Osorkon II.

Osorkon II.
Usermaatra Setepenamón
Zlatý přívěsek; bůh Osiris po stranách bůh Horus a bohyně Isis
Doba vlády	872–842 př. n. l.[1]
Rodné jméno	Osorkon bastet meriamun
Trůnní jméno	Usermaatra Setepenamón
Horovo jméno
	Kanajt Merymaat sejaisurarenesutauy
Manželky	Karomama, Istemchabit
Potomci	Sheshonq, Nimlot III., Hernacht, Tekelton II. [2]
Otec	Tekelot I.
Matka	Kapes [3]
Hrobka	Tanis (NTR 1)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osorkon II. Usermaatra Setepenamón byl pátým egyptským faraonem 22. dynastie v období Třetí přechodné doby , kdy byl Egypt rozdělen na dvě relativně samostatné části. Horní Egypt ovládali kněží v Thébách a Dolní Egypt, kde si vládce přisvojoval tradiční titul faraona. Sídlo Osorkona II. bylo v Bubastis, ve východní části nilské delty. Vládl přibližně v letech 872–842 př. n. l. ^[1]

Trůnu se ujal po otci Takelotovi I. Asi ve čtvrtém roce vlády se stal vládcem Horního Egypta velekněz Amona Herisies v Karnaku ( syn Šešonka II.) jeho bratranec a prohlásil se faraonem. ^[2]Vzájemné vztahy se vyostřily. Teprve po smrti Hersiese (~860 př. n. l.) Osorkon II. upevnil svou pozici. Účelově za nástupce velekněze Herisese jmenoval veleknězem Amona svého syna Nimlota a dalšího syna Šešonka veleknězem boha Ptaha v Memfis. Tím sjednotil vládu nad celým Egyptem.
Egypt uplatňoval svůj mocenský zájem do zemí zasahujících Palestinu a Sýrii a v době vlády Osorkona II. (ovšem i jeho následníků) se střetával s narůstajícím vzestupem Asyrie a její expanse do jižních zemí. K většímu vojenskému boji došlo ~853 př. n. l. u města Karkery ^{[p 1]}. Egyptské vojsko a další spojenečtí králové z Levanty postup Asyřanů, vedených Salmanassarrem III., zastavily. ^[1]. Bylo ovšem obvyklé, že si obě strany, ve svém pojetí výsledku bitvy, vítězství připsaly na svou stranu. Významný vliv Asyřanů v Egyptě se prosadil až ve 23. dynastii.^[2]

Nejvýznamnější stavbou Osorkon II. byl chrám kočičí bohyni Bastet v Bubastis, kde nechal vystavět monumentální síň z červené žuly, vyzdobenou reliefními scénami sebe a své manželky Karomamy, k příležitosti jubilea svátku Heb-sed v 22. roce své vlády.^[4] Jeho další stavby se nacházejí v Memfis, Tanis, Thébách a také v Leontopolis. Votivní nápisy Osorkona II. se zachovaly na různých místech v Egyptě. U druhého pylonu chrámu v Karnaku je obelisk, na němž je nápis, že v 15. roce vlády Osorkona II. došlo k Zatmění Měsíce.

Hrobku Osorkona II. v Tanisu (NRT I) otevřel P. Montet v roce 1939 ^[5]. Kromě sarkofágu z masivní žuly a víkem z recyklované sochy z Ramessovského období 20. dynastie a několika fragmentů z kanopický nádob, se nic víc nenalezlo. Hrobka byla vyloupena.

• Brandl Helmut, Bemerkung zur datierung von Libyerzeitlichen Statute aufgrund stilistiscche Kriterien, Nederland Institute voor nabije Osteen, Leiden 2009
• Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004
• Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty – first Cetury, 2000

• 
  Osorkon II. před bohyní Hathor a bohem Horem přijímá dary ke svátku Heb-sed
• 

  (c) Roland Unger, CC BY-SA 3.0
  Sarkofág v hrobce NST I, Tanis
• 
  Model hrobky NRT I v Tanis
• 
  Reliefy v chrámu Bastet, Tanis; E.Naville, 1892
• 
  Trosky Ptahova chrámu v Memfis, v pozadí vesnice Mit-Rahín; stav roce 1975
• 

  (c) Rama, CC BY-SA 3.0 fr
  Busta královna Karomama, manželka Oseorkona II.; bronz, zlato, elektron
• 
  Velekněžka Amona Karomama Meritmut; Lepsius 1913

• 21. dynastie
• Třetí přechodná doba
• Šešonk I.
• Šešonk II.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osorkon II. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Takelot I.

Egyptský král 872–842 př. n. l.

Nástupce: Harsieset