVýběrObdobí životaDůvod výběruPoznámka
1927USA Charles Lindbergh1902–1974první přelet Atlantiku
1928USA Walter Chrysler1875–1940fúze automobilek Chrysler a Dodge, zahájení stavby Chryslerova mrakodrapu
1929USA Owen D. Young1874–1962předseda komise, která vytvořila Youngův plán
1930 (Indie) Mahátma Gándhí1869–1948vůdce hnutí za nezávislost Indieprvní neamerický a první asijský oceněný;

první oceněný, který byl později zavražděn

1931Francie Pierre Laval1883–1945zvolen premiérem Francie, odpůrce Hooverova moratoriaprvní evropský oceněný;

první oceněný, který byl později popraven

1932USA Franklin Delano Roosevelt1882–1945drtivé vítězství v amerických prezidentských volbách
1933USA Hugh Samuel Johnson1882–1942ředitel agentury Národní obnovy (NRA)
1934USA Franklin Delano Roosevelt (2)1882–1945první úspěchy jeho programu New Dealjako první osobnost vybrán podruhé
1935Etiopie Haile Selassie I.1892–1975císař Habeše napadené fašistickou Itáliíprvní africký oceněný, první oceněný monarcha
1936USA / Spojené království Wallis Simpsonová1896–1986milenka britského krále Eduarda VIII., který se kvůli ní vzdal trůnuprvní vybraná žena
1937Čínská republika Čankajšek
Čínská republika Sung Mej-ling
1887–1975
1898–2003
premiér Čínské republiky a jeho žena, v době vypuknutí Druhé činsko-japonské válkyprvní oceněný pár;

oceněná osoba která se dožila nejvyššího věku (Sung Mej-ling, 105 let)

1938Rakousko / Adolf Hitler1889–1945německý kancléř, dosáhl připojení Rakouska a Sudetprvní oceněný, který později spáchal sebevraždu
1939Sovětský svaz Josif V. Stalin1878–1953vůdce Sovětského svazu, uzavřel pakt Molotov–Ribbentrop
1940Spojené království Winston Churchill1874–1965premiér Velké Británie při úspěšné Bitvě o Británii
1941USA Franklin Delano Roosevelt (3.)1882–1945vstup USA do druhé světové válkyvybrán potřetí (jako zatím jediná osobnost);

původně vybrán Dumbo, postava z filmu Walta Disneyho

1942Sovětský svaz Josif V. Stalin (2)1878–1953vrchní velitel Rudé armády, která zastavila postup nacistůvybrán podruhé
1943USA George Catlett Marshall1880–1959náčelník štábu armády USA
1944USA Dwight D. Eisenhower1890–1969nejvyšší velitel vylodění v Normandii
1945USA Harry S. Truman1884–1972jako prezident USA schválil první válečné použití atomové bomby
1946USA James F. Byrnes1879–1972ministr zahraničí USA, proponent obratu proti SSSR
1947USA George Catlett Marshall (2)1880–1959architekt Marshallova plánuvybrán podruhé
1948USA Harry S. Truman (2)1884–1972ve volbách velmi překvapivě obhájil post prezidenta USAvybrán podruhé
1949Spojené království Winston Churchill (2)1874–1965čestné ocenění jeho působení za druhé světové válkyosobnost první poloviny století; vybrán podruhé
1950USA americký vojákocenění všech amerických vojákůztělesněn v jednotkách korejské války;

