Ostrý (hrad, okres Litoměřice)
Ostrý | |
---|---|
Hradba s torzem třetí brány | |
Účel stavby | |
obrana, rezidence | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | okolo 1433 |
Zánik | před 1565 |
Stavebník | Václav Kaplíř ze Sulevic |
Další majitelé | Kaplířové ze Sulevic, Valdštejnové, Černínové z Chudenic aj. |
Poloha | |
Adresa | vrch Ostrý, Velemín, Česko |
Souřadnice | 50°31′53,5″ s. š., 13°57′5,32″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 43777/5-2191 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostrý je zřícenina hradu jihovýchodně od Milešova na kopci Ostrý (553 m n. m.) v Českém středohoří (katastrální území Březno). Byl založen ve třicátých letech 15. století a v polovině 16. století byl opuštěn. Z hradu se dochovaly jen malé zbytky zdiva, které jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Vznik hradu spadá do husitského období. Založil ho kolem roku 1430 Václav Kaplíř ze Sulevic.[2] Spolu s Košťálovem byl Ostrý opěrným bodem kaplířovského dominia na Lovosicku. Poprvé je v písemných pramenech hrad zmíněn roku 1436, kdy se uvádí Václav ze Sulevic seděním na Ostrém.[3] Jeho potomci se nazývali Osterští ze Sulevic. Z majetku rodiny zakladatelů hradu se Ostrý dostal na počátku 16. století. V roce 1508 koupil hrad Albrecht Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti zdědili hrad Valdštejnové. Ještě v roce 1535 byl hrad obýván. Když v roce 1565 prodával Jan mladší z Valdštejna část svého majetku Janu Černínovi z Chuděnic, uvádí se v kupní smlouvě zámek pustey Vostrey. Na konci 18. století zde jakýsi zedník se souhlasem vrchnosti postavil zděné stavení a v něm zřídil pivní šenk a tančírnu.[4] Po jejich zániku zůstal hrad opuštěn.
Stavební podoba hradu
Hrad je zajímavým příspěvkem k vývoji hradního opevnění v jeho závěrečné fázi.[5] Měl dvoudílnou dispozici. První, spodní část tvořil opevněný vstupní koridor s velkou polygonální baštou (bollwerkem). V tomto prostoru se dochoval 11,5 m dlouhý sklep s valenou klenbou. Druhou, obytnou část tvořil hradní palác, situovaný na vrcholu skály. Počet bran, které chránily přístup do hradního jádra, zatím není jasný. Z první brány, kterou se vcházelo do předhradí, se při původní přístupové cestě dochovaly malé zbytky zdiva. Lépe dochována je druhá brána sklenutá lomeným obloukem. Přichází se k ní po schodišti, které zřejmě pochází až z 19. století, nicméně respektuje původní přístup. Z paláce, který stál na nejvyšším místě skalního ostrohu, zůstaly nadzemní části zdiva. Dochovány jsou rovněž zbytky bašty chránící na západě přístupovou cestu. Bašta byla z hradu přístupná po můstku.[6]
Přístup k hradu
Původní cesta na Ostrý vedla z Milešova přes osadu Mlýnce. Dnes se využívá modrá turistická značka, na kterou lze nastoupit buď ve Březně, nebo na turistickém značení „Kocourov rozcestí“ umístěném na silnici spojující Milešov a Kocourov. Modrá značka vede až ke hradu.
Galerie
- Východní část hradního jádra
- Torzo bašty s Milešovkou v pozadí
- Vrcholová část vrchu, na které stával hraní palác
- Hradba
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-23]. Identifikátor záznamu 156110 : Zřícenina hradu Ostrý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 2, Praha 1972, s. 241.
- ↑ Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, sv. 14, Praha 1936, s. 397.
- ↑ Anděl, Rudolf (ed.),Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 366
- ↑ Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 413–414, ISBN 80-7277-003-9
- ↑ Peřina, Ivan, Vrcholně středověká panská sídla hrady Milešov a Ostrý, in: Pátek, Jakub a kol., Milešov ve středověku a novověku, Ústí nad Labem 2015, s. 123–128, ISBN 978-80-7414-775-3.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Ostrý hrad, s. 396–397.
- ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ostrý – hrad, s. 365–366.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrý na Wikimedia Commons
- Rekonstrukce podoby hradu na webu o Českém středohoří
- Hrad Ostrý – 17. díl seriálu Hrady, zámky a tvrze českého severozápadu [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2021-03-19 [cit. 2021-03-22]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Hrad Ostrý u Milešova roku 1892