Ostrčilovo náměstí
| |||
---|---|---|---|
Umístění | |||
Stát | ![]() | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 2 | ||
Část obce | Nusle | ||
Poloha | 50°3′56,16″ s. š., 14°25′27,84″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Otakar Ostrčil | ||
Starší názvy | Přemyslovo Karla Hašlera | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 463281 | ||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostrčilovo náměstí je veřejné prostranství v Praze, které se nachází v Nuselském údolí na okraji čtvrtě Nusle pod Vyšehradem v městské části Praha 2 na levém břehu Botiče, na jeho pravém břehu se nalézá úzký pruh spadající pod Vinohrady a za ním se pak rozprostírá pražské Nové Město. Botič sem přitéká od Folimanky a od nuselského Divadla Na Fidlovačce a někdejšího Nuselského pivovaru (poznámka:na pravém břehu Botiče se zde nalézají dobře zachovalé a dobře viditelné pozůstatky někdejších novoměstských hradeb) a odtéká odtud za mostem pro tramvajovou trať a železnici v zakrytém kanálu až na nedalekou Výtoň, kde ústí do Vltavy. Nad tímto zakrytím vede nové prodloužení Čiklovy ulice do ulice Vnislavovy a Vratislavovy. Náměstí je od roku 1952[1] pojmenováno po českém hudebním skladateli a dirigentovi Otakaru Ostrčilovi.
Náměstí má přibližně trojúhelníkový tvar s parkovou úpravou, v jeho severní části se nalézá parkoviště. Jeho severozápadní a severní stranu tvoří koryto potoka Botiče, východní stranu souvislá nuselská zástavba, v níž zde dominuje více než sto let dobře udržovaný Hotel Union (Nusle čp. 462), jižní a jihozápadní stranu pak tříkolejná železniční trať vedoucí sem z pražského hlavního nádraží a nádraží Praha-Vršovice na Smíchovské nádraží. Kdysi se zde býval chráněný železniční přejezd se závorami (a podchodem pro pěší, zřízeným v 19. stol. od doby, kdy tam vlak srazil školáka), který umožňoval průjezd vozidel směrem k Vyšehradu do Zábojovy ulice, ke křižovatce Čiklova-Lumírova, ten byl později zrušen (zrušen byl i název Zábojova ulice, nahrazený prodloužením nuselské Lumírovy ulice). Chodci zde mají k dispozici původní podchod pro pěší[2]. V nárožním secesním domě s Oldřichovou ulicí byla již v době první republiky zřízena pobočka Městské knihovny pro Nusle.
Při jižním okraji náměstí prochází tramvajová trať vedoucí sem z Nuslí obchodní Jaromírovou ulicí směrem na Nové Město, na východní straně náměstí tato tramvajová trať přechází můstkem potok a pokračuje dále ulicí Na Slupi směrem k Výtoni a k Botanické zahradě Univerzity Karlovy a odtud pak na Karlovo náměstí.
Na západním konci Jaromírovy ulice na okraji náměstí se nalézá stejnojmenná tramvajová zastávka.
Na náměstí se sbíhají nuselské ulice Jaromírova, Oldřichova, Sekaninova a přes železniční trať Lumírova (do roku 1968 též krátká ulice Zábojova, poté s Lumírovou spojena). Od Nového Města vedou do náměstí tramvajové koleje (linky 7, 14, 18, 24) ulicí Na Slupi mostem přes Botič.
Významné objekty a instituce
- Hotel Union
- Nuselská pobočka Městské knihovny v Praze[3]
Historické názvy
- 1900–1947 – Přemyslovo náměstí
- 1947–1952 – Náměstí Karla Hašlera
- od roku 1952 – Ostrčilovo náměstí
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrčilovo náměstí na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha-Nusle: Ostrčilovo náměstí, Nuselské údolí a Nuselský most z hradeb Vyšehradu