Ostřice přioblá
Ostřice přioblá | |
---|---|
Ostřice přioblá (Carex diandra) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
Rod | ostřice (Carex) |
Binomické jméno | |
Carex diandra Schrank, 1781 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostřice přioblá (Carex diandra, syn.: Carex teretiuscula, Vignea diandra), je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někdy je udávána také pod jmény ostřice dvoumužná, tuřice dvoumužná nebo tuřice přioblá.
Popis
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 20–60, vzácněji až 90 cm. Je vytrvalá, řídce trsnatá a vytváří krátké oddenky, netvoří tak mohutné trsy jako ostřice latnatá nebo ostřice odchylná. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je nevýrazně trojhranná, přioblá, delší než listy. Čepele listů jsou asi 1–2,5 mm široké, žlábkovité. Pochvy dolních listů jsou šedě černohnědé, podélně se nerozpadají a netvoří čupřinu jako u ostřice odchylné. Ostřice přioblá patří mezi stejnoklasé ostřice, všechny klásky vypadají víceméně stejně a obsahují samčí i samičí květy. V dolní části klásku jsou samičí květy, v horní samčí. Klásky jsou uspořádány do cca 2–3 cm dlouhého klasu (lichoklasu), ani dolní větévky se většinou nevětví a nevytváří tedy latu klásků, ani dolní větévka nebývá delší než 1 cm. Podobná ostřice latnatá oproti tomu většinou vytváří latu klásků, dolní větévky se větví a jsou až 5 cm dlouhé. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Název diandra (poukazuje na 2 tyčinky) je zavádějící, ale podle pravidel Mezinárodního kódu botanické nomenklatury nemůže být tak snadno změněn. Z tohoto důvodu je lepší v češtině používat název přioblá než dvoumužná. Čnělky jsou většinou 2. Plodem je mošnička, která je světle hnědá, hladká a lesklá, asi 2,3–2,9,mm dlouhá, zakončená na vrcholu dvouzubým, na okraji drsným, zobánkem. Každá mošnička je podepřená plevou, která je světle nebo tmavě červenohnědá s širokým blanitým lemem. Kvete nejčastěji v květnu až v červnu. Počet chromozómů: 2n=60.
Rozšíření
Ostřice přioblá roste na vhodných místech v Evropě, kromě jižní části, kde skoro chybí. Dále je rozšířena na Sibiři a jinde v okolní Asii na východ až po Japonsko. Dále její areál zasahuje do Severní Ameriky, kde ji najdeme hlavně na Aljašce, v Kanadě a v USA (chybí v jižních státech). V Severní Americe také roste blízce příbuzný druh Carex prairea. Mapka rozšíření zde: [1].
Rozšíření v Česku
V ČR je to poměrně vzácný a ustupující druh rostloucí od pahorkatin do podhůří. Je to silně ohrožený druh flóry ČR, kategorie C2. Jejím stanovištěm jesou hlavně rašeliniště, rašelinné louky a slatiny.
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
Literatura
- Grulich V. et Řepka V (2002): Carex L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice přioblá na Wikimedia Commons
- [2] – flóra Severní Ameriky
- [3] – mapky rozšíření
- Carex interactive identification key
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Ostřice přioblá