první abstraktní volba

1951Írán Muhammad Mosaddek1882–1967premiér Íránu, nepřímo zahájil Íránskou krizi
1952Spojené království královna Alžběta II.[p 1]1926–2022nová královna zemí Commonwealthu
1953Západní Německo Konrad Adenauer1876–1967znovuzvolen kancléřem poválečného Německa
1954USA John Foster Dulles1888–1959ministr zahraničí USA, architekt SEATO
1955USA Harlow Curtice1893–1962úspěšné vedení General Motors
1956Maďarsko maďarský boj za svobodudosud největší povstání v historii Východního blokuprvní oceněné hnutí
1957Sovětský svaz Nikita S. Chruščov1894–1971za jeho vlády SSSR vypustil první vesmírnou družici
1958Francie Charles de Gaulle1890–1970zakladatel Páté francouzské republiky
1959USA Dwight D. Eisenhower (2)1890–1969prezident USAvybrán podruhé
1960USA američtí vědciocenění amerického špičkového výzkumureprezentanti: George Beadle, Charles Draper, John Enders, Donald Arthur Glaser, Joshua Lederberg, Willard Libby, Linus Pauling, Edward Purcell, Isidor Rabi, Emilio Segrè, William Bradford Shockley, Edward Teller, Charles Townes, James Van Allen a Robert Woodward
1961USA John Fitzgerald Kennedy1917–1963nový prezident USA, nařídil neúspěšnou Invazi v zátoce Sviní
1962Itálie /Vatikán papež Jan XXIII.1881–1963snaha zprostředkovat mír v karibské krizi, zahájení 2. vatikánského koncilu
1963USA Martin Luther King1929–1968vůdce afroamerického hnutí za občanská práva
1964USA Lyndon B. Johnson1908–1973zvolen prezidentem USA
1965USA William Westmoreland1914–2005velitel amerických vojsk v Jižním Vietnamu
1966USA generace Baby Boomers
(z angl. The Inheritor – „dědic“)
nar. 1946 až 1964generace narozených v období „baby boomu“ po 2. světové válce (20 let a mladší)
1967USA Lyndon B. Johnson (2)1908–1973prezident USAvybrán podruhé
1968USA posádka Apollo 8první lidé, kteří se dostali mimo nízkou oběžnou dráhu ZeměWilliam Anders, Frank Borman a Jim Lovell
1969USA středostavovští Američanéocenění významu „mlčící většiny“
1970Západní Německo Willy Brandt1913–1992(západo)německý kancléř, snažil se o zlepšení vztahů s Východním blokem
1971USA Richard Nixon1913–1994prezident USA
1972USA Richard Nixon (2)1913–1994jako první prezident USA navštívil ČLR, a se SSSR podepsal smlouvu SALTvybrán podruhé (první opakované ocenění hned následujícího roku)
USA Henry Kissingernar. 1923bezpečnostní poradce prezidenta USA, doprovázel ho do Číny
1973USA John Sirica1904–1992soudce, který přikázal prezidentu Nixonovi vydat nahrávky související s aférou Watergate
1974Saúdská Arábie král Fajsal1906–1975saúdský král, který vyhlásil ropné embargo
1975USA feministické hnutí amerických ženocenění vlivu hnutí na narovnání mužských a ženských právreprezentantky: Susan Brownmillerová, Kathleen Byerlyová, Alison Cheeková, Jill Conwayová, Betty Fordová, Ella Grassová, Carla Hillsová, Barbara Jordanová, Billie Jean Kingová, Carol Suttonová, Susie Sharpová a Addie Wyattová
1976USA Jimmy Carternar. 1924nově zvolen prezidentem USA
1977Egypt Anvar as-Sádát1918–1981jako první hlava arabské země navštívil Izrael a usiloval o normalizaci vztahů
1978Čína Teng Siao-pching1904–1997získal rozhodující moc v Čínské lidové republice
1979Írán Rúholláh Chomejní1902–1989vůdce Íránské islámské revoluce
1980USA Ronald Reagan1911–2004nově zvolen prezidentem USA
1981Polsko Lech Wałęsanar. 1943vůdce polského hnutí Solidarita
1982počítačocenění významu vynálezu na úsvitu „informačního věkuprvní oceněný stroj
1983USA Ronald Reagan (2)1911–2004jako prezident USA nařídil invazi na Grenadu a vyhlásil Strategickou obrannou iniciativuvybrán podruhé
Sovětský svaz Jurij V. Andropov1914–1984vůdce SSSR a silný kritik Strategické obranné iniciativy
1984USA Peter Ueberrothnar. 1937hlavní organizátor LOH v Los Angeles, bojkotovaných Sovětským svazem a jeho satelity
1985Čína Teng Siao-pching (2)1904–1997vůdce Číny zavádějící významné hospodářské reformynejstarší oceněný (81 let); vybrán podruhé
1986Filipíny Corazon Aquinová1933–2009filipínská revolucionářka, zvolena prezidentkou
1987Sovětský svaz Michail Gorbačov1931-2022vůdce SSSR, který zahájil perestrojku
1988ohrožená Zeměocenění vzrůstajícího významu environmentálního hnutí„planeta roku“; první oceněné místo
1989Sovětský svaz Michail Gorbačov (2)1931-2022vůdce SSSR, který vyhlásil první (fakticky) svobodné volbyosobnost desetiletí; vybrán podruhé
1990USA George H. W. Bush1924–2018prezident USA, který vedl Válku v zálivu
1991USA Ted Turnernar. 1938zakladatel a šéf CNN, jedné z nejvlivnějších zpravodajských stanic
1992USA Bill Clintonnar. 1946nově zvolen prezidentem USA
1993mírotvorci (The Peacemakers)ocenění všech, kteří usilují o mírreprezentanti:
1994Polsko /Vatikán papež Jan Pavel II.1920–2005
1995USA Newt Gingrichnar. 1943dovedl republikány k velkému úspěchu ve volbách do Kongresu
1996Tchaj-wan / USA David Honar. 1952zásluhy ve výzkumu AIDS
1997Maďarsko / USA Andrew Grove1936–2016ředitel společnosti Intel, průkopnické zásluhy v polovodičových technologiíchdále zvažováni: Princezna Diana (in memoriam), Alan Greenspan, Ian Wilmut
1998USA Bill Clinton (2)nar. 1946prezident USA, podroben impeachmentu pro aféru s Monikou Lewinskouvybrán podruhé
USA Kenneth Starrnar. 1946investigativní novinář rozkrývající aféry Clintonovy administrativy
1999USA Jeff Bezosnar. 1964zakladatel a ředitel internetového obchodu Amazon
2000USA George W. Bushnar. 1946nově zvolen prezidentem USA, v těsném souboji s Alem Gorem
2001USA Rudy Giulianinar. 1944starosta New Yorku v době teroristického útoku na World Trade Center
2002USA whistlebloweřiocenění osob upozorňujících na nekalé praktiky svého zaměstnavatelereprezentanti: Cynthia Cooperová (WorldCom), Coleen Rowleyová (FBI), Sherron Watkinsová (Enron)
2003USA americký vojákztělesněn zejména jednotkami ve válce v Iráku;

