Ostrý (hrad, okres Litoměřice)

Ostrý
Hradba s torzem třetí brány
Hradba s torzem třetí brány
Účel stavby

obrana, rezidence

Základní informace
Slohgotický
Výstavbaokolo 1433
Zánikpřed 1565
StavebníkVáclav Kaplíř ze Sulevic
Další majiteléKaplířové ze Sulevic,
Valdštejnové,
Černínové z Chudenic aj.
Poloha
Adresavrch Ostrý, Velemín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Ostrý
Ostrý
Další informace
Rejstříkové číslo památky43777/5-2191 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrý je zřícenina hradu jihovýchodně od Milešova na kopci Ostrý (553 m n. m.) v Českém středohoří (katastrální území Březno). Byl založen ve třicátých letech 15. století a v polovině 16. století byl opuštěn. Z hradu se dochovaly jen malé zbytky zdiva, které jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Hrad v roce 1892 (vyobrazení v Ottových Čechách)

Vznik hradu spadá do husitského období. Založil ho kolem roku 1430 Václav Kaplíř ze Sulevic.[2] Spolu s Košťálovem byl Ostrý opěrným bodem kaplířovského dominia na Lovosicku. Poprvé je v písemných pramenech hrad zmíněn roku 1436, kdy se uvádí Václav ze Sulevic seděním na Ostrém.[3] Jeho potomci se nazývali Osterští ze Sulevic. Z majetku rodiny zakladatelů hradu se Ostrý dostal na počátku 16. století. V roce 1508 koupil hrad Albrecht Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti zdědili hrad Valdštejnové. Ještě v roce 1535 byl hrad obýván. Když v roce 1565 prodával Jan mladší z Valdštejna část svého majetku Janu Černínovi z Chuděnic, uvádí se v kupní smlouvě zámek pustey Vostrey. Na konci 18. století zde jakýsi zedník se souhlasem vrchnosti postavil zděné stavení a v něm zřídil pivní šenk a tančírnu.[4] Po jejich zániku zůstal hrad opuštěn.

Stavební podoba hradu

Hrad je zajímavým příspěvkem k vývoji hradního opevnění v jeho závěrečné fázi.[5] Měl dvoudílnou dispozici. První, spodní část tvořil opevněný vstupní koridor s velkou polygonální baštou (bollwerkem). V tomto prostoru se dochoval 11,5 m dlouhý sklep s valenou klenbou. Druhou, obytnou část tvořil hradní palác, situovaný na vrcholu skály. Počet bran, které chránily přístup do hradního jádra, zatím není jasný. Z první brány, kterou se vcházelo do předhradí, se při původní přístupové cestě dochovaly malé zbytky zdiva. Lépe dochována je druhá brána sklenutá lomeným obloukem. Přichází se k ní po schodišti, které zřejmě pochází až z 19. století, nicméně respektuje původní přístup. Z paláce, který stál na nejvyšším místě skalního ostrohu, zůstaly nadzemní části zdiva. Dochovány jsou rovněž zbytky bašty chránící na západě přístupovou cestu. Bašta byla z hradu přístupná po můstku.[6]

Přístup k hradu

Původní cesta na Ostrý vedla z Milešova přes osadu Mlýnce. Dnes se využívá modrá turistická značka, na kterou lze nastoupit buď ve Březně, nebo na turistickém značení „Kocourov rozcestí“ umístěném na silnici spojující MilešovKocourov. Modrá značka vede až ke hradu.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-23]. Identifikátor záznamu 156110 : Zřícenina hradu Ostrý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 2, Praha 1972, s. 241.
  3. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, sv. 14, Praha 1936, s. 397.
  4. Anděl, Rudolf (ed.),Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 366
  5. Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 413–414, ISBN 80-7277-003-9
  6. Peřina, Ivan, Vrcholně středověká panská sídla hrady Milešov a Ostrý, in: Pátek, Jakub a kol., Milešov ve středověku a novověku, Ústí nad Labem 2015, s. 123–128, ISBN 978-80-7414-775-3.

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Ostrý hrad, s. 396–397. 
  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ostrý – hrad, s. 365–366. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Ostrý 2020-05-09 Hradba.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ostrý 2020-05-09 Brána.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ostrý 2020-05-09 Východ.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ostrý 2020-05-09 Bašta.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ostrý 2020-05-09 Jádro.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ostrý Otto.jpg
Hrad Ostrý u Milešova roku 1892