Osroés
| Osroés | |
|---|---|
 (c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0 | |
| Narození | 1. století |
| Úmrtí | 129 |
| Povolání | panovník |
| Děti | Parthamaspates of Parthia |
| Rodiče | Vonónés II. |
| Rod | Arsakovci |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osroés (v řecko-římských pramenech někdy i Chosroés [Χοσρόης],[1] persky Husrav) byl parthský velkokrál z rodu Arsakovců panující v letech 108–128/129. Byl bratrem nebo švagrem krále Pakora a zpočátku snad vládl souběžně s ním,[2] později mu vyvstal protivník ve Vologaisovi III., který se mocensky opíral o východní provincie.
Vláda
Většina informací o Osroově vládě se vztahuje k válce s Římany vedenými císařem Traianem. Její příčinou byl spor o arménský trůn, na nějž Parthové dosadili Parthamasiria, syna Pakorova, aniž požádali Římany o svolení (Arménie byla římským vazalským státem). Osroés se sice roku 113 pokusil s císařem vyjednávat, ale jeho poselstvo nedostalo žádnou odpověď a vrátilo se s nepořízenou. Tato králova vstřícnost možná souvisela s aktivitami vzdorokrále Vologaisa, který asi od roku 111/112 držel část parthského území.
V letech 114–115 vpadl Traianus do Arménie a bez odporu ji obsadil, pak se obrátil proti Edesse a v roce 116 dobyl parthské hlavní město Ktésifón. Odtud postupoval k Perskému zálivu, proti Charakéné, jejíž vládce se mu ihned podrobil. Osroovy parthské oddíly se stáhly na východ. Za této situace propukly v zádech Římanů četné revolty, zejména židovská v Kyrenaice, která se rozšířila i do Alexandrie a Judeje. Traianus již v roce 117 zemřel a jeho nástupce Hadrianus raději rezignoval na většinu římských územních zisků (propuštěna byla rovněž Osroova dcera, zajatá při dobývání Ktésifóntu).
Ačkoli římsko-parthská válka neměla pro parthskou stranu katastrofální důsledky, tak jak by vyplývalo ze samotného průběhu válečných operací, přesto natrvalo otřásla postavením arsakovského velkokrále v íránských krajích. Osroovi se nejen nepodařilo eliminovat důsledky porážek v mezopotámském prostoru (zejména ve vztahu k parthským vazalům), ale ani zabránit dalšímu úpadku centrální moci v říši. Vzdorokrál Vologaisés, který ovládal východní provincie téměř od počátku Osroovy vlády, nebyl poražen, a naopak svou pozici upevnil – koncem dvacátých let ovládl i parthské hlavní město Ktésifón. Osroův další osud je nejasný.
Poznámky
Literatura
- KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. (česky)
- SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X. (německy)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Osroés na Wikimedia Commons - (anglicky) Cassius Dio, kniha 68, 17–33
- (anglicky) Historia Augusta, Vita Hadriani 5, 1–4, 13, 8
| Předchůdce: Pakoros |  | Parthský král 108–128/129 | | Nástupce: Vologaisés III. |
Média použitá na této stránce
Coin of Osroes I of Parthia. The date ΗΚΥ is year 428 of the Seleucid era, corresponding to 116–117.
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0
Coin of Osroes I.
Drawing of a coin of Mithridates I of Parthia. The reverse shows a naked Heracles carrying a lion-skin, a cup and a club. The Greek inscription has been miscopied — it should read ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΜΕΓΑΛΟΥ ΑΡΣΑΚΟΥ ΦΙΛΕΛΛΗΝΟΣ (great king Arsaces, friend of Greeks). The date has also been miscopied — it was probably originally ΓΟΡ, year 173 of the Seleucid era, corresponding to 140–en:139 BC.