vybrán podruhé (od roku 1950)

2004USA George W. Bush (2)nar. 1946obhájil post prezidenta USA a vedl válku v Irákuvybrán podruhé
2005dobří samaritániocenění filantropůreprezentanti:
2006ty[2]ocenění významu svobodné tvorby obsahu Internetureprezentantem je individuální tvůrce World Wide Web, tedy kdokoliv

dále zvažováni: Mahmúd Ahmadínežád; Chu Ťin-tchao; Kim Čong-il; James Baker

2007Rusko Vladimir V. Putin[3]nar. 1952prezident Ruskadále zvažováni: Al Gore; Joanne Rowlingová; Chu Ťin-tchao; David Petraeus
2008USA Barack Obama[4]nar. 1961zvolen prezidentem USA, jako první nebělošský kandidátdále zvažování: Henry Paulson; Nicolas Sarkozy; Sarah Palin; Čang I-mou
2009USA Ben Bernanke[5]nar. 1953nejvyšší představitel FEDu během Velké recesedále zvažováni: Stanley McChrystal; Nancy Pelosi; Usain Bolt; čínský dělník
2010USA Mark Zuckerberg[6]nar. 1984zakladatel a ředitel Facebooku, nejrozšířenější sociální sítědále zvažováni: Hámid Karzáí; Julian Assange; hnutí Tea Party; chilští horníci
2011protestující[7]ocenění narůstajícího vlivu protestů zdolareprezentanti: účastníci arabského jara, hnutí M-15, Tea Party a Occupy Wall Street

dále zvažováni: William McRaven; Aj Wej-wej; Paul Ryan; princezna Kate

2012USA Barack Obama[8] (2)nar. 1961obhájil post prezidenta USAvybrán podruhé

dále zvažování: Malála Júsufzaí; Tim Cook; Mohamed Mursí; Fabiola Gianotti

2013Argentina /Vatikán papež Františeknar. 1936nový papež po rezignaci Benedikta XVI.dále zvažováni: Edward Snowden; Edith Windsor; Bašár al-Asad; Ted Cruz
2014bojovníci proti eboleosoby, které pomohly zastavit šíření virové hemoragické horečky Ebola – nejen lékaři a zdravotní sestry, ale též sanitáři, účastníci pohřbů a dalšíreprezentanti: Jerry Brown, Kent Brantly, Ella Watson-Stryker, Foday Gallah, Salome Karwah, Pardis Sabeti

dále zvažováni: Vladimir Putin; Masúd Barzání; Jack Ma; protestující ve Fergusonu

2015Německo Angela Merkelovánar. 1954oceněna jako „vytrvalá morální vůdkyně“ během uprchlické krize[9]čtvrté ocenění německého kancléře v dosavadní historii ankety (pokud je započítán i A. Hitler);

dále zvažováni: Abú Bakr al-Bagdádí, Donald Trump, Hasan Rúhání, Travis Kalanick, Caitlyn Jennerová, hnutí Black Lives Matter

2016USA Donald Trumpnar. 1946zvolen prezidentem Spojených států, jako první člověk bez předchozí politické nebo vojenské zkušenostidále zvažováni: Hillary Clintonová; Recep Erdoğan; Beyoncé; hackeři; výzkumníci CRISPR
2017USA „Ti, kteří prolomili mlčení“
  (The Silence Breakers)
lidé (vesměs ženy), kteří promluvili proti sexuálnímu zneužívání a obtěžováníreprezentanti: zemědělská pracovnice Isabel Pascualová (pseudonym), lobbistka Adama Iwu, herečka Ashley Judd, inženýrka Susan Fowlerová, zpěvačka Taylor Swift a anonymní žena pracující v nemocnici;[10][11]

dále zvažováni: Donald Trump; Si Ťin-pching; Robert Mueller; Kim Čong-un; Colin Kaepernick; Patty Jenkins

2018„Strážci“
(The Guardians)
novináři, kteří čelili perzekuci, věznění nebo byli zavražděni kvůli své práciČíslo vyšlo ve čtyřech verzích titulních stran, na nichž byli tito reprezentanti:

dále zvažováni: Donald Trump; Robert Mueller; Mun Če-in; Ryan Coogler; Meghan Markle; aktivisté MFOL

2019Švédsko Greta Thunbergovánar. 2003aktivistka proti změnám klimatu, iniciátorka školních stávek pro klimanejmladší oceněná osobnost (16 let)[13]

dále zvažováni: Donald Trump; Nancy Pelosi; protestující v Hongkongu; whistleblower v Trumpově ukrajinské aféře

2020USA Joe Biden a Kamala Harrisovánar. 1942 a 1964zvoleni prezidentem a (jako první žena) viceprezidentkou USA[14][15][16]dále zvažováni: Donald Trump, Anthony Fauci a zdravotníci v první linii, hnutí za rasovou spravedlnost
2021Jihoafrická republika / USA Elon Musknar. 1971ředitel průkopnických společností SpaceX a Tesla, toho času nejbohatší člověk světaTime nezveřejnil užší výběr pro rok 2021.[17]
2022Ukrajina Volodymyr Zelenskyjukrajinský lid[18]nar. 1978od roku 2019 ukrajinský prezident, vrchní velitel během ruské invaze na Ukrajinudále zvažováni: Si Ťin-pching, Nejvyšší soud Spojených států amerických, Elon Musk, Liz Cheney, MacKenzie Scottová, protestující v Íránu, Ron DeSantis, Janet Yellenová, zastánci zbraňové regulace
2023USA Taylor Swiftnar. 1989zpěvačka a skladatelkaprvní oceněná osobnost za „úspěch v umění“, první žena, která byla oceněna více než jednou a první žena, která se objevila dvakrát na obálce;[19]

dále zvažováni: stávkující v Hollywoodu, Si Ťin-pching, Elon Musk, Sam Altman, Trumpovi žalobci, Barbie, Vladimir Putin, král Karel III., Jerome Powell

Odkazy

Poznámky

  1. Královna Alžběta II. se v roce 1952 stala hlavou více nezávislých států, a to Spojeného království, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Ceylonu, Pákistánu a Jihoafrické unie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Time Person of the Year na anglické Wikipedii.

  1. Person of the Year: 75th Anniversary Celebration. Special Collector's Edition. vyd. New York: Time Books, 2002. (anglicky) 
  2. GROSSMAN, Lev. Time's Person of the Year: You [online]. 2006-12-13 [cit. 2008-02-14]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28. (anglicky) 
  3. Person of the Year 2007 [online]. 2007 [cit. 2009-07-08]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-24. (anglicky) 
  4. Person of the Year 2008 [online]. 2008-12-17 [cit. 2008-12-17]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-29. (anglicky) 
  5. GRUNWALD, Michael. Person of the Year 2009 [online]. 2009-12-16 [cit. 2009-12-16]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-26. (anglicky) 
  6. GROSSMAN, Lev. Person of the Year 2010 [online]. 2010-12-15 [cit. 2010-12-15]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-15. (anglicky) 
  7. GRUNWALD, Michael. Person of the Year 2011 [online]. 2011-12-14 [cit. 2011-12-14]. (Time). Dostupné online. (anglicky) 
  8. SHERER, Michael. 2012 Person of the Year: Barack Obama, the President [online]. Time.com, 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. afi; luk. „Vytrvalá morální vůdkyně.“ Osobností roku je podle časopisu Time Angela Merkelová. Česká televize [online]. 2015-12-09 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  10. MÁNERT, Oldřich (ert). Osobnostmi roku jsou hrdinové kampaně MeToo, rozhodl časopis Time. iDNES.cz [online]. 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. 
  11. PÍHOVÁ, Dominika (dp). Osobností roku magazínu Time jsou ti, kteří 'prolomili mlčení' o sexuálním obtěžování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. 
  12. VICK, Karl. The guardians and the war of truth. Time [online]. 2018-12-11 [cit. 2018-12-12]. Roč. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ČTK. Osobností roku podle časopisu Time je Greta Thunbergová, porazila i Trumpa. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-12-11 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  14. Why TIME Chose Joe Biden and Kamala Harris as the 2020 Person of the Year. Time [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  15. „Za změnu amerického příběhu.“ Time vyhlásil osobností roku Bidena a Harrisovou. ČT24 [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  16. BUSINESS, Kerry Flynn, CNN. Joe Biden and Kamala Harris named Time Person of the Year. CNN [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  17. FLYNN, Kerry. Time Person of the Year: Elon Musk, CEO of Tesla and SpaceX, named most influential of 2021. CNN [online]. 2021-12-13 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. 2022 Person of the year: Volodymyr Zelensky. Time [online]. 2022-12-07 [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Taylor Swift Makes History as Person of the Year. TIME [online]. 2023-12-06 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

British Raj Red Ensign.svg
The Star of India Red Ensign
Flag of Ethiopia.svg
Vlajka Etiopie
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of the Vatican City (2023–present).svg
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Flag of Nazi Germany (1933-1945).svg
Flag of the NSDAP during 1920 to 1945. Used to accompany File:Flag of German Reich (1933–1935).svg as National and commercial flag during 1933 to 1